Koncept smart city je v každém městě jiný, ovšem z výzkumu vykrystalizovala myšlenka, kterou na City:One opakovaně zdůrazňujeme: hlavním cílem zavádění koncepce chytrých měst je zlepšení kvality života jejich obyvatel – 53 % dotázaných uvádí na prvním místě právě tuto ideu. Dalšími důležitými oblastmi jsou úspory nákladů, participace občanů a trvalá udržitelnost rozvoje města. Nejčastěji realizovanými projekty z oblasti smart city jsou informační systémy pro občany/e-Government, chytré osvětlení (ačkoli úspora činí pouhé 1 % nákladů na energie), ale také bezpečnost ve veřejném prostoru (zajímavá by byla otázka, jak konkrétně města větší bezpečnosti dosahují). Úplně na konci řady chytrých opatření stojí carsharing či bikesharing, které ve svém důsledku významně přispívají ke zlepšení dopravní situace/parkování ve městech, ale také ke zvýšení čistoty ovzduší.
Většina z dotazovaných byly obce do 1000 obyvatel zastoupené 63 %, což nám dává dobrý vhled právě do priorit malých obcí. Na druhou stranu fakt, že pouze 10 % z nich považuje koncept smart city za důležitý, může být dán tím, že na vesnicích fungují osobní vazby a elektronická/IT infrastruktura nemusí být tolik potřebná. (Jiné je to samozřejmě v otázkách udržitelnosti rozvoje či životního prostředí.)
Z průzkumu dále vyplývá, že celých 64 % dotazovaných nemá strategii pro chytré město – což, jak víme, je základ úspěchu, protože právě dlouhodobé strategické plánování a naplňování dílčích cílů přispívá k smysluplné realizaci koncepce smart city. Zarážející je 30% absence dlouhodobé vize v obcích nad 10 tisíc obyvatel, související možná také s tím, že téma je dosud nové (větší města se podle průzkumu zabývají tématem teprve poslední 1–3 roky). Chybí také odborník, který by se ve městech agendou chytrého města zabýval, ačkoli tato situace je v obcích nad 10 tisíc obyvatel celkem dobrá (60 % dotazovaných koordinátora má).
Výzkumníci se zabývali také otázkou, se kterými typy subjektů obce na naplňování chytrých strategií spolupracují: nejčastěji to jsou firmy a jiná města, ale zastoupeny jsou i občanské iniciativy a výzkumné instituce a vysoké školy. Sdílení zkušeností a nápadů s širokou škálou partnerů je samo o sobě „chytrou“ strategií.
Pokud jde o překážky v realizaci chytrých projektů, za nejčastější je považován nedostatek finančních prostředků, příliš náročná byrokracie a chybějící odborníci nebo koncepce vůbec. (Zde vidíme prostor pro sdílení vizí jednotlivých měst; ne kvůli kopírování, protože každé město má jiné potřeby, ale jako inspirace a odrazový můstek pro méně zkušené obce.) Sama města by uvítala sdílení zkušeností s pilotními projekty, ale také podporu státní správy. Chybějící know-how se pak mimo jiné snažíme vyplňovat i v rámci našeho portálu.