1. Město je místo, kde chce žít hodně lidí
Vídeň je jedním z měst, kde chce žít hodně lidí. V roce 1910 měla Vídeň 2 miliony obyvatel, v devadesátých letech cca 1,2 mil. a nyní více než 1,7 mil. obyvatel. Roste v řádu 25 tis. obyvatel ročně a 2 mil. obyvatel opět dosáhne odhadem v roce 2033. Je nejrychleji rostoucím městem v německy mluvících zemích, za posledních deset let přibylo do Vídně tolik lidí, jako jich žije v Linci (tj. Pardubice a Hradec Králové dohromady). Úkolem města je tak chovat se velmi racionálně, předcházet budoucím problémům již nyní řádným plánováním a přípravou. Je nutné se zamýšlet nad tím, kde nově příchozí budou bydlet, čím budou dojíždět do práce a jak se sociálně začlení do stávajícího prostředí. Vytvářet kvality, které různé skupiny obyvatel (rodiče s dětmi, senioři, studenti atd.) vyhledávají, je nutné ve městě, ne v jeho okolí. Je důležité podpořit bydlení v centru, zahustit stávající prostor, a tím snížit nároky na dopravu. Pokud nenabídneme kvalitu v centru, budou lidé žít na předměstích a cestovat do města za prací, či naopak cestovat „za přírodou“ z města ven a ani jedno není trvale udržitelný model. Tomu odpovídá celkový názor a plánování magistrátu města Vídně směrem k udržitelnému ekonomickému, ekologickému, ale především sociálnímu rozvoji města.
2. Město je setkávání a inspirace
Sociální interakce je základním parametrem přežití člověka, i města. Vídeň podporuje tuto svou důležitou součást investicemi do kvality veřejného prostoru s rozmanitými funkcemi, a to nejdříve do samotného veřejného prostoru, a teprve poté do objektů a infrastruktury. Atraktivita prostoru je definována jeho uspořádáním. Je potřeba nově rozdělit prostor, přeuspořádat jej pro různé funkce, nejen individuální dopravu, vždyť i silnice je veřejným prostorem a může mít další funkce. Například na slavné Maria Hilfe Strasse jsme přeorganizovali dopravu – ve středu je pěší zóna a na jejích okrajích prostor pro setkávání. Individuální doprava významně poklesla a prostor se „zalidnil“; nově 90 % prostoru zabírá doprava pěšky a na kole a 10 % vozidly (původně to bylo 30 % i pro parkování). Tato kauza však byla tématem zahraničních médií a rozdělila i veřejné mínění. Nové řešení prostě nelze prosadit bez konfliktů, a přeuspořádání veřejného prostoru je tak výzvou pro silné vedení měst. Město Vídeň si stanovilo cíl do roku 2025 snížit podíl individuální automobilové přepravy na 50 %.
3. Město je efektivní
Město Vídeň klade značný důraz na kompaktní rozvoj, tj. včetně sociální infrastruktury a prostředí. Vídeň má vysoké ekologické nároky integrované ve standardech pro nové budovy, energetickou síť, zásobování. Budoucností města je pestrá nabídka funkcí a služeb a dostatečná sociální infrastruktura. Konkrétně se to projevuje například v řešení nákupní zóny Auhof na kraji města. Původní industriální prostor se stal nákupním centrem. Vzhledem k pravidlu zahušťování (tedy maximalizaci využití stávající zastavěné plochy) v městě Vídni, vyroste na střeše nákupního centra druhé patro se 70 byty. Pro toto řešení rozhodly nižší náklady na pozemek a využití kompaktních příležitostí (žádné cesty za nákupy, pracovní příležitosti přímo na místě atp.). Auhof je jeden z mnoha příkladů víceúčelového plánování města.
4. Město je promísení a flexibilita
Vídeň pracuje s nástroji pro diverzitu parteru například pro řešení přespávacích čtvrtí tzv. pyžamových měst, kam lidé jezdí pouze přespat. Stavební zákon nařizuje, aby v parteru bylo i jiné zařízení než garáže, je nutné tyto plochy oživit obchody a kavárnami, tedy místy pro setkávání, nikoliv parkovišti. Dále je nutné předepsat minimální počet pater domů. Město Vídeň přišlo s Akčním plánem 50/60/70 na „přeprogramování“ veřejných prostor a míst vytvořených v padesátých až sedmdesátých letech minulého století s pouze jednou funkcí – bydlení. Nyní se prostory zahustí, promísí se jejich funkce a kompaktně se vybaví.
5. Město je pestrost a sounáležitost
Atraktivita města spočívá v pestrosti nabídky možností svým potenciálním občanům, ke svobodnému naplnění jejich tužeb. Je potřeba vnímat spoustu impulzů a identifikovat jednotlivce s celkem. Dnes však panuje maximální uniformita a nesounáležitost. Růst kvality života vyvolal růst ceny pozemků a bydlení, proto je důležité se zaměřit na sociální bydlení. Ceny pozemků expandovaly a je těžké sociální bydlení zajistit, neboť spekulace se stavebními pozemky jsou všudypřítomné. Proto město Vídeň přišlo například s poplatkem za způsob užití pozemku.
6. Město je růst
Právě probíhá druhá fáze osidlování Vídně. Nemáme místa nazbyt, ale udržíme 50 % zelených ploch s tím, že nechceme, abychom rostli do šířky. Jak moc budeme růst do výšky, se teprve ukáže. Hlásíme se k hustotě a kvalitě. Hlavní principy pro prostor, které dodržujeme: upřednostňujeme vnitřní růst před venkovním růstem – řada městských objektů čeká na konverzi (nevyužívané areály nádraží a kasáren). Chceme využít to, co máme – změnou funkce dané plochy na bydlení. To se týká prázdných kancelářských prostor, střešních nástaveb, identifikovaných jako oblasti pro rozvoj a kde jsou naopak prostory, které je nutno chránit a propojovat – např. tzv. zelené osy pro mobilitu (např. cyklostezky). Příkladem mohou být identifikované rozvojové oblasti Nord a Nordwestbahnhof (u obou se jedná o kompaktní blokovou výstavbu po okraji území s různými výškami budov, ve středu pak parkovou plochou). Celková plocha je 129 ha se 32 tis. byty a s 25 tis. pracovními příležitostmi.
7. Město je inovace a transparentnost
Primárním stavebním kamenem rozvoje města je systematická diskuze a zapojení odborníků i občanů. Tento kooperativní proces je mnohem progresivnější než standardní výběrové řízení. Město tak tvoří svůj rozvoj samo, není omezeno řešením navrženým vítězem v. ř. Město Vídeň tímto způsobem sestavuje svůj strategický plán do roku 2025, STEP 2025, jehož přípravy začaly komunikačními setkáními na různých úrovních v lednu 2013. Plán má být představen na jaře 2014 a budeme o něm určitě referovat v dalších číslech. Nový plán vzniká procesem dialogu, který přináší transparentnost. Město Vídeň je městem univerzit, genderově zaměřené, mezinárodní, ve kterém se dobře žije a pracuje, které spolupracuje úzce s krajem s cílem přirozeně se propojovat s okolím.
8. Město je participací a sebeorganizací
Práce nás baví, pokud můžeme mít nebo sdílet radost, že vzniká něco společného na základě dialogu se začleněním expertní znalosti občanů i na lokální úrovni městské části. Cílem je tak vytvářet nové nástroje k dialogu, komunikaci a spolupráci – např. pro zapojování angažovaných občanů do práce s územním plánem. Pro taková jednání je potřeba jasných pravidel – transparentních standardů definujících, jak se kdo bude účastnit, neboť závaznost odstraňuje konflikty. Dejme občanům prostor na zapojení se i na vytváření vlastních aktivit – např. koncept komunitního zahradničení, sdílené ekonomiky, programy sdíleného investování apod. jsou příklady nových pojetí, jak se město může velmi efektivně rozvíjet.
9. Město je kontroverze a dialog
Rozvoj města musí být efektivní, proto je potřeba kontroverze a odlišné postoje vyřešit ve fázi dialogu, a ne ve fázi projektu. Město Vídeň vždy vede aktivní diskuzi (například nad výškovou budovou ve městě), důležité je nic neskrývat a nenalhávat. Využíváme našeho dlouhodobého strategického plánu (Masterplan), necháváme si vědecky analyzovat různé směry a sami vědci hrají důležitou roli nejen pro město, ale také jako dodavatelé vysvětlení a argumentů přímo jednotlivým občanům.
10. Město je vize a utopie
Chceme budovat krásná, zelená, kompaktní města, ve kterých všichni rádi žijí, ale musíme mít vize i utopie a musíme je umět formulovat! V politice chybí odvaha formulovat odvážné vize i utopie. Mějte ambiciózní a odvážné cíle!
Město Vídeň bylo vyhlášeno chytrým městem roku 2013, městem s nejvyšší kvalitou života na světě. Starosta města Vídně je velmi oblíbený politik, který směřuje do svého pátého volebního období v řadě.