Doprava pro chytré

Cestovat ve městě vyžaduje čas a peníze. Chytří lidé cestují tak, aby s co nejnižšími náklady a za co nejkratší dobu dojeli do cíle své cesty. Ti ostatní cestují tak, jak jsou zvyklí či jak to daná finanční či časová situace umožňuje. Auto je pohodlné, drahé a rychlé, i když ve městě je rychlost velmi relativní, MHD je pomalejší a drahá, cyklistika není v aktuálním uspořádání místních komunikací i návykům řidičů zcela bezpečná a ne vždy činí počasí jízdu na kole příjemnou, pěšky je to mnohdy daleko. Město hledá cesty, jak ufinancovat provoz MHD, jak snížit dopravní zácpy a jak přeměnit centra svých měst v životu příjemná místa, kde se bude dařit obchodům, bude zde příjemné bydlet i dýchat a pohyb po městě bude bezpečný. Občan přemýšlí, jak levně a rychle vyřešit své potřeby a volí způsoby, o kterých ví a které má vyzkoušené. Cestovat téměř zdarma je možné. O tom bohužel větší část naší populace neví a volí své navyklé způsoby dopravy do práce či za nákupy. Protože příklady táhnou, vyzpovídali jsme průkopníka nového způsobu pohybu po městě. Je jím lékař pracující v brněnských nemocnicích u Svaté Anny a Milosrdných bratří, MUDr. Tomáš Křivka. Určitě sami seznáte, že jeho způsob dopravy ve městě je chytrý, tedy rychlý a šetrný k životnímu prostředí i k měšci spořivého měšťana. **Jak chytře tedy cestujete, Tomáši?** Pořídil jsem si elektrokolo a jsem hrozně spokojený. Do práce to mám z domu 2 km (k Milosrdným bratřím, neboť k Anně chodím pěšky), což lze řešit do 5 min nezávisle na intenzitě dopravního provozu, autem to ve špičce vezme klidně 10–15 min, a to není to nejhorší místo v Brně. Dalším příkladem trasy je městský okruh, jeho horší polovina měří 1,3 km. Na kole otázka 3 min, ve špičce po silnici kapku adrenalin, po chodníku pohoda, autem už sem tam ve špičce trčel i 40 min; v podstatě je to tam každý den stejně ucpaný. Další trasa, kterou mám naježděnou, je Úvoz – Vodova, podle mapy 3,5 km, na kole do 15 min nezávisle na provozu, autem lze jet ve špičce 30 min jen po Úvoze, což je asi 1 km z dané cesty. To jsou ty moje trasy, které mám najeté. Je to v podstatě všude stejné; tam, kde je cyklopruh (v Brně součást jízdních pruhů pro MHD a TAXI), tak to funguje, tam, kde není, lze jezdit po chodníku a hlavně se s kolem dostanu všude, takže jsem si časem vyhmátnul cestičky, kde nejezdí auta a jsou tudíž pro kolo ideální. S elektrickým kolem je i jedno, že můžou být o něco delší, neboť člověk nemusí šlapat a může do jednosměrek (cyklotrasa bývá většinou v jednosměrkách obousměrná), případně to lze řešit punkově po chodníku. Zjednodušeně je to tak, že když si na mapách.cz vyberu trasu a dám si ji naměřit na kole, tak v jakémkoli provozu dosahuji času, který byl vypočítán nebo dokonce lepšího, protože do kopce jsem podstatně rychlejší než na normálním kole. V autě je člověk v pasti; samé semafory, zácpy a také rychleji vykouřená krabička cigaret. Navíc neřeším parkování, což je v autě ve městech taky problém. Oproti MHD je elektrokolo konkurenceschopné v závislosti na lokalitě; když je to v centru, tak je stoprocentně rychlejší, s přehledem předjíždím šaliny a trolejbusy. Na periferii města, kdy můžou valit, je to samozřejmě naopak, ale MHD je dle mého soudu drahé. Například trasa v Praze, Jalodvorská – Kačerov, podle mapy 14 min na kole. Toho času lze reálně dosáhnout, ať je dopravní provoz jakýkoliv. MHD jezdíte, tak si to porovnejte! (pozn. redakce: autobusem 113 za 10 minut za 24 Kč, zdroj: idos.cz). Ve srovnání s MHD je ale nutné vypíchnout stejnou svobodu, jakou nabízí osobní vůz, tj. „že sedneš a jedeš“, a odpadá tak potřeba na šalinu nebo autobus čekat! V Brně to v širším centru funguje tak, že se na kole dostanu do cíle často rychleji, než dopravní prostředek vůbec přijede na výchozí zastávku (to rozhodně platí mimo špičku, když jsou příjezdové intervaly MHD kolem 10 min). **To je všechno hezké, ale elektrokolo není zadarmo. Na kolik Vás tedy vyšlo a jak vypadají provozní náklady?** Cena mého kola je 16 000 Kč (cena elektrosady) + cena jízdního kola, které je libovolné dle výběru uživatele. Já jsem si pořídil značku Maxbike, daný typ lze vybrat na internetu. Obdobné jako mám já z letošní série, se dá koupit za nějakých 9 000 Kč na internetu + něco za montážní práce (cca 1 000 Kč). Já za to dal 27 000 Kč, ale mám lepší kolo a upravenou kamarádskou cenu. Jinak je nabídka elektrokol velmi široká, již hotová kvalitní elektrokola začínají od nějakých 20 000 Kč (treková nebo horská podobná, jako mám já, ale s trochu horší elektrosadou, nicméně pro městský provoz úplně dostačující). Na mojí elektrosadě (Excimer) je dojezd podle úrovně pomoci 40–100 km – dojezd 40 km je při max. asistenci, kdy jen točím nohama na prázdno a nemusím šlápnout silou ani do velkých kopců, se snižováním asistence samozřejmě stoupá dojezd. Na kole mám od dubna letošního roku, kdy jsem začal jezdit, natočených asi 400 km, z čehož ve městě na elektrosadě tak 200 km. Najedu tak 40 km týdně, tzn. že nabíjím jednou týdně, nezpotím se, nemusím se furt sprchovat, jako když člověk jezdí na běžném kole, je to prostě pohoda. Životnost baterie (36V/8,8Ah/316Wh, je to Li-ion) je dle celkové vzdálenosti jízdy cca 1500 km/rok asi 10 let (počítáno na stav, kdy se jen vezu a nevkládám žádnou sílu, jinak se životnost ještě zvyšuje). Baterie stojí do 10 tisíc Kč (400 eur). Aktuální průměrná cena kilowathodiny dle www.energie123.cz je 4,75 Kč a k nabití je potřeba cca 0,4 kWh. Cenu nabití lze odhadnout zhruba na 2,20 Kč (0,08 eur). Ročně se mi tak náklady na provoz pohybují v řádu 100 Kč. Pokud to tedy mohu vyhodnotit pro nějaké porovnání, třeba na 15 let, tak je pořizovací cena 27 tisíc Kč (1 000 eur) a za náhradní baterii člověk za ta léta utratí do 10 tisíc Kč (400 eur). Provozní náklady za elektřinu se za 15 let pohybují v úrovni 1 500 Kč, což dohromady činí 38 500 Kč. Šalinkarta v Brně mě stojí 4 750 Kč ročně, za 15 let to vyjde na 71 250 Kč, tj. dvakrát tolik. U auta to bude asi ještě vyšší. Já mám celkem dobrá data o provozu automobilu v Brně, připouštím, že to asi úplně nebude standardní vzorek populace. Koupil jsem v květnu 2015 Ford Mondeo – 1,6 benzín o výkonu 81 kW, který jej používal na cesty do práce. Z počítače auta jsem následně vytáhnul data, která mne překvapila. Původní majitel jezdil v podstatě jen jednu trasu po Brně – z domu do práce a zpátky. Je to 4,5 km, takže 9 km každý den. Průměrnou spotřebu měl 9,9 l, průměrnou rychlost 19 km/h. V palubním počítači měl najeto přes 2 000 km, takže ten údaj je celkem relevantní. Průměrnou rychlost 19 km/h při městském provozu lze dosáhnout i na elektrokole, takže to časově vychází nastejno, jen na kole je to „zadarmo“. Já budu mít asi podobnou spotřebu jako původní majitel, ale sám nevím. Od té doby, co mám totiž kolo, autem po městě jezdím úplně výjimečně. ###Závěr### Pojďme si to tedy trochu rozpočítat. Pokud to mohu porovnat s náklady na auto na cestování do práce: pořizovací cena 150 tisíc Kč, pojistka 5 tisíc Kč, ročně najel do práce 9 km × 230 dnů (např. rok 2015 má celkem 251 pracovních dnů poníženo o standardní 4 týdny dovolené (20 dnů) lze kalkulovat s cca 230 dny), tj. 2 070 km s průměrnou spotřebou 9,9 l/100 km, což činí 205 litrů paliva. Při průměrné ceně paliva 30 Kč/l tak roční cestování osobním vozidlem do práce (na tuto vzdálenost) provozně stojí 6 150 Kč, s pojistkou cca 11 000 Kč. Výpočet nezahrnuje náklady na parkování, opravy, výměnu pneumatik, o vonných stromečcích nemluvě. Je zřejmé, že v zimě nám to na kole moc nepůjde a že jsme mentálně ještě vzdáleni Dánům, kteří na kole jezdí i v zimě v husté chumelenici. Přesto je tento způsob dopravy ve městě jasným trendem, vhodným i pro stárnoucí populaci. Zda tento trend města podpoří a sníží tím počet vozidel ve svém centru, je plně v odpovědnosti politické reprezentace a její dopravní strategie. Uvedená čísla i přes Vaše možné výhrady, že jsou nepřesná a zavádějící, jen ilustrují, že cestovat autem je řádově jinde, než na elektrokole, a že ti chytřejší si tak pohodlně každý rok ušetří například na pěknou dovolenou.