Asi není nutné dramaticky zdůrazňovat, že pobyt v přírodě je pro naše tělo i mysl zdravý. Výsledky dvouletého výzkumu v Londýně však prokázaly, že přírodu potřebujeme i ve městě. Parky, stromy a jiné formy přírody evidentně poskytují potřebnou relaxaci unaveným myslím, zlepšují náladu a zvyšují psychickou i fyzickou odolnost jedinců. Městské stromy slouží jako zdroje štěstí pomáhající nám odolávat stresům moderního života.
Nová zpráva, uveřejněná v časopise Landscape and Urban Planning, uvádí, že Londýňané žijící v blízkosti městské zeleně, nepotřebují v průměru tolik antidepresiv jako lidé o zeleň ochuzení. Výzkumný tým do svých analýz zahrnul i další informace, jako například socioekonomický status, nezaměstnanost, věk a kouření. Autoři studie své výsledky shrnují takto: „Naše analýza ukazuje, že městské části Londýna s vysokou hustotou pouličních stromů mají tendenci mít nižší procento uživatelů antidepresiv. Tyto závěry platí po vyloučení extrémních hodnot analýzy a berou v úvahu i neměřené efekty daných oblastí. Poznatky tak doplňují již dříve zjištěné přínosy pouliční zeleně pro mentální zdraví.“
Výzkumníci sbírali data o předepisování antidepresiv napříč Londýnem v letech 2009 – 2010 a párovali je s daty o městských stromech v daných oblastech. Věnovali se konkrétně jen pouličním stromům, a nikoli veřejným parkům, což indikuje, že jsou vyčíslené přínosy zeleně podhodnoceny. Průměrně je v Londýně 40 stromů na kilometr místních komunikací a spotřeba antidepresiv je velmi vysoká, od 358 po 578 uživatelů na 1000 obyvatel. Místa s vyšší hustotou stromů jednoznačně vykazují nižší spotřebu antidepresiv; za každý jednotlivý strom navíc na kilometr výzkumníci doložili snížení počtu předpisů antidepresiv o 1,38, při zahrnutí dalších proměnných hodnota mírně klesla na 1,18.
„I když studie navazuje svými výsledky na své předchůdkyně, nelze učinit závěr, že stromy přímo ovlivňují spotřebu antidepresiv, neboť do hry vstupují i další faktory. Ulice se stromy představují obecně příjemnější prostředí k životu, povzbuzují fyzickou aktivitu a mají také dopad na silnější komunitní vazby, což podporuje zdraví a pocity spokojenosti. Je také možné, že se do těchto ulic stěhují zdravější lidé,“ shrnují závěry studie.
Metodika jiného výzkumu Univerzity v Exeteru zkoumala data pokrývající 18 let života 10 000 Britů žijících v městských oblastech. Každoroční průzkumy zkoumaly spokojenost respondentů – jak spokojeni jsou se svým životem a zda pociťují nějaké známky deprese, úzkosti či jiných psychických potíží. Do výzkumu taktéž zahrnuli data relevantní pro pocit spokojenosti, jako například výši příjmů, pracovní a rodinný stav, zdraví, dojíždění za prací a bydlení. Čím více zeleně bylo v jejich životním prostoru do 4 km, tím se zvyšoval poměrově i pocit spokojenosti. Zejména spokojenost se životem se zvýšila o 2 % a psychické poruchy klesly o 4 %. Život v zelenějším prostředí byl spojen s nárůstem mentálního zdraví o 35 %, což je srovnatelná hodnota naměřená například u sezdaných. Dopad statutu manželství na spokojenost se životem byla 28 % a dopad zaměstnanosti 21 %. I když není dopad zeleně na spokojenost obyvatel výrazná, výzkum odhalil, že kupodivu faktory jako míra kriminality nebo průměrný finanční příjem v oblasti neměly na spokojenost vůbec žádný vliv. „Zatímco manželství má logicky pozitivní dopad na 2 osoby, výsadba stromů bude mít pozitivní dopad na nás všechny,“ shrnuli v Exeteru.
Přínosy městských parků
Univerzita v Michiganu provedla výzkum přínosů městských parků pro lidskou mysl. Tým vedený Marcem Bermanem nejdříve s účastníky provedl testy paměti a pozornosti a následně je vyslal do ulic. Jedna skupina byla zavedena do centra města Ann Arbor, druhá se procházela arboretem univerzitního kampusu. Poté byli účastníci znovu testováni a skupina s procházkou v parku dopadla mnohem lépe. První skupina si polepšila v rámci očekávaného vlivu opakování testu. Tým vedený Bermanem pak přišel s tzv. teorií znovuzískání pozornosti. Jednoduše řečeno v městském prostředí, kde existuje mnoho stimulů, je naše pozornost přímá, tj. je zaměřena na řešení různých úkolů, například vyhýbání se dopravě či chodcům. Pokud se pohybujeme v přírodě, používáme nepřímou pozornost, která dává našemu mozku šanci si trochu „oddychnout“ a zregenerovat podobně jako spánek. Je také prokázáno, že jednoduché a krátké interakce s přírodou mohou vytvořit významný nárůst kognitivních schopností.
Tým následně pokračoval ve výzkumu a zaměřil se na vlivy přírody na skupinu s klinickou depresí. Na jedné straně se jejich symptomy mohly zlepšit, neboť se zlepšila jejich pozornost a poznávací schopnost, nicméně jejich nálada se mohla zhoršit, neboť i při procházce v parku mohli propadat své trudomyslnosti. Test se podobal metodě použité v předchozím výzkumu. Výzkumníci posoudili náladu a pozornost 20 lidí s klinickou depresí a následně je vyslali na procházku s úkolem přemýšlet nad svým konkrétním nevyřešeným problémem. Někteří lidé byli vysláni na hodinovou procházku do arboreta (zelená trasa) zatímco druzí do centra města Ann Arbor (červená trasa). Po týdnu si účastníci výzkumu úkol zopakovali, ale na opačné trase.
Jak již bylo prokázáno předchozím výzkumem, pozornost se zvýšila u těch, kteří se procházeli v přírodě (naměřený vliv byl pětkrát vyšší, než bylo dosaženo v předchozí studii). Stimulace nálady také fungovala: Účastníci vyrazili na vycházku v horší náladě, než v jaké do výzkumného centra přišli, ale po absolvování procházky se u lidí z parku projevovala významně lepší nálada. Studie tak došla k několika závěrům: K tradiční léčbě deprese je vhodné připojit i „zdravotní“ vycházky, neboť účastníci vyráželi na procházku trudomyslní a vraceli se s lepší náladou, což prokazuje vliv městských parků na kognitivní schopnosti. Druhým závěrem studie, mnohem závažnějším pro naše účely, je fakt, že začlenění zeleně do měst může vyrovnávat mentální napětí vyvolaná naší pozorností zaměřenou na bezpečný pohyb po městě. Výsledky tak doplňují nedávná zjištění o vlivu městské zeleně na ekonomiku a kriminalitu.
Ekonomika městských stromů
Většina lidí se dokáže těšit z pěkného stromu v městském prostoru, zejména pokud je něčím ojedinělý. Intuitivně cítíme, že stromy jsou pro nás dobré. Pro ekonomické vyjádření přínosů nám však toto tvrzení nepostačí, potřebujeme vědět, jak moc a za jakých okolností jsou dobré. Geoffrey Donovan, zaměstnanec lesního závodu v Portlandu ve státě Oregon, zkoumal vliv stromů na kriminalitu, spotřebu elektrické energie, a dokonce zdraví malých dětí. Několik let věnoval svou energii měření vlivu přítomnosti stromů na cenu nemovitostí v Portlandu. Výsledky ukazují, že pěkné a dobré mohou být ekonomicky velmi hodnotná slova. V časopise Urban Forestry & Urban Greening se Donovan spolu s Davidem Butrym z Amerického institutu pro normalizaci a technologie (NIST) zabýval dopadem přítomnosti stromů na výši nájmů téměř jednoho tisíce domů. K cenám přiřadili údaje o počtech stromů v jejich blízkosti, které pracně získali pomocí Google Earth.
Po zvážení rozdílné atraktivity jednotlivých území dospěli ke zjištění, že přítomnost jednoho stromu na pozemku dané nemovitosti zvýšila měsíční nájem o 5,62 dolarů (cca 130 Kč), zatímco přítomnost stromu na dané ulici jej zvýšila o 21 dolarů (cca 480 Kč). Přítomnost stromu před nemovitostí zvýšila její cenu o více než 7 tisíc dolarů (tj. cca 160 tisíc Kč). Jiný tým ekonomů pak dospěl k závěrům, že pěší dostupnost dané nemovitosti od lokálních obchodů zvyšuje cenu nemovitosti o 3 500 dolarů (tj. cca 80 tisíc Kč) v lokalitě bez stromů, zatímco stejná výhoda pěší dostupnosti v lokalitě se stromovou alejí zvyšuje cenu nemovitosti o 22 tisíc dolarů (tj. cca 0,5 milionu Kč). Zajímavostí Portlandu je, že se jeho občané domnívají, že přítomnost stromu ve veřejném prostoru je cennější, než na jejich pozemku. Výzkum pak prokazuje, že je strom ve veřejném prostoru 4x hodnotnější, než na pozemku nemovitosti. Přítomnost stromu má dopad i na cenu sousední nemovitosti. Strom před domem navýšil hodnotu sousední nemovitosti o 13 000 dolarů (tj. cca 300 tisíc Kč) a téměř zdvojnásobil hodnotu nemovitosti, před kterou stojí.
Mohou stromy snížit kriminalitu?
I když se tato otázka může jevit jako nesmyslná, studie města Baltimore naznačuje, že je to možné. I mezi akademiky je veden spor, zda městská zeleň zvyšuje či snižuje potenciál kriminálních činů. Jedni se opírají o tvrzení, že nízké stromy a keře poskytují možný úkryt „kriminálním živlům“; například studie z roku 2001 ve Washingtonu D.C. spojila krádeže vozidel s blízkostí husté vegetace. Druzí jsou přesvědčeni, že stromy mají přesně opačný efekt. Opírají se o fakt, že stromy lákají více lidí do veřejného prostoru (teorie „očí na ulici“ urbanistky Jane Jacobsové) či že takto kultivovaný veřejný prostor je pro kriminální živly známkou, že lidé o něj pečují (teorie „rozbitého okna“ Jamesa Q. Wilsona). Studie z Chicaga z roku 2001 potvrdila, že čím zelenější je okolí nemovitosti, tím je nižší počet hlášených událostí.
Tým výzkumníků vedených Austinem Troyem z Univerzity ve Vermontu prokázal v ocelárenském městě Baltimore a jeho okolí vliv přítomnosti stromové klenby na míru kriminality; při počtu stromů o 10 % vyšším byl shledán pokles kriminality přibližně o 12 %. Výzkumníci se zabývali jak středem města, tak i příměstskými oblastmi. Zatímco míra kriminality v centru byla 3,5krát vyšší než je národní průměr, na předměstích se téměř nevyskytovala. Studie vycházela pouze z dat o krádežích, vloupáních, loupežích a incidentech se střelbou, neboť přepadení se většinou odehrála v budovách. Některé části města zeleň zcela postrádaly, v jiných oblastech plocha zeleně dosahovala až 87 % celkové plochy. Troy s kolegy použil všechny typy modelů, aby analyzoval vztah mezi zločinem a stromovou klenbou. Po zahrnutí údajů o výši příjmů, rase, hustotě osídlení a atraktivitě daného území byla odhalena spojitost mezi větším výskytem stromů a menší kriminalitou. V některých lokalitách ale tato kauzalita nefungovala, například v přístavních oblastech Brooklyn Park, Wagners Point a Dundalk. Byl však nalezen i důvod – špatné růstové podmínky, jež ovlivnily podobu a kvalitu stromů.
Výzkum prokázal, že nízké křoviny kriminalitě napomáhají a vysoké stromové klenby naopak pomáhají kriminalitu snižovat. Z toho vyplývá, že je lepší mít ve svém okolí stromořadí než křoviny.
Stromy jako filtryDýchání je nezbytné! Nedávné studie Světové zdravotnické organizace (WHO) prokázaly, že znečištěné ovzduší zabíjí více lidí než AIDS a malárie dohromady a způsobuje rakovinu. Několik britských výzkumných studií (např. Sussex, Lancaster) tvrdí, že stromy fungují jako biologické filtry snižující až o 25 % množství polétavého prachu, který zachycují svými listy. Jak ukazují následující dva obrázky, účinnost filtrace se odvíjí i od rozmístění stromů a jejich propustnosti; v případě hustého větrolamu je výsledná filtrace stěnou stromů nízká. Obecně platí, že velké listy jsou účinnější než malé, nicméně některé studie uvádějí, že malé listy s vyšší hustotou přináší ještě vyšší filtrační účinek, než listy velké. Výzkumníci z univerzity v Lancasteru začali měřit znečištění ovzduší u 8 místních domů pomocí měřidel prašnosti a následnou analýzou stěrů fasád získali vstupní hodnoty znečištění. Poté před 4 domy nainstalovali 30 mladých bříz bělokorých v dřevěných kontejnerech na dobu 13 dnů. Opětovné stěry fasád následně prokázaly, že domy s břízami měly o 52 – 65 % nižší koncentrace kovových částic, než ty bez bříz. Měření dále ukázala, že instalované břízy dokázaly snížit koncentraci PM1, PM2,5 a PM10 uvnitř domů o 50 %. Rozborem listů bříz pak výzkumníci potvrdili, že jejich pilovité listy s chloupky zachycují kovové částice. Tyto částice pocházejí primárně z topenišť a z otěru brzdových destiček a jsou často doprovázeny přítomností karcinogenního benzopyrenu. Břízy patří mezi nejběžnější stromy v Evropě; jsou často využívány pro účely rekultivace poškozeného území. Pro dosažení výborného filtračního účinku lze použít lípu americkou, jež má 4x vyšší filtrační účinek než běžná dřevina. Protože se polétavý prach šíří i daleko za město, lze pro čištění ovzduší vysazovat stromy i mimo vlastní město.
Vliv dřevin na snižování prašnosti závisí na: (zdroj Ascend s. r. o., 2010) **1. sklonu listů** – vodorovně položené listy mají větší účinek než listy postavené šikmo nebo svisle, **2. absolutním povrchu listů** – čím je hustší koruna, tím větší je absolutní listová plocha (hloh, buk, dub, myrobalán, fastigiatní formy habru, buku), **3. pohyblivosti listů** – účinnější jsou dřeviny s krátkým řapíkem (habr, buk), **4. proudění vzduchu kolem a uvnitř koruny** – větší účinek mají dřeviny s kulovitou korunou oproti dřevinám s korunou jehlancovou (hloh, habr, globózní formy javorů i jiných druhů dřevin), **5. vlhkosti, případně lepkavosti listů** (olše lepkavá), **6. charakteru prachových částic**– hrubší částice ulpívají méně než jemnější. Schopnost listnatých stromů vázat prach (podle Hoppler, 1993) Vysoká hodnota stromů v městském prostředí není obecně vnímána pouze z estetických důvodů, ale také díky rozličným přínosům a funkcím. Výběr vhodných dřevin proto vychází z jejich vlastností: snadný růst, dostupnost, střední vzrůst, odolnost vůči chorobám a nízká potřeba údržby. Proto jsou preferovány sloupovité formy dřevin střední velikosti, s krátkou dobou květu (produkcí alergenních pylů.) a nejlépe bez významné produkce semen a šťavnatých plodů. Mezi vhodné stromy pro výsadbu, odolné např. posypovým solím, patří javor babyka, bříza bělokorá, trnovník akát, pajasan žláznatý, vrba bílá, jeřáb ptačí, platan javorolistý a další. Vhodnou skladbu a umístění určí konkrétní studie proveditelnosti. Stromy jsou pro lidi jednoznačně přínosem. Pokud chceme realizovat koncept smart city, pak musíme hledat cesty k zeleným ulicím a nepodléhat lobby „síťařů“, kvůli kterým (jejich ochranným pásmům a záborům) nelze sázet v ulicích stromy, přestože v nadzemní části ulice je pro ně místa dost. V době kolektorů a chrániček to není velký problém. V civilizovaném světě je městská zeleň velmi oceňovaná. **Podtrženo, sečteno: smart city je zelené.**