Jak se bránit nedostatku vody či jak mu předcházet? Možností je nespočet, některé jsou po staletí využívány s větší či menší efektivitou. Za zmínku stojí již legendární akvadukty, například 120 km dlouhý vodovod směřující do Kartága v severní Africe nebo nedávno „objevený“ akvadukt v Turecku, zásobující tehdejší Konstantinopol, v délce 420 km. Tyto impozantní stavby ale trpěly ohromnými ztrátami objemů (výpar) a kvality během dopravy. V současné době máme nejen znalosti, ale i technologie k mnohem efektivnějšímu využívání a znovuvyužívání vodních zdrojů. Motivací udržitelného a efektivního hospodaření s vodními zdroji v současné době je hned několik: * Udržitelnost a ochrana ŽP (recyklace vody, minimalizace produkce odpadů) * Předcházení předpokládaným změnám klimatu (alternativní zdroje pitné/užitkové vody) * Sociálně-ekonomické dopady (sucho, povodně, řešení nakládání s odpadními vodami, cena vody) Hospodaření s vodou ve smyslu jejího opětovného využití, ať už je motivace jakákoli, lze rozdělit do několika stupňů, podle jejího primárního využití a účelu sekundárního použití. Jedná se v zásadě o vodu dešťovou a vodu odpadní (původně pitnou). Následně se volí technologie, jako je pouhá akumulace k bezprostřednímu využití, akumulace s úpravou na kvalitu vody užitkové, popřípadě použití sofistikovaných metod úpravy vody na kvalitu vody technologické, vhodné k využití například v konkrétních průmyslových procesech jako recyklovanou vodu. ##Hospodaření s dešťovou vodou Ačkoli i zde postrádá česká legislativa jednoznačný výklad, v zásadě je hospodaření s dešťovou vodou definované v zákoně č. 245/2001 Sb., „Vodní zákon“, který nařizuje primárně navrhovat systémy akumulace dešťové vody s jejich retencí (zásakem) na území jejich vzniku. Toto řeší Vyhláška č. 501/2006 Sb. § 20„…stavební pozemek se vždy vymezuje tak, aby na něm bylo vyřešeno, že se srážková voda má přednostně vsakovat, když nejde zadržet a regulovaně odvádět do povrchového toku, dešťové, a až v posledním možném případě do jednotné kanalizace“. V současné době je nakládání s dešťovými vodami (retence a řízené využití) již standardem novostaveb, což je často definováno v závazných regulativech obcí a měst. Existuje nespočet firem schopných dodat akumulační i retenční nádrže všech tvarů a kapacit, s inteligentním (automatickým) řízením jejího využití například na závlahy nebo zasakování do pozemku. Dalším stupněm je pak zpětné využití dešťové vody v domácnosti například na splachování toalet. V takovém případě se retenční nádrž vybaví filtračním stupněm k zachycení suspendovaných látek. Příkladem koncepčního uvažování s finální realizací je areál Otevřená zahrada v centru Brna. Dvojice pasivních budov se zahradou je výkladní skříní chytrých technologií moderní organické architektury, kde zadržují dešťovou vodu na splachování toalet a čistí šedé odpadní vody (více dále v článku) ve vlastní kořenové čistírně. Díky těmto opatřením údajně šetří až 50 % spotřeby vody. ##Recyklace odpadních vod Vodní hospodářství průmyslu je průkopníkem v recyklacích procesních a odpadních vod. Recyklace vody zde probíhá do značné míry spontánně již několik desetiletí. Například chladicí okruhy teplárenských věží nebo oplachové vody jsou často zacykleny, a až při překročení mezní kvality jsou z výrobního procesu vyřazeny a odvedeny jako vody odpadní. Tento princip recyklace vody nyní získává na významu s rostoucí cenou pitné vody a se zvyšujícími se poplatky za vypouštění vod odpadních. Příkladem z praxe je instalace keramických membrán ve společnosti Hutchinson s. r. o. na západě Čech, kde vyrábí gumové díly do automobilového průmyslu. Filtrací odpadní vody recyklují až 80 % pitné vody ze sítě, kterou pak vracejí do výrobního procesu, čímž nejen snižují vodní stopu výrobku, ale zejména šetří své náklady a životní prostředí. Českou firmou, která se specializuje na recyklaci odpadních a procesních vod pro průmysl a zemědělství, je například Power Plastix s. r. o. Recyklace městských odpadních vod je v ČR v začátcích. Význam odpadní vody jako alternativního zdroje ve světě neustále roste a Evropská unie již zareagovala vydáním směrnice Rady 98/15/ES z r. 1998 o čištění městských odpadních vod, tj. „…kdykoli je to vhodné, měly by být tyto odpadní vody znovu využity“. Implementace této myšlenky do české legislativy je vykládána rozporuplně, a v tomto článku není prostor k jakýmkoli závěrům. O to více, že jasný závěr ještě není identifikován ani zákonodárci, natož odbornou veřejností a posléze projektanty a konečně investory, občany. Jasné ale je, že se situace okolo nakládání s odpadními vodami mění a reaguje na to trh a investiční záměry. Reálným příkladem je již zrealizované zavlažování golfového hřiště odtokem z městské čistírny odpadních vod. Není to úžasné?! Odtok z čistírny je hygienicky zabezpečen (ačkoli z logiky použití vody k pouhé závlaze se jedná o jistou formu luxusu), pravidelně kontrolován a moderním rozvodem distribuován po greenu. Provozovatel šetří provozní náklady a zejména vodu samotnou z veřejné vodovodní sítě. Co naplat, provozovatel si nepřeje být jmenován, po důvěrném rozhovoru se mi svěřil s opakujícími se kontrolami ze stran neinformovaných úřadů, které zatím nedokáží strávit nejasnou legislativu a nařizují kontroly kvality závlahové vody nad předepsaný rámec. Provozovatel je tak „po zásluze potrestán“. Nicméně tento průkopnický projekt je v zásadě zdařilý a je inspirací pro další golfové hřiště, tentokrát nedaleko Prahy, kde by se měl realizovat v roce 2017. Nutno dodat, že v západním světě je tento koncept již zažitý a například v USA nebo Austrálii je naprostá většina nově budovaných greenů zavlažována výhradně recyklovanou vodou. Na současný trend reagovala i výzva Národního programu Životní prostředí č. 3/2016: Udržitelné a efektivní hospodaření s vodou v obcích, což spadá do širšího konceptu tzv. „chytrých obcí“, více na www.mzp.cz/cz/vyzva_npzp_3_2016. Předmětem podpory byly projekty zaměřené na využití srážkových vod a čištění odpadních vod na území obcí do 500 obyvatel s důrazem na decentrální či semicentrální řešení. Alokace prostředků byla 50 mil. Kč. Tato dvoukolová výzva ukončila příjem žádostí 30. listopadu 2016 a podpořeny mají být zejména udržitelnost opatření a hospodaření s vodou, především pak využití srážkových vod v systému (pro provoz budov či závlahu), dělení a čištění splaškových vod podle původu, dočišťování odtoku a využívání kalů, znovuvyužití tzv. šedých vod či zavádění systémů DESAR (= decentralizované odvádění a znovuvyužití odpadních vod). Šedými vodami jsou souhrnně nazývány vody z kuchyní, koupelen a bílých spotřebičů, které neobsahují fekálie ani moč. Jejich charakterem je malé znečištění, přičemž představují cca 50 % celkového objemu odpadních vod z domácností. Právě zde je vedle dešťových vod největší potenciál recyklace vody z domácností, s tím rozdílem, že šedé vody je vždy dostatek, (jste-li doma, produkujete a zároveň spotřebováváte šedou vodu). Naopak dešťovou vodu je třeba akumulovat pro období, kdy neprší. Na českém trhu jsou již několik let kompletní technologie úpravy šedé vody na vodu užitkovou, které se vejdou do malé sklepní místnosti rodinného domu. Recyklace šedé vody se čím dál častěji prosazují v pohostinství, v bytových domech, wellness centrech, sportovních areálech a komerčních budovách. Z významnějších aplikací lze zmínit recyklovnu šedých vod v 4* Hotelu Galant v Mikulově, kde je denně vyčištěno 3000 litrů vody technologií biologického čištění a membránové filtrace a vyčištěná voda je použita na splachování toalet. Dále developerský projekt Botanika v Praze, kde se v současné době dokončuje stavba bytového domu s kompletním řešením recyklace šedé vody a akumulace vody dešťové. Technologie bude ve správě externí firmy, takže budoucí vlastník bytu je v tomto případě zbaven starostí s údržbou a provozováním systému.