Amsterdam pro mnohé znamená především kanály, coffee shopy a mraky cyklistů. Ale kromě těchto turistických lákadel také velmi úspěšně pracuje se zapojováním internetu věcí do svého provozu. Ačkoli Amsterdam těží z výhod malé velikosti, ideální hustoty a pevné městské infrastruktury, řeší stejné problémy jako další města: znečištění vody, vzduchu a nadměrný hluk způsobený dopravou. Zapojením nové infrastruktury a dalších iniciativ se podařilo vytvořit příjemné místo k životu.
1) Internet věcí otevřený všem
Amsterdam, jako první město na světě, má vlastní IoT Living Lab, interaktivní laboratoř, ve které mohou občané, univerzity i firmy navrhnout, otestovat a vyvinout aplikaci pro své město. Takto široce otevřená a veřejná testovací půda pro IoT výrazně urychluje rozvoj IoT ekonomiky jak v soukromé, tak ve veřejné sféře. Přístup pro všechny zajišťuje veřejně dostupná síť, kterou v Amsterdamu zprovoznili spolu s laboratoří v roce 2015. Tím, že je platforma otevřená a nápady sdílené, developeři mohou snadněji rozvíjet navržené koncepty a aplikace.
2) Spolupráce - ekosystém partnerů
Snahy o chytré město stojí na filosofii spolupráce. Amsterdam Smart City spolupracuje s energetickými, technologickými a telekomunikačními sítěmi, k nimž postupem času přibylo dalších devadesát partnerů. Dohromady řeší projekty týkající se energetiky a konektivity. Důležitou institucí je také Waag Society, institut pro umění, vědu a technologie, společný prostor pro setkávání umělců, designérů, hackerů, výzkumníků, úředníků a sociálních podnikatelů, v němž zkoumají možnosti využití nejnovějších technologií pro řešení společenských problémů. Základní myšlenkou je, že samotní občané/uživatelé navrhují ta nejlepší řešení, takže se zapojují občané od školáků po seniory.
3) Reálná řešení lokálních problémů
V chytrém městě slouží informační a komunikační technologie (prediktivní algoritmické softwary, big data, IoT) k zefektivnění samosprávy, dopravní infrastruktury a životního prostředí, a tím je dělají udržitelnějšími a příjemnějšími pro život. Znamená to také vytváření lokálních řešení lokálních problémů. Právě Living Labs, interaktivní laboratoře, umožňují obyvatelům experimentovat s návrhy vlastních řešení, která zlepšují zdravotní péči, životní prostředí či dopravu. Ve čtvrti Ijburg například vznikl alternativní prostor, kde mohou lidé pracovat, namísto dojíždění do centra, které způsobuje zácpy.
4) Prostor pro start-upy
Ačkoli v chytrých městech funguje mnoho velkých firem (Cisco, IBM, Phillips), Amsterdam vytváří prostor, v němž se mohou prezentovat start-upy. Mají zde nepřeberné množství inkubátorů, akcelerátorů a co-workingových prostor, kde se jim daří. Místní politici a podnikatelé založili StartupAmsterdam, kde už se začínajících firem registrovalo na tisíc. Mnohé z nich využívají IoT k řešení lokálních (ale i globálních) problémů. Velké firmy vytvářejí příležitosti pro start-upy tím, že s nimi spolupracují. Třeba firma Triggi dále rozvíjí světla Phillips – přesně v duchu svého motta „dělá chytré věci ještě chytřejšími“. Tím šetří firmě čas, protože vyvíjí produkty, na které se zákazníci Phillipsu ptají.
5) Chytří občané, nejen chytrá města
Občané Amsterdamu se skrze IoT angažují v řešení místních problémů. Amsterdam usnadňuje kritický přístup, čímž vytváří sociální kapitál a podporuje vztahy mezi vědci, designéry a běžnými občany. Příkladem je projekt Smart City Lab, který opravňuje občany využívat otevřené technologie, aby lépe porozuměli svému prostředí a případně učinili opatření. Občané se zde celé měsíce setkávali, aby společně vyřešili hluk či znečištění: museli se naučit navrhovat a vytvářet měřící systémy, sbírat data a interpretovat je a nakonec ještě získat pozornost jak ostatních občanů, tak politiků, kteří by učinili potřebné kroky. Amsterdam umí do svých projektů smysluplně zapojit všechny části společnosti. Lidé si raději sami vytvoří vlastní chytré město, než aby ho za ně dělal někdo jiný.