®evoluce Smart City a chytré investice

Motto: „Výjimečné vědecké pokroky, nejúžasnější technologické vymoženosti, nejvyšší ekonomický růst bez autentického společenského a morálního pokroku se nakonec obrátí proti člověku“, papež Jan Pavel II.

Asi tak nějak bychom mohli začít diskuzi nad aktuálním chápáním Smart City – chápáním pomocí technologických řešení. Takové chápání nevede k pokroku. Vzniká totiž určité množství vzájemně neprovázaných pilotních instalací na různých místech, které většinou nemají faktický dopad na kvalitu života lidí, a o tu právě ve Smart City jde. Základní chybou totiž je, že nekoncipujeme zavádění inovací jako spouštění nových nebo inovovaných veřejných služeb v území, tj. co mně, jako občanovi, tento stát/kraj/město/obec vlastně nabízí a kdo tuto službu v požadované kvalitě zajistí. Občané se tak s danou inovací neidentifikují (nemá pro ně bezprostřední praktickou hodnotu), a tudíž jí odmítají či jí nepožadují. Tím neexistuje politická (voličská) objednávka, a tím není koncept Smart City investiční mainstream, ale jen okrajová záležitost.

OBSAH: PROČ, JAK, CO

Konceptu Smart City se u nás příliš nedaří, protože nemáme strategii opřenou o cíle, které by nám sdělily, PROČ danou věc potřebujeme a že budeme do ní investovat. Americký sociolog Simon Sinek (třeba zde: https://www.youtube.com/watch?v=IPYeCltXpxw) krásně vysvětluje, že musíme začít PROČ, pak budeme mít několik způsobů, JAK toho dosáhnout a ty nám sdělí i CO si potřebujeme pořídit a jak to provozovat. Ve Smart City toto nemáme, což se projevuje tím, že nemáme nastavené zdroje financování zavádění inovací, což má negativní dopady jak na konkurenceschopnost a inovace firem, tak i chytrost našich měst.

Pokud například jisté nejmenované české město zavedlo službu pro navádění hendikepovaných na volná parkovací místa nad pouhými 47 parkovacími místy za XY milionů korun, týká se přidaná hodnota (kvalita života) jen „několika“ lokálních lidí a rozhodně se jedná o neefektivní nakládání s veřejnými prostředky. Pokud by ale stát rozhodnul, že toto bude veřejná služba ve všech obcích nad 5tis. obyvatel do roku 2022 (Národní cíl), nabídne k tomuto strategickému záměru financování (Dotační titul) a jednotnou podobu dané služby a dat (minimální Standard pro veřejné soutěže) pro vznik mnoha uživatelských aplikací (Otevřená data a standardní API pro lokální inovace). Jedná se totiž o službu pro jednu početnou uživatelskou skupinu (v ČR 425tis. lidí v roce 2017, tj. mírně přes 4 %, na Slovensku 235tis., tj. 4,3 %, zdroj: finance.cz). Daná služba může být doprovázena dalšími službami pro tuto uživatelskou skupinu (Strategie pro digitální inkluzi), čímž se vytvoří soubor Inovativních veřejných služeb pro hendikepované, což může přinést jak finanční, tak i technologické synergie a zlepšit péči (zvýšení kvality života). Nicméně přínosy mohou mít i jiné skupiny (Beneficienti), např. lze statisticky posoudit, zda normou kladené požadavky na počet parkovacích míst pro hendikepované jsou správné a na mnoha místech by mohlo dojít ke změně jejich počtu (změna normy), a tudíž ke vzniku „nových“ parkovacích míst pro běžného řidiče (zde připomeňme, že vybudování jednoho parkovacího místa stojí minimálně 150tis. Kč). I takto lze „ekonomicky“ přispět k argumentům, proč bychom měli takovou službu mít. Slováci jsou už nyní chytřejší – připravují tuto službu nad 6tisíci parkovacími místy po celém Slovensku, a to i díky tomu, že existuje DEUS, tj. slovenský „model“ poskytování digitálních služeb obcím do 20tis. obyvatel (chytrá veřejná správa). Starosta malé obce tak nemusí řešit technologie, a s tím spojené starosti o majetek a provoz, ale pouze čerpá službu od státu (např. webové rozhraní s daty). Tím se snižují i nároky na digitální znalosti, a tedy i další (např. personální) starosti starostům obcí a ti se mohou věnovat tomu, proč jsme si je zvolili – potřebám občanů a rozvoji obce. Vzniká také technologický standard – jednotná podoba služby, což stimuluje jak inovace (pravidla pro navazující systémy), tak i datově vedenou správu (správné rozhodování dobrého hospodáře). A to jsou zárodky Národního digitálního plánování veřejných služeb v území jako úhelného kamene Smart City.

FORMA: Veřejná diskuze

Abychom ale věděli, jaké služby vlastně potřebujeme, kdo by je měl pořizovat a provozovat, kdo platit, jaké digitální a datové nástroje jsou k tomu potřeba, kdo bude mít přístup k datům atp., potřebujeme vytvořit na jedné straně Katalog inovativních veřejných služeb (IVS), na druhé straně Národní cíle (plán zavedení IVS). Protože je Smart City holistickým konceptem, zahrnuje každá IVS znalosti mnoha profesí. Pro zdárnou podobu výše uvedených konceptů je nutná tvorba Katalogu nikoliv formou mezirezortních pracovních skupin či komisí, ale formou participace odborných skupin v jednom digitálním nástroji. Aby se inovace dokázaly na trhu prosadit a mohly se stát „vynikajícími inovacemi“ (to jsou ty s významným dopadem na kvalitu života či ekonomiku), potřebujeme mnohem větší trh, středoevropský trh. Logicky z toho vyplývá, že potřebujeme středoevropskou shodu nad standardy Inovativních veřejných služeb tak, aby veřejné investice podporovaly spolupráci středoevropských inovačních firem s uplatněním na globálním trhu.

Proto jsme s kolegy připravili iCityPoint.eu jako středoevropskou crowdsourcing platformu pro veřejnou diskuzi, komentování a návrhy Národních cílů, Inovativních veřejných služeb i Smart City konceptů. Prvními navrženými koncepty jsou „Národní cíle“ a „chytrá zastávka“.

POSTUP: Národní inovační katapult a Demonstrátory

Na Innovate UK (britská obdoba TA ČR) se v roce 2016, se po 5 letech fungování a praktických zkušenostech Národního inovačního katapultu pro chytrá města (Future Cities Catapult, FCC), kterým dokázali připravit, financovat a řídit demonstrační projekty v britských městech, dokázali shodnout na tom, že Smart spočívá v organizaci. V organizaci práce, investic, zapojených a zájmových skupin tak, aby dané investice byly chytřejšími, aby zohlednily potřeby všech zapojených skupin. V České republice, ale i dalších postkomunistických státech nemáme zkušenosti s velkými demonstračními projekty (např. stavby chytré městské čtvrti), a proto se nabízí poučit se od pokročilých Britů a pokusit se adaptovat některé znalosti a postupy na naše, ideálně středoevropské prostředí. V této logice se tak jedná o zřízení Národního inovačního katapultu a přípravu a financování Demonstrátorů.

Proto nás těší, že tuto (RASC) logiku přijala i dotčená ministerstva a dne 5.3.2019 v Bratislavě podepsala Společné prohlášení států V4 (Joint statement) o spolupráci na vytváření jednotného středoevropského inovačního trhu samospráv. Jednotlivými body dohody jsou:

• Podpora spolupráce mezinárodních odborných skupin a vytvoření společných platforem pro sdílení a standardizaci Inovativních veřejných služeb a tvorby společného katalogu těchto služeb

• Podpora standardizace IVS skrze společné/sdílené demonstrační projekty a jejich sdílené hodnocení

• Podpora nasazování inovativních řešení v území tak, aby fungovala i za hranicí měst/krajů, tj. propojování regionů (i přeshraniční) skrze inovativní veřejné služby

• Podpora networku inovací a vzdělávání k lepší přeshraniční spolupráci inovačních firem

• Podpora spolupráce s jinými Inovačními katapulty (např. FCC či Nordic Edge) a podpora sdílení datových sad a znalostí skrze Knowledge Government

Prohlášení uvádí, že inovace a smart city budou nedílnou součástí programů nadcházejících předsednictví V4. Od 1.7. 2019 předsedá V4 Česká republika.

SLOVNÍČEK: Referenční Architektura Smart City (RASC) 

Smart City (SC) je moderní datově vedená samospráva, poskytující digitální služby občanům a dalším beneficientům otevřeně a synergicky ve všech úrovních samosprávy, využívající pro svůj rozvoj nástroje digitálního plánování a zapojující zájmové skupiny a veřejnost dle demokratizačních principů

Inovativní veřejná služba (IVS) je uživatelsky orientovaná a funkčně vymezená veřejná služba využívající synergie chytrých řešení, míst, nástrojů a organizací; chytrá veřejná správa zohledňuje relevantní inovativní veřejné služby při investicích do různých oblastí a míst tak, že respektuje potřeby všech beneficientů, a proto klade podmínky na investici pro dosažení maximální synergie veřejných investic (hodnota za peníze)

Chytrá veřejná správa je inovační logika pro překonání organizačních, procesních a technologických bariér, překonání resortizmu a podpora investování do inovací veřejných služeb (národní i středoevropský prostor); zjednodušování modelů fungování veřejné správy na základě služeb

Chytré řešení je jednotlivé organizační či technologické řešení dodavatele, produkt či složitější systém sestávající z několika produktů, který řeší určitou část či fázi inovativní veřejné služby; platí, že jedno řešení může být součástí více služeb a jedna služba může mít více řešení

Chytré místo je standardní funkčně vymezené typové místo na infrastruktuře města (např. knihovna, co-working centrum, zastávka MHD) či oblast města (např. chytrá čtvrť), které pomocí sady chytrých řešení slouží k poskytování inovativních veřejných služeb různými nástroji a organizacemi se zohledněním potřeb všech uživatelů a beneficientů.

Chytrý nástroj je nástroj pracující s různými daty a zdroji, který poskytuje informace pro efektivní rozhodování veřejné správy pomocí vizualizace, simulace, big dat, senzorových sítí atp. (např. mapové či analytické BI nástroje)

Chytrá organizace je organizace podporovaná z veřejných zdrojů (např. dopravní podnik), která využívá chytrých míst a nástrojů k poskytování inovativních veřejných služeb

Národní cíle je použitím definice popisu služeb v národním plánování; číselně vyjádřené cíle dávají možnost využít další kritéria ve veřejných výběrových řízeních a jejich nesektorová (nadrezortní) formulace umožňuje aplikovat potřeby různých sektorů v konkrétních projektech

Beneficient je právnická či fyzická osoba, veřejná instituce či subjekt veřejné správy mající prospěch z nasazované inovativní veřejné služby; správná identifikace beneficientů umožňuje určit adekvátní model řízení služeb, tj. financování, provozu, údržby a zlepšování včetně vhodného systému vzdělávání obsluhy i uživatelů

Demonstrátor je realizační projekt jedné či více inovativních veřejných služeb zohledňující 16 principů Smart City dle metodiky MMR Koncept inteligentních měst 2015, propojující různá chytrá řešení do jednoho hodnotového řetězce (value chain) veřejné služby. Výsledkem demonstrátoru jsou standardní podmínky pro výběrová řízení pro následnou replikaci dosažených výsledků. Replikaci lze zajistit jak formou dodávky inovativní veřejné služby, tak i novou instancí dané služby (připojení se ke stávající demonstrované službě formou instance).

POUČENÍ Z PŘEDCHOZÍCH NEZDARŮ 

Pokud chceme inovovat, musíme vědět:

• Jaké zdroje pro inovaci máme. Smart City nelze tedy „přilepit“ ke stávajícím procesům a službám, ale integrovat je do nich. Výstupem je jak vyšší kvalita veřejné služby, tak i nová úroveň udržitelnosti daná čerpáním zdrojů, včetně finančních. Správná inovace má tedy i udržitelný finanční model

• Stát má podporovat Inovativní veřejné služby definovaným správným způsobem:

  • Protože chce nějakou inovaci plošně prosadit (je Národním cílem) (například nechceme podporovat jednoúčelové radary na kraji každé obce, ale chceme, aby tato služba kromě informace o aktuální rychlosti zároveň pořizovala datový model dopravy i pro beneficienty Kraj a Stát – například pro soutěž opravy silnice na kvalitu či řešení dopravní bezpečnosti v obcích – počet nákladních, osobních vozidel a jejich rychlost v blízce reálném čase (užitečné pro celostátní sčítání dopravy, koordinované plánování dopravních omezení, plánování nových dopravních staveb, navigace řidičů a služby pro logistické firmy apod.). Služba může mít různá technologická řešení.

  • Každá Inovativní veřejná služba (tedy Smart City inovace) se standardizovaně musí vyrovnat s identifikací stakeholderů, beneficientů, klientů a poskytovatelů. (Nelze budovat například IoT infrastrukturu samostatně pro eHealth, dopravu, VAKy, … a následně zjistit, že to neutáhneme finančně).

  • Podporuje pouze vznik inovace na úrovni Demonstrátoru komunitárního typu. Tedy tu část nákladů, která je spojena se samotnou inovací a s účastí další ekvivalentních subjektů a stakeholderů na jeho vzniku. Plošná podpora pořízení řešení je neefektivní, což se ukázalo v eGovernmentu, kde nemáme potřebné služby zejména v 5000 malých samosprávách a ve velkých vzniklo 7700 samostatných drahých pilotních řešení, které mají obtížnou udržitelnost a neposkytují informace do regionálních a národních systémů digitálního plánování. Logika podpory území z Technologických center krajů a ORP selhala právě proto, že nebylo určeno, jak bude projekt vypadat v realizační fázi.

  • Podporuje práci inovačních struktur, přičemž tyto struktury ochraňuje před vlivem hráčů kartelového typu. Jejich role je ve vytváření produktového rozpadu IVS.

• Plánované efekty (z CBA) je nutné vyhodnocovat a vytvářet inovační fondy. Tyto nástroje lze vhodně kombinovat podle benefitů beneficientů a s finančními a investičními nástroji.

• Inovační podněty je nutné řešit celostně. Problém s parkováním je možné řešit pouze na úrovni motivů pro cestování autem, a s tím související chybějící nabídky služeb v místě bydliště, ne parkovišti s modrými pruhy!

ZÁSADY

S kolegy z otevřeného think tanku RASC jsme dali dohromady zásady, které vedou k nastavení strategie státu či dokonce středoevropského regionu. Cílem je vytvořit Katalog inovativních veřejných služeb (IVS) poskytovaných středoevropskými samosprávami tak, aby:

• DŮVĚRA/STANDARDY: veřejný investor nabyl jistoty a vypisoval standardní veřejné zakázky na služby, nikoliv na řešení (tj. nikoliv jen pořízení majetku, ale i provoz a kvalita poskytované služby).

• OBOROVÁ SYNERGIE: stávající investice veřejného sektoru do veřejného majetku byly smart, tj. zohledňovaly všechny potřeby dotčených beneficientů.

• PROVÁZANOST INVESTIC: jednotlivé strategie SC respektovaly své okolí, tj. byly provázány na strategie vyšších samosprávných či státních celků (tj. naplňovaly národní/krajské/městské a obecní cíle zpravidla zpracované v rámci Vize města/kraje, např. dopravu nelze řešit ve městě, ale v celém spádovém území).

• DIGITALIZACE: investice naplňovaly principy průmyslové revoluce 4.0, tj. investice zohledňují tvorbu dat, datových modelů a digitálních modelů a jejich správy a podporují vznik digitálního plánování a datově vedené správy měst, obcí a krajů.

Chytrost je tak vnímána jako schopnost veřejné správy investovat koncepčně, inovativně a provázaně mezi obory, mezi veřejnými subjekty a s ohledem na digitální plánování. Smart City je tak vnímáno jako poskytování inovativních veřejných služeb samosprávami.