Úspěch regulace v Barceloně

**Etapa 1 – 1983** Prvních 281 placených parkovacích míst **Etapa 2 – 1992** Olympijské hry **Etapa 3 –1998** Pakt mobility * 2000–2004 Návrh na zvrácení trendu nárůstu objemu individuální dopravy regulací parkování v centru **Etapa 4 – 2001** Zavedení parkovacích míst s možností parkovat jen krátkou dobu a regulace míst pro nakládku a vykládku ve starém městě (Ciutat Veilla e Eixample) **Etapa 5 – 2005** Regulace parkování v nové zóně Area Verde nad 7 000 atraktivními parkovacími místy **Etapa 6 – 2006–2012** Plán městské mobility 2006–2012 **Etapa 7 – 2007** Zavedení podpory cyklistiky **Etapa 8 – 2013** Více než 54 000 placených stání, 11 000 míst pro nakládku a vykládku, 55 000 míst pro motocykly *Pakt mobility: inovativní proces ustavením fóra participující veřejnosti zahrnující veřejné instituce, odborníky, asociace a zástupce dotčených organizací. Cílem bylo sestavit strategie a jednotlivé kroky se zaměřením na kvalitu veřejných služeb, bezpečnost dopravy a podporu cyklistiky se záměrem snížit objem dopravy v centrální oblasti města, zlepšit kvalitu veřejného prostoru a revitalizovat centrum. Tento pokračující proces vyústil v kampaně ve školách a kancelářích, kampaně na cestování veřejnou dopravou, reorganizaci plánu parkování určením tzv. zelené oblasti (Area Verde) a strategickém plánu pro cyklistiku (2006). Záměrem systému Area Verde bylo snížit počet cest do centra města osobními vozidly. Systém nebyl postaven na zpoplatnění dle objemu dopravy, tak jako v Londýně (tzv. congestion charging), ale na aplikaci tarifů na všechna parkování v centru města. 70 % osobních vozidel v Barceloně jede skrz centrální část města, tj. 1,15 milionu vozidel. 93 % z nich končí svou jízdu parkováním v centrální oblasti. Město se rozhodlo regulovat tento negativní jev změnou dopravního chování, a to organizací dopravy v klidu, řešením nelegálního stání a zvýšením šance zaparkovat pro rezidenty. Barcelona nasadila systém pro regulaci parkování skrze rezidentní parkování, časové limity a cenu. Vytvořila smíšené zóny a rezidentní zóny (historické jádro města; pouze pro rezidenty). Definovala pravidla pro městskou logistiku, motocyklisty, zvýšení obrátkovosti (systém chytrého parkování), vyhradila místa pouze pro rezidenty a podpořila sdílené jízdy (car pooling). Poplatek za rezidentní stání (nevyhrazené) za 1 den je v poměru 1 : 10 k ceně parkovného za hodinu. Instalovala 2800 parkovacích automatů s možností platby podle typu zákazníka, mincemi a bankovní kartou, s GPRS připojením a solárním napájením. Vybavila pěší strážníky i ty na motocyklech PDA pro možnost automatického záznamu o přestupku do centrální databáze. Sjednotila podobu nálepek do vozidel pro rezidenční stání. Došlo k okamžitému snížení počtu vozidel v centru o 12 % (dlouhodobě o 18 %). Zvýšil se počet přepravených osob v MHD o 6 %. Nelegální stání se snížilo o 49 %. ##Změny v uspořádání a kapacitě silnic a chodníků od 2003–2013## * Silnice: zmenšení plochy místních komunikací z 56 na 50 % * Chodníky: zvětšení plochy chodníků z 43 na 50 % * 18 % pouličního parkování, tj. 141 747 parkovacích stání (54 tis. placených parkovacích stání) * 82 % parkování mimo veřejný prostor, tj. 646 107 parkovacích stání (120 tis. placených parkovacích stání) Celkem je v Barceloně v režimu placeného nebo řízeného parkování 42 % všech parkovacích míst.