V nejbližších dnech dosáhne Vídeň 1,9 milionu obyvatel. Jedno z nejchytřejších měst na světě se od roku 2011 řídí tzv. „Smart City Strategie“ jejímž cílem je, aby všichni obyvatelé rakouské metropole mohli ve městě dobře žít a zároveň nezatěžovali životní prostředí a neplýtvali přírodními zdroji. Vídeň své cíle nyní aktualizuje a přizpůsobuje je novým výzvám spojeným se změnou klimatu a digitalizací. Vídeňský starosta Michael Ludwig a náměstkyně Birgit Hebein představili nové body rámcové strategie – stanovených cílů chce Vídeň postupně dosáhnout do roku 2030 a 2050.
Podle slov starosty Ludwiga se Vídeň oproti ostatním městům liší tím, že svou strategii spojuje s přáními svých obyvatel a s novými ekonomickými, technologickými a výzkumnými impulsy, a to vše na pozadí jednoho společného cíle – připravit Vídeň na výzvy budoucnosti. Cílem Vídně je spojení technologie a udržitelnosti a zajištění vysoké kvality života ve městě i do dalších let. Do strategie přibyly cíle, jako je participace a digitalizace. Obyvatelé rakouského hlavního města budou mít tak větší slovo například i při sestavování městského rozpočtu.
Digitální služby pro obyvatele Vídně
„Požadavkem města Vídně je, aby z digitalizace všichni co nejvíce profitovali“ říká Ludwig. Součástí „Smart City Strategie“ je i městská digitální agenda, což je další plán pro digitalizaci služeb, které obec zajišťuje. Zavedena byla již například aplikace „Digitální úřad“ nebo „WienBot“ – digitální pomocník ve formě chatovací platformy na chytrém telefonu. Do budoucna je v plánu také vytvoření interaktivní mapy s digitálními službami pro nejrůznější přihlašovací formuláře nebo pro přihlašování dětí do školek. Vídeň chce také propojit ochranu životního prostředí a možnost zapojení se do kulturního života. Díky vypsání projektu „Digitální humanismus“ by měla být přiblížena digitalizace a její využití z pohledu společenských, sociálních a kulturních věd.
Vysoké cíle ve snižování CO2
Na výzvy spojené se změnou klimatu reaguje Vídeň ambiciózním cílem: do roku 2030 chce snížit produkci CO2 u každé osoby na polovinu, do roku 2050 pak o 100 %, zmiňují Hebein a Ludwig. Cesta vede přes rozšiřování veřejné dopravy a využití dalších způsobů mobility, které jsou šetrné k životnímu prostředí. Konkrétně chce Vídeň pokračovat v úspěšném konceptu celoroční jízdenky za 365 eur. Z dlouhodobého hlediska by pak Vídeňané neměli být závislí na svých benzinových automobilech a měli mít možnost volby mezi veřejnými dopravními prostředky a nabídkou v oblasti elektromobility.
Využití obnovitelné energie
V oblasti produkce energie chce Vídeň z dlouhodobé perspektivy pokrýt 70 % poptávky po energii z obnovitelných zdrojů a opustit od fosilních paliv. Využít má v plánu již zavedených úspěšných projektů, jako jsou solární elektrárny. Na jejich vybudování se mohou finančně podílet i obyvatelé Vídně. Rakouské hlavní město se chce také více zaměřit na využití vody pro získávání elektřiny. V rámci městského plánování budou propojeny všechny aspekty, jako jsou inovace v mobilitě, výstavba šetrná k nakládání s přírodními zdroji či zavedení obnovitelné energie.
„Smarter Together“
Příkladem je projekt „Smarter Together“: v jedné z částí čtvrti Simmering, kde žije 21 000 obyvatel, se právě testuje využití elektromobilty, obnovitelné energie a udržitelné sanace obytných domů. Mimo to zde probíhá zkouška chytrých semaforů, které rozeznají chodce a podle toho spouští červené či zelené světlo. Semafory navíc reagují na aktuální průběh dopravy. Za projekt je zodpovědné magistrátní oddělení MA 33 a Technická univerzita Graz.
Finanční prostředky na tyto projekty plynou z rozpočtů příslušných institucí. Kofinancování dále zajišťují národní fondy i EU. Investice do chytrých projektů se v posledních letech vyšplhaly na 15 – 20 milionů eur.
Foto: © Pixabay