Postup hodnocení
Pro potřeby vyhodnocení měst podle metodiky jsme posuzovali zvlášť datové sady zveřejňované na mapových portálech, které dnes už většina měst má a ve kterých je většina publikovaných datových sad, a ostatní data dohledatelná přes webové stránky jednotlivých měst. Obecný portál pro otevřená data zatím nemá žádné město.
90 % všech dat je otevřeno minimálně (formáty pdf, zobrazení pouze v mapovém portálu), výjimečně jsou data ve formátech XLS, pouze Praha má pro práci s daty rozhraní API.
K datům ve většině případů neexistují metadata. Tato jsou plně dostupná pouze v Praze, v několika dalších městech jen fragmentárně.
Žebříček statutárních měst
Následující žebříček vychází z hodnocení otevřených dat 26 statutárních měst ČR, provedené k 30. 4. 2015. Podrobnější hodnocení daného města lze na vyžádání získat přímo od vydavatele časopisu.
Potenciál ke zlepšení
V rámci vyhodnocení byly nalezeny příklady pokročilého řešení open dat a směle zde lze uvést, že Praha by mohla sloužit jako příkladné řešení pro otevírání dat a města ČR i SK by se zde mohla inspirovat, základní údaje pro inspiraci vizte níže. O tématu otevřených dat (open data) se zmiňují pouze dvě města – Praha a Děčín.
Praha
- od 1. 4. 2015 jsou poskytována Otevřená data hl. m. Prahy
- informuje o tom, co jsou otevřená data, a jejich pozitivních aspektech
- k dispozici je přehled dat s možností kategorizace
- otevřená data jsou publikována ve formátech: SHP, geoJSON, GML, DXF, a rastrových formátech TIFF a JPG
- existuje možnost vyhledávání dat
- ke každé datové sadě existují metadata – dostupné i ve formátu xml
- metadata jsou specifikována dle směrnice INSPIRE
- možnost stažení dat jako jsou tabulky vrstev pro jednotlivé formáty, knihovny symbolů a fontů zde.
Více o otevírání dat v Praze.Ukázka dobře zpracovaných metadat.Praha jako jediná podporuje i přístup přes API – více informaci o využití a popis těchto služeb.
Děčín
Na svých stránkách se město věnuje problému otevřených dat: www.mmdecin.cz, www.osf.cz
Jako otevřená data propaguje celkem 7 kategorií datových sad a to i včetně grafických dat ve formátu SHP – www.mmdecin.cz
Data jsou sice pěkně kategorizovaná, ale chybí k nim metadata. Jsou poskytnuty pouze informace o datu vystaveni a datu poslední změny a velikosti souboru.
Další města:
Žádné další město otevřená data nepropaguje.
Většina měst sice provozuje mapové portály, ale jedná se pouze o aplikace k prohlížení dat. Nejčastěji jsou využívány mapové aplikace od společnosti T-mapy nebo mapová aplikace Marushka od firmy Geovap.
Z těchto aplikaci není možnost získávat data. Existují pouze možnosti tisku do formátu pdf popř. jiných grafických formátů.
Ve většině mapových aplikací také nejsou uvedena žádná metadata.
Výjimku tvoří mapový portál Českých Budějovic od společnosti Intergraph, kde lze získat alespoň nějaké informace o službě http://cbgis.c-budejovice.cz/giscb/ Další výjimkou je město Plzeň, které také částečně uvádí metadata v následující podobě http://gis.plzen-city.cz/data.asp a také město Zlín www.zlin.eu Další pozitivní bod v oblasti otevřenosti dat přináší mapový portál města Ostrava, který umožňuje stáhnutí některých generalizovaných dat nebo vzorek dat. http://gisova.ostrava.cz/data-ke-stazeni.html Mapový portál provozuje město Opava. Jedná se o mapový portál, který využívá technologie společnosti Oracle pro uložení dat a technologie společnosti ESRI pro správu a publikaci dat v prostředí internetu. Ukázka seznamu tzv. živých map: Existuji i dvě statutární města, která nemají žádný mapový portál, a to Havířov a Teplice.
Ostatní datové sady
Jako datové sady nebyly počítány žádné formuláře ke stažení a žádné uveřejněné vyhlášky nebo zákony. Jako datové sady jsou počítány většinou povinně zveřejňované informace, jako jsou rozpočty, strategické plány, komunitní plány, informace z odpadového hospodářství apod. Do datových sad byly počítány i různé informační mapky nebo propagační materiály ve formátech pdf. ###Metodika Konceptu inteligentních měst (MMR, TAČR Beta) poskytuje velmi cenný nástroj pro jednotné a podrobné posouzení otevřenosti dat a umožňuje jednak města mezi sebou porovnat, jednak identifikovat konkrétní potenciál ke zlepšení. Celé hodnocení nemá vyznít kriticky, ale motivačně a návodně. Česká a slovenská města by se pro nastartování svých Smart Cities konceptů měla tohoto základního tématu vážně chopit. Města sama budou překvapena, jak velký užitek mohou z otevření svých dat pro efektivnější správu věcí veřejných a zavádění inovací do praxe získat. Čím dříve tak dojde k masivnímu otevření dat našich měst, tím dříve se projeví inovační schopnosti domácích i zahraničních firem, což bude mít dopad na konkurenceschopnost a zaměstnanost, a zvýší se chuť privátní sféry v daných městech investovat, což se promítne i v demografickém a sociálním rozměru každého města. Nuže neváhejte a pusťte se do otevírání městských dat, ať za rok, při novém hodnocení, můžeme Vaše vedení města vyhodnotit jako otevřené.