Najdete ji téměř v každé obci, jedna připadá na každých 1971 občanů, což je 4krát více, než v průměrné Evropské zemi a 10krát více než v USA. Podle výzkumu pro Nadaci Billa a Melindy Gates má Česká republika nejhustší síť knihoven na světě. Je to důsledek jednoho z Masarykových tzv. osvětových zákonů, kterým uložil všem obcím zakládání obecních knihoven. Při oslavě 100letého výročí už možná nastal čas přehodnotit funkce knihovny pro 21. století a nastavit strategii pro jejich koncepční rozvoj.
Nejen proto, že jsou i v obcích, které nemají základní školu, jsou knihovny neopomenutelným partnerem pro zavádění chytrých řešení do obcí a měst. Knihovny totiž vedle uchovávání a zpřístupňování informací, poskytování internetového připojení a podpoře čtenářství umí spolehlivě plnit i další role, které jsou pro efektivní zavádění chytrých řešení nezbytné.
Chytrá řešení postavená na technologiích vyžadují, aby se s nimi lidé naučili efektivně pracovat. Knihovny poskytují velmi dostupné celoživotní vzdělávání – od narození (projekt Bookstart pěstuje čtenářství skrze rodiče už u novorozenců) až do důchodu (Univerzity třetího věku jsou jednou z nejobvyklejších služeb, které knihovny nabízí seniorům).
Více než 1 milion lidí se v loňském roce přišlo do knihovny vzdělávat – v používání technologií, bezpečnosti na internetu, finanční gramotnosti, zdravém životním stylu, ochraně přírody, učit se jazyky, trénovat paměť a další. Tím, kdo naučil významnou část seniorů používat počítače, internet, tablety, jsou právě knihovny. Současně jdou s dobou – například v Přerově budou letos rozšiřovat kroužek robotiky a programování o 3D tisk - a reagují na poptávku - v dobách vyšší nezaměstnanosti množství knihoven nabízelo pomoc s psaním životopisů a vyhledáváním pracovních nabídek.
Přestože na to nedostávají od Ministerstva školství žádné prostředky, plní knihovny vzdělávací roli a konzistentně učí lidi pracovat s informacemi i technologiemi. No, a nakonec je to velmi často místní knihovnice nebo knihovník, na koho se lidé s důvěrou obrací o radu v různých životních situacích. Jak pomoci například s online komunikací s úřadem je něco, v čem lze zaměstnance knihoven velmi snadno proškolit. Vnitřní organizace knihoven, kde krajské a městské knihovny v rámci tzv. regionálních funkcí zajišťují metodickou podporu menším knihovnám, zaručuje, že se informace a schopnosti dostanou i do té nejmenší obecní knihovny.
Díky tomu jsou knihovny místem, kde lze integrovat jak vzdělávání, tak i odbornou pomoc a asistenci se zvládnutím chytrých technologií. A vlastně se nabízí do nich tyto technologie rovnou umisťovat. V Aarhusu v knihovně DOKK1 je umístěno sídlo úřadu, kde si mohou občané vyřídit zdravotní pojištění, pas, řidičský průkaz nebo třeba sňatek. V několika českých knihovnách už dnes můžeme najít Czech POINT, Knihovna Jiřího Mahena je partnerem při zavádění BrnoiD a stane se jeho ověřovacím místem.
Existuje ještě jeden důvod, proč nad knihovnami přemýšlet jako nad místem, kde se občan potkává s úřadem. Knihovny jsou veřejná místa, kam může přijít kdokoliv a cítit se tam pohodlně bez ohledu na vzdělání, sociální postavení, politickou inklinaci či víru, ale také schopnosti a omezení. Knihovny aktivně pracují na svém zpřístupňování a pomoci lidem, kterým hrozí sociální vyloučení (například vozí knihy a jezdí za pomoci dobrovolníků předčítat do domovů pro seniory, duševně nemocné, do nemocnic), mají specifické učící potřeby (v knihovně v Ústí nad Labem budou zanedlouho otvírat krajské Poradenské a Edukační Centrum, kde se budou moci laici i odborníci seznámit s učebními pomůckami a metodami), či různé druhy handicapů (Knihovna Jiřího Mahena je jednou z nejlépe vybavených knihoven pro nevidomé a slabozraké, její ústřední půjčovna a 20 poboček jsou přístupné bezbariérově, v Liberci zaměstnanci knihovny natočili instruktážní průvodce knihovnou pro své klienty ve znakovém jazyce).
Míra chytrosti obce nestojí na technologii; v první řadě je dána tím, jak naplňuje potřeby lidí, usnadňuje jejich participaci a spolupráci a rozvíjí místní potenciál. Nezbytností pro úspěšné zavádění chytrých řešení je průběžný průzkum a diskuze s občany. Knihovna pro toto poskytuje bezpečné zázemí přístupné pro každého a současně pomáhá utvářet komunitního ducha místa.
Více než 2 300 000 lidí přišlo vloni do knihovny za kulturou, a to nejen tou knižní, ale i na koncerty, divadlo, film, cestovatelské besedy a další. Knihovny nejrůznějšími aktivitami posilují vztah lidí k místu, kde žijí – besedami s místními osobnostmi a pamětníky, průvodci a procházkami po významných místech, oslavami lokálních výročí, uchováváním a připomínáním místní historie, zvyků a řemesel (např. knihovna v Rožnově pod Radhoštěm spolupracuje se skupinou místních seniorů a společně připravili zábavnou a vzdělávací hru Rožnovská struha).
Knihovny jsou inkubátorem i zázemím místních klubů, spolků, podnikatelů – setkáváním v knihovně vznikají mateřské, seniorské i jiné zájmové kluby, od výpůjčního pultu knihovny v Třinci si paní knihovnice Mirka vybírá lidi se zájmem například o zdravý životní styl, vaření, jógu a dává jim v knihovně prostor najít si publikum a osamostatnit se. Knihovny posilují soudržnost, mezigenerační sdílení a integraci – lidé se tu scházejí na akcích, společně učí a debatují, sdílejí, hrají deskové hry, seznamují s jinými kulturami a prostřednictvím tzv. Živé knihovny s různými životními zkušenostmi. Cizinci se v knihovnách učí češtinu, v obci Březina blízko Brna založila paní knihovnice Dětský klub, aby se nově přistěhovalí rodiče mohli seznámit s místními a navázali kontakty v novém prostředí.
Knihovny strategickým partnerem
Pokud je naším cílem budovat obce, kde se bude lidem dobře žít, jsou knihovny strategickým partnerem, se kterým se vyplatí spolupracovat. Na mnoha místech už jsou knihovny dobře zapojené do místního ekosystému institucí a často se aktivně podílí na rozvoji místa - Vsetínská knihovna měla svého zástupce ve všech pracovních skupinách komunitního plánování, knihovny jsou často zapojeny v Místních akčních skupinách a jsou partnery obcí i v dalších oblastech.
Výzvou budoucnosti je snižování spotřeby zdrojů a materiálu a lokální soběstačnost. Knihovny mohou sehrát roli míst, kde si lidé mohou zapůjčit předměty, které potřebují jen nárazově (viz vznikající knihovny věcí), ale i komunitních tržišť, kde se schází nabídky a poptávky na sdílení či směnu věcí, služeb, nápadů, času atd. Knihovny mohou podporovat lokální samozásobitelství, být obecními laboratořemi inovací a sociálních inovací či místy, kde lidé společně pracují a tvoří.
Projekt Sociální inovace v knihovnách učí zaměstnance knihoven nové metody práce založené na principech designu služeb, aby mohly efektivně plnit roli inovačních hubů a hybatelů komunit a dokázaly zapojovat a vtahovat lidi už do přípravy svých aktivit. Hlavní bariérou rozvoje však zůstávají zdroje – finance a prostory – a také absence poptávky a motivace ze strany zřizovatelů. Pokud se toto podaří najít, mohou knihovny plnit množství rolí, které si současnost i budoucnost vyžádá.