Města, jakožto instituce jednající především ve veřejném zájmu, chtějí používat data společensky odpovědným způsobem pro zlepšení rozhodovacích procesů a zefektivnění služeb veřejnosti. Vyzbrojeni informacemi z monitoringu dopravních toků, hladin hlukového znečištění nebo uhlíkových emisí, můžeme lépe navrhovat například dlouhodobě udržitelné lokální dopravní sítě a služby.
Hledání cest, jak toho nejlépe dosáhnout, abychom zároveň chránili a upevňovali práva občanů, zůstává výzvou. Proto se mezinárodní organizace EUROCITIES nedávno stala průkopníkem snahy vytvořit pro města soubor pravidel pro zodpovědné nakládání s daty občanů.
Zaostřeno na občany, pod vedením města
Spolu s rozvojem dalších a dalších digitálních služeb se stupňuje také naše potřeba lépe chápat jak můžeme poznatky získané z dat využít ke zlepšování života ve městech. V datovém ekosystému se pohybuje mnoho hráčů, a je to právě vzájemná spolupráce, například mezi místní samosprávou, univerzitami a soukromými podniky, která může pomoci na svět lepším službám, které budou postavené na skutečných potřebách občanů. Tento proces ovšem vyžaduje vznik postupů a mechanismů, které občanům umožní mít jejich data pod kontrolou.
Přístup k “velkým datům” a užití propojených zařízení dává městské správě možnost monitorovat například dopravní toky, hladiny hlukového znečištění nebo uhlíkových emisí. Kupříkladu, přístup k balíkům detailních dat sesbíraných z propojených a automatizovaných zařízení provozovatelů dopravních prostředků a digitálních platforem, konkrétně například anonymizovaná data popisující vzorce pohybu cestujících, odkud kam se přesouvají, vytíženost spojů a ekologickou zátěž, může městské správě a správcům integrovaných dopravních systémů pomoci v prosazování dopravních nařízení a při navrhování, správě a optimalizaci dlouhodobě udržitelných lokálních dopravních sítí a služeb.
A přesto ve společnosti panuje napětí ohledně způsobů využívání dat, především v často protichůdných potřebách transparentnosti a soukromí.
Pod pojmem data občanů se skrývají informace osobního i neosobního charakteru, až do bodu, kdy jsou informace agregovány a anonymizovány, čímž je udržována bezpečnost osobních údajů. Využití technologií typu blockchain by mohlo umožnit lidem zvolit si, jakým způsobem se budou jejich jejich osobní data zpracovávat a mít tak digitální rozměr veřejného prostoru pod kontrolou. Nicméně data lze použít různými způsoby a vzniká také možnost jejich zneužití.
Principy nakládání s daty EUROCITIES vychází z myšlenky, že data občanů musí být používána ve veřejném zájmu a jejich použití by mělo být přínosem jak pro jednotlivce, tak pro společnost.
Kolem sebe máme již mnoho měst, které mohou posloužit jako dobrý příklad toho, jak je možné data používat a spravovat zodpovědně a způsobem, ze kterého mají prospěch občané.
Například město Turín představilo po vzoru Madridu digitální platformu, založenou na aktivní spoluúčasti občanů. Platforma ‘DecidiTorino’ nabízí občanům prostor k vyjádření a dává jim možnost spoluutvářet podobu technologií, které mají v konečném důsledku sloužit právě jim. Umožnit lidem spravovat jejich vlastní digitální infrastrukturu podporuje obraz dat jako nástroje prospěšného pro všechny. Kromě toho spustilo město Turín ve zkušebním provozu několik “městských laboratoří,” kde mohou firmy testovat inovativní řešení místních problémů. Jedno z nich je postavené na možnostech využití Internetu věcí a dat. Testováním za aktivního přispění občanů firmy a město sbírají přímou zpětnou vazbu, která může posílit pozici nových obchodních modelů při jejich zavádění do praxe.
“Otevřený plán digitalizace” města Barcelony se soustředí na rozvoj digitálních strategií, které staví občany do ústřední role a vytváří transparentnější městskou infrastrukturu s větším důrazem na vzájemnou spolupráci. Důležité je zmínit, že Barcelona má ambici spravovat vlastní ICT infrastrukturu a podporuje etický rozměr užívání dat. Městský otevřený datový portál garantuje prostor pro větší prohlubování transparentnosti a větší participaci občanů na rozhodování o tom, jak město data občanů využívá.
Barcelona, jako jeden ze zástupců koalice Cities for Digital Rights (Města za digitální práva), kterou EUROCITIES aktivně podporují, hájí právo občanů na možnost zvolit si, jak je s jejich daty nakládáno. Toto se týká i přístupu, nejen k osobním údajům, ale také ověřeným způsobům používání a sdílení otevřených dat. Sdílení dat tímto způsobem může také podpořit vznik nových inovací.
Amsterdam je další z měst, které berou výzvy digitální transformace vážně. Jejich program “Codam” dává lidem možnost naučit se programovat, čímž jim podává pomocnou ruku v našem stále více digitálním světě. Spolu s městem Eindhoven se Amsterdam stal tahounem snahy nizozemských radnic osvětlit občanům a podnikatelům hodnoty a pravidla digitální infrastruktury. Jako partner v projektu zřizovaném EU s názvem DECODE Amsterdam se město také zapojuje do tvorby nástrojů, které mají dát lidem ještě více kontroly nad jejich online daty.
Chytřejší horizonty
V EUROCITIES chápeme koncept chytrých měst jako něco, co začíná u občanů. Doufáme, že jak se naše města budou stávat chytřejšími a jak budou investovat do nových technologií, budou také hledat postupy osvědčené v praxi ostatních měst. Včetně způsobů správy, ukládání a používání dat občanů.
Spolu s rozvojem chytřejších měst stoupá i poptávka po kvalitních datech, a také přichází výzvy ohledně ochrany soukromí a osobních údajů. Zároveň je ale nutné, aby občané měli možnost nahlížet, používat a spravovat jejich vlastní data. Na to ovšem potřebují náležité digitální dovednosti. Městské samosprávy, které jsou ze všech vládních institucí občanům nejblíže, spolupracují na řešení těchto problémů a na zajištění toho, aby veřejnost mohla úřadům svá data s důvěrou svěřit.
---
EUROCITIES jsou politická platforma pro velká Evropská města. Spojujeme místní samosprávy více než 140 největších Evropských měst a více než 40 partnerských měst, pod jejichž správou dohromady žije přibližně 130 milionů občanů ve 39 zemích. www.eurocities.eu