Michal Kašpar (starosta Kolína a zakládající člen spolku CZECH.UP) na úvod řekl: „V dnešní době jsme svědky nabídek chytrých řešení, které jsou mnohdy jen vychytralou marketingovou nálepkou. Smyslem spolku je sdílet mezi městy jejich osvědčené inovace tak, aby občané mohli využívat tyto nové služby nejen ve svém městě, ale jako standard i v jiných městech. Cílem je, aby postupně vznikala jedna síť takových městských služeb orientovaných na zákazníka. Jen tak lze zvyšovat kvalitu života v našich městech a plánovat investice do smysluplných inovací. Kolegové z Berouna či Orlové mají zájem o naši úspěšnou kolínskou klíčenku, my naopak se zájmem sledujeme, co se děje v Berouně.“
Seminář se konal v sídle Komunitně coworkového centra Spolu, již existujícího „Demonstrátoru“ –Sítě Komunitně coworkových center, Ten využívá služeb místních sociálních podniků. „Pro správné fungování a udržitelné financování komunitně coworkových center je nutné již od počátku uvažovat o každém jako o prvku jedné sítě“, vysvětlil na úvod filozofii spolku její předseda Vít Skála, který je i předsedou CZECH.UP. „Jen jednotná nabídka služeb všem zájemcům v širším území (Středoevropském) může z coworku učinit soběstačné místo se standardními službami, které uživatelé znají a umí je využívat. Podobně jako TGM před 100 lety „založil“ síť obecních knihoven a nasadil tak tyto služby celorepublikově, je pro coworky, coby inovační střediska obcí klíčové, aby byly systémově propojeny, a to na úrovni služeb. Jen tak budou uživatelé moci snadno využívat jejich služeb kdekoliv, i za hranicemi ČR, s tím, že např.za služby vždy zaplatí jen jednou fakturou. Takto ve spolku přemýšlíme o všech inovacích, neboť jenom tento model sdružování služeb a síťování center je udržitelný. Jako Demonstrátor Sítě Komunitně coworkových center na sebe bereme roli metodika pro vznik a provoz dalších center v síti a současně poskytovatele společných nástrojů, které nám umožní chovat se jako síť“.
Coworková centra jsou běžně v obcích provozována, nicméně vždy jen jako lokální centrum bez propojení s jinými centry v jiných obcích. Také se liší jejich nabídka služeb. „V Plzni máme dlouholeté zkušenosti s podporou inovací a zapojením mladých lidí, a to již od základní školy. Je to programový přístup ke vzdělávání našich dětí v technických oborech, např. robotice či dronech; úspěšně jsme do kosmu vyslali i malý satelit. Do spolku můžeme přinést naše zkušenosti se službami coworkového centra a podpoříme jejich síťování,“ sdělil radní Plzně Vlastimil Gola.
Procesní, personální či finanční připravenost samosprávy na inovační programy územních veřejných služeb je základem pro úspěšné zavádění inovací. Zatímco Plzeň dokáže a chce investovat do inovací nemalé finanční či personální zdroje, u menších obcí je situace zcela jiná; Orlová svou velikostí nespadá ani do Místních akčních skupin, ani do statutárních měst, a tudíž je získávání evropských prostředků na investice do rozvoje města složitější. „V rámci evropských dotací administrovaných MPSV jsme si nechali zpracovat Smart City koncepci, která navrhla potřebné kroky pro nastartování inovačního programu ve výši 40 mil. Kč včetně souvisejících personálních nároků na inovační tým,“ vysvětlila na úvod diskuze Martina Szotkowská, vedoucí odboru rozvoje a investic města Orlová. „Navržený inovační program je široký, neboť propojuje investice do energetiky, vodohospodářství a modrozelené infrastruktury, dopravy či do vzdělávání a podpory lokálního podnikání, a proto vyžaduje propojení lidí a znalostí z mnoha oborů. Bez kvalitního vedení inovačního programu a souvisejícího vzdělávání si zavádění inovací nedokážeme představit. Jedna z věcí, která nás na semináři zaujala, je například kolínská klíčenka, demonstrátor, o jehož replikaci uvažujeme.“
Pro efektivnější rozhodování samosprávy i ostatních zájmových skupin ve městě je kromě řízení inovací potřebné pracovat s relevantními informacemi z mnoha oborů. Datově vedená správa je konceptem pro digitální územní plánování a investice v území. Pro její Demonstrátor je Ambasadorem město Beroun, které na semináři zastupoval místostarosta Dušan Tomčo: „Letos budeme realizovat projekt Beroun 2.1, který staví na datově vedené správě města. Město leží poblíž Prahy, vytváří podobně jako třeba Kolín její předpolí a zájem o bydlení v širším území Berouna roste To má velký vliv i na dostupnost a financování služeb, životní prostředí, dopravu či development. Proto bychom rádi území Berounska rozvíjeli koncepčně a vědomě. Zde vidím úlohu scénářů a tvrdých a plošných dat z mnoha zdrojů, ze kterých je sestaven Digitální model rozvoje Berouna. Ten pomůže k správnějšímu rozhodování o rozvoji celého správního i spádového území. Díky prostředkům lokálních partnerů z Městského inovačního Konsorcia budeme moci ještě letos založit Digitální model města pro budoucí digitální pravidla územního plánování. Jednou ze zásad je i otevřený přístup k informacím, proto jsou pořizovaná data koncipována jako řízeně otevřená, například pro berounské studenty.“
Právě otevřená data jsou motorem inovací a velkým potenciálem pro spolupráci mezi městy. „Cílem našich aktivit na ministerstvu je mimo jiné standardizace otevřených dat. Jednotlivá města by mohla k rozvoji digitální ekonomiky přispět publikací svých dat v otevřeném a strojově čitelném formátu, což by pomohlo lepšímu rozhodování např. pro územní plánování, ale i užitečným informacím pro občany. Ve spolupráci s vybranými obcemi jsme identifikovali první 4 datové sady, vytvořili standard pro publikaci těchto dat a po jejich zveřejnění připravujeme i jejich konkrétní využití ve vybraných aplikacích a službách. Otevíráním dat samosprávy podporují vznik plošných inovací, proto aktivní přístup CZECH.UP v této oblasti vítám“, sdělil Jakub Malina z odboru Hlavního architekta eGovernmentu MV ČR.
Plánování dopravních kapacit a promyšlený development území je další z příkladů pozitivního dopadu digitálního plánování na rozhodování města. Neexistencí definice pravidel pro rozvoj území jsme se propracovali k přehřátému trhu s bydlením. Výstavba, včetně bytů, není plánována holisticky tak, aby nevyvolávala dodatečné náklady na opravy a modernizaci, dopravu, vodu či energetiku. Příkladem praxe digitální podpory řízení je používání digitálního modelu pracujícího s daty z dopravních senzorů v Žilině. Slouží nejen pro zjištění reálné potřeby parkovacích kapacit v centru města během dne, ale i pro strategické uchopení rozvoje centra Žiliny a jeho okolí. „Práce se scénáři a daty není ve veřejné správě v dnešním světě ještě samozřejmostí, ale do budoucna je nutností. V Žilině již pracujeme v digitálním modelu s daty ze senzorů a uvažujeme i o rozšíření sběru dat na širší centrum města. To by pomohlo s modelováním a plánováním dopravy, bydlení či sociálních služeb, ale i s modely a opatřeními na klimatickou změnu, uplatněním zeleně a lepší kvality ovzduší,“ komentoval aktuální stav inovací primátor Žiliny Peter Fiabáne.
Právě udržitelností dopravy a jejím plánováním se v rámci diskuze zabýval Zbyněk Sperat, expert na udržitelnou mobilitu. „Plány udržitelné mobility vyžadují jiný přístup než zpracování generelu dopravy. Dopravu můžeme významně ovlivnit na úrovni motivů, proč lidé cestují, tj. ovlivněním dopravní poptávky konkurenceschopnou nabídkou alternativní dopravy. Proto musíme pracovat i s jinými daty, než jen z dopravy; s daty z mobilních sítí, životního prostředí či dostupnosti služeb. Města však zpravidla zpracovala plány SUMP z důvodu možnosti čerpání dotací, a ne pro opravdové řešení udržitelnosti dopravy. Problémy jsou jak v zadávací dokumentaci, tak i s kvalitou průzkumů či měřitelností dopadů jednotlivých investic. V plánování udržitelnosti dopravy ve městě jsme teprve na počátku, ale s datovými podklady, které nabídne projekt v Berouně, bychom mohli kvalitu podkladů pro zpracování SUMP již brzy významně posunout.“
Protože je koncept chytrého města holistickým, vyžaduje synergické plánování mnoha oborů a propracované investice pro více účelů. Ekonomicky efektivní se tak jeví inovace jen v širším území; hovoří se o chytrých čtvrtích, které nevyvolávají potřebu po dopravě, jsou energeticky aktivní, s dostatkem zeleně i místních služeb, komunitně založené, digitálně plánované. „Energetiku na lokální úrovni je vhodné řešit systémovým způsobem ve vztahu k širšímu území, a to jak ze strany různých zdrojů energie nebo na straně rozsahu a variability forem spotřeby energie v dané lokalitě. Plánovitý přístup ke snižování energetické náročnosti je naprosto zásadní pro optimální a vyrovnanou bilanci mezi objemem dodávané energii dostupné z hlediska místa a času a optimalizovaným objemem spotřebovávané energie. Úspory energie jsou fenoménem, na který je třeba klást zvláštní zřetel. V návaznosti na to je také třeba dbát na ekonomicky co nejefektivnější dílčí nebo úplnou energetickou soběstačnost, která je druhou stranou lokálního energetického spektra při maximálním využití obnovitelných zdrojů energie. Přitom není nic lepšího než sdílet příklady dobré praxe například formou coworkingové spolupráce.,“ uvedl Vladimír Sochor, ředitel odboru energetické účinnosti a úspor, MPO.
Cesta demonstrátorů, ukázkových koncepčně nasazených inovací, je perspektivní při ochotě samospráv si navzájem sdílet úspěšně zavedené služby a navzájem je replikovat. „Otevřená diskuzní atmosféra na semináři mě potěšila, města vyjádřila silnou ochotu spolupracovat a navzájem si pomáhat v konkrétních inovacích“, hodnotila seminář Jasna Flamiková, CZECH.UP expert na klimatickou změnu. „Příjemně mě překvapil i zájem aktivně se zapojit do pracovních skupin nad konkrétními tématy. První takové téma, interní komunikace samosprávy a komunikace s občany, chceme pracovně řešit se členy již na květnové konferenci v Kolíně.“
Úvodní seminář spolku CZECH.UP otevřel spolupráci mezi několika samosprávami a inspiroval přítomné v úvahách o inovacích ve svých městech. V Humpolci měli na závěr možnost zažít coworkové centrum a získat konkrétní informace o tom, jak spolupracovat, na co klást důraz a na co si dát pozor. „Provedl jsem všechny v našem coworku, aby si mohli „sáhnout“ na reálné příležitosti i rizika provozování takového centra s patřičným doceněním sociálního rozměru. Shodli jsme se, že právě propojením stávajících coworků do jedné sítě, napomůžeme rozvoji služeb v území, vzdělávání, podnikání atp., ale i efektivnímu přenosu znalostí a inovací, se sociálním podtextem. Přesně takové totiž potřebujeme v našich obcích nejvíce“, uzavřel seminář předseda spolku Vít Skála.
Závěry semináře formuloval Pavel Nácovský, výkonný ředitel a místopředseda spolku CZECH.UP:
Hlavním úkolem semináře bylo nastavit způsob spolupráce CZECH.UP na Demonstrátorech, sestavit první pracovní týmy pro služby CZECH.UP a Demonstrátory a potvrdit zájem spolupracovat. CZECH.UP je spolkem samospráv pro aktivní spolupráci v inovacích územních veřejných služeb, jejími členy nejsou výrobci, prodejci a ani lobbistické skupiny a všechny zdroje a organizaci má tedy spolek ve své moci. Proto máme metodiku a postupy, které pomohou prostřednictvím spolupráce samospráv postupně a relativně rychle inovovat územní veřejné služby dostupné v celém území, tj. ve Středoevropském prostoru.
Základem pravého snažení je organizace a inovace procesů (Smart Governance), které jsou vhodně podpořeny Digitálními modely – tedy scénáři pro řízení, provoz a rozhodování, a datovými sadami v potřebné kvalitě pro digitální ekonomiku.
Celá spolupráce má opět více úrovní – mezi samosprávami, koordinaci inovačních aktivit významných subjektů na území samosprávy, participačními a komunitními aktivitami a osobním rozvojem členů týmu. Komunikace, marketing a brand jsou přirozenou součástí všech aktivit.