Živá platforma pro inovativní nápady
Helsinky se účastní iniciativy bIoTope financované EU, která chce vytvořit otevřené inovační ekosystémy. Společnosti mohou za minimálních investic vytvářet platformy pro připojené chytré objekty. K tomu bIoTope poskytuje potřebné otevřené programovací prostředí (tzv. Open API), které umožňuje publikování, využívání a skládání různých informačních zdrojů a služeb z různých platforem (jako jsou Firmware, otevřený systém IoT, městské databáze dat apod.).
Cílem je podporovat nové formy spoluvytváření služeb od jednoduchého sběru a zpracování údajů po kontextovou, chytrou a přizpůsobivou podporu každodenní práce a života spotřebitelů, která z těchto dat vychází. BioTop také vytváří plán řízení či koordinaci jednotlivých složek, které správně udržují a rozvíjí socio-technický a podnikatelský ekosystém. Helsinky třeba vytvořily chytré nabíjecí zařízení pro elektrická vozidla: jejich řešení zahrnuje nabíjecí stanice, navigaci a platební systém.
Otevřená data slouží všem
Big data jsou další otázka: jak je otevřít a zpřístupnit. V Helsinkách mají pro stát a velká města otevřené úložiště dat, která může kdokoli využít. Je to strojově čitelný, strukturovaný formát dostupný všem a zdarma. Data zahrnují informace o místních životních podmínkách, infrastruktuře, veřejných službách a dopravě. Tyto informace jsou cenné pro městské organizace, podniky, zdravotnické a vzdělávací instituce, i pro samotné občany.
Brownfields jako podhoubí pro experiment
Smart Kalasatama je bývalý průmyslový okrsek, v němž sídlí továrna Suvilahti. Z té se pomalu stává experimentální platforma, která spoluvytváří chytrou infrastrukturu a služby. Do roku 2030 chtějí ve čtvrti Kalasatama zbudovat bydlení pro 20 tisíc obyvatel a nabídnout zde práci 8 tisícům lidí. Nyní zde žijí 3 tisíce lidí, kteří fungují jako jakási výzkumná skupina budoucích technologií. Základem tohoto „pokusu“ je snaha ušetřit místním hodinu denně, kterou věnují svým zálibám nebo socializačním aktivitám. Toho se dosahuje různými způsoby: zlepšením provozu a logistiky, přidáním pracovních míst, vyladěním místních chytrých služeb a omezením zbytečné byrokracie a čekání ve frontách.
Řada služeb týkajících se infrastruktry byla automatizována. Hima Smart Metering a domovní dálkové ovládání umožňují obyvatelům ovládat všechny přístroje přes mobilní zařízení. Systém sbětu odpadu zahrnuje barevně označené koše na tříděný odpad, které jsou chytře umístěny u východů z každého bloku. Jakmile se koše naplní, samy se vyprázdní: podltak je nasaje do podzemního potrubí, odtud se 40 km rychlostí dostanou do kontejnerů a pak se dopravují na další zpracování.
Trvale udržitelný rozvoj a chuť zkoušet nové věci
Místní obyvatelé investovali také do trvale udržitelného rozvoje: zbudovali si sluneční elektrárnu, která dodává energii lidem v bytových domech a těm, kteří nemají šanci zřídit si vlastní solární systémy. Obyvatelé získávají elektřinu z vlastních panelů, mohou sledovat její výrobu v reálném čase a výnos se připisuje na jejich účet za elektřinu.
První malý krok může vést k něčemu většímu. Proto v Helsinkách funguje Program pro pilotní projekty zaměřený na start-upy, které poskytují inovativní služby lidem v oblasti Kalasatama. Nové služby testují přímo obyvatelé a místní společnosti po dobu šesti měsíců. Jedním z příkladů je Foller, start-up, který využívá internetu věcí k řešení problému potravinového odpadu. Produkty v obchodech a kavárnách mají identifikační RFID kód. Snímač detekuje plyn v balených potravinách a když se blíží konec doby trvanlivosti, jejich cena se automaticky snižuje a zákazníkům se odesílá oznámení. Chytrý regál na potraviny také ví, kdy je potřeba věci doplnit.
Mantra chytrého města: spolupráce samosprávy, firem, univerzit a občanů
Chytré Helsinky dbají o spolupráci mezi všemi zúčastněnými stranami: více než 30 městských oddělení, obyvatel, občanských spolků, průmyslu, malých a středních podniků, start-upů a akademické obce. Členové spolku Smart Kalasatama Innovators Club se schází čtyřikrát ročně a pomáhá svým účastníkům pravidelně sdílet novinky a budovat komunitu.
Chytrá doprava i v nedostupných místech
Na rozdíl od většiny zemí finské právo nevyžaduje, aby vozidla na veřejných komunikacích měla řidiče. To dává Finsku konkurenční výhodu při vývoji a testování dopravy bez řidiče. Projekt Sohjoa se zaměřuje na vytváření nových typů automatizované dopravy a na zvýšení porozumění změnám v oblasti přepravy. Robobusy, kyvadlové autobusy, přepravují až 9 lidí a jsou navrženy tak, aby fungovaly na trasách, kam se běžné autobusy obtížně dostávají, nebo kam cestuje jen málo lidí.