Na základě znalosti technologických nástrojů lze formulovat strategický plán, který umožní:
- vyčíslit provozní úspory, a tedy návratnost investice,
- vyčíslit objemy tříděného a netříděného odpadu v rámci jednotlivých čtvrtí či dokonce ulic a dnes neznámou potenciální finanční hodnotu vytříděného odpadu,
- vypracovat model pro odměňování těch, kteří třídí, ať už z pohledu městských částí, ulic či jednotlivců.
Platby za komunální odpad
Občané našich měst jsou vcelku zvyklí platit roční poplatek za svoz odpadu. Několikrát mi bylo vysvětleno, že tyto peníze neslouží na zpracování odpadu, ale především na zachování provozu daného systému svozu odpadů. Tento poplatek se postupně zvyšuje.
Platba za svoz odpadu není nijak diverzifikována, tj. neexistuje vztah mezi lidmi, kteří třídí odpad, a případnou odměnou (slevou z poplatku). Třídění odpadu je tak postaveno na přesvědčení konkrétních lidí, že třídit je dobré.
Koncept chytrých měst staví na čitelných strategiích, které dokáží vyčíslit prospěšnost městské regulace a nasazení chytrých technologií. Tato prospěšnost může být ekonomická, ekologická či společenská. Největším motivem ale zůstává „úspora v rodinném rozpočtu“, tedy osobní prospěch každého občana z dané strategie města (jak jsme ukázali na příkladu solárního projektu ve Vídni). A oblast nakládání s odpady je jednou z velkých příležitostí.
Systém chytrého svozu odpadů
Systém staví na jednoduchém základu – každý kontejner je vybaven specialním detektorem, který o míře jeho zaplnění informuje centrálu. Systém dále může vyhodnocovat frekvenci používání daného kontejneru, hlásit poruchy či nebezpečí požáru, optimalizovat jízdy svozných vozidel podle statistiky či podle reálné naplněnosti kontejnerů a v neposlední řadě i nastavit cykly potřebné údržby.
Systém poskytuje tyto přínosy: snižuje náklady na svoz odpadů a údržbu kontejnerů, čímž snižuje emise CO2 a občanům přináší možnost udržet snížit stávající výši paušálních plateb za svoz odpadu.
Podrobnější popis systému chytrého svozu odpadu
Nasazení systému chytrého svozu odpadu může přinést velké provozní úspory, a to především menším městům. Následující popis celého konceptu v zásadě přináší ucelenou představu o přínosech systému pro město, provozovatele i občana.
Systém staví na nasazení sítě detektorů umístěných v kontejnerech, které automaticky sdělí jejich naplněnost, což může optimalizovat trasu vozidel svážející odpad i získat cenné informace o tom, jak se v konkrétní části města třídí.
Každý kontejner je osazen jedním detektorem umístěným uvnitř kontejneru tak, aby jej vandalové nemohli poškodit. Navíc detektor odolá i proudu vody při čištění kontejneru.
Detektor komunikuje jak s přenosovou sítí pomocí komunikačního zařízení umístěného např. na sloupu veřejného osvětlení, tak i s projíždějícím vozidlem svozu odpadu.
Efektivita nasazení tohoto systému stoupá, pokud dané kontejnery mají větší objem, tj. svoz tříděného odpadu, který nezpůsobuje zápach (sklo, plasty, papír), lze vyvážet méně často, čímž se provozní náklady na svoz odpadu sníží, nemluvě o snížení dopravní zátěže či ekologické stopy.
Na ilustračním obrázku jsou ukázány španělské kontejnery. Na první pohled je patrné, že největší objem je vyhrazen pro komunální odpad (bílý kontejner vlevo), a kontejnery na plasty a papír. V celkovém množství pak tříděný odpad představuje 80 % objemu kontejnerů. Znalost jejich naplněnosti tak umožní i efektivní obslužnost kontejnerů.
Provozní úspory při chytrém řešení vozidla svozu odpadu
Kromě znalosti aktuálního stavu naplněnosti jednotlivých kontejnerů ve městě lze také dosáhnout významných provozních úspor na straně svozných vozidel. Kromě nahrazení ropných paliv bioplynem, vizte obrázek 2, je určitě velkým přínosem automatizace vysypávání kontejnerů do vozidla.
Pomocí speciálně vyvinutého zdvihacího zařízení, umístěného na boku vozidla, lze snížit potřebu asistence lidí u manipulace při svozu odpadů. Jeden z velkých dodavatelů systému pak uvádí, že dosahuje až 45% úspory energie, neboť jeho systém nevyžaduje hydraulickou pumpu, zátah motoru je snížen o 37 % a zařízení lze používat, aniž by motor vozidla běžel.
Program pro záchranné složky či hendikepované
Chytrý systém se stává chytrým v momentě, kdy lze jednotlivé technologie zkombinovat v jednom produktu. V případě kontejneru na odpad se nabízí hned dvě podstatná rozšíření. Každý kontejner lze totiž dovybavit i detektorem kouře, který automaticky přivolá složky záchranného systému. Tak lze zabránit šíření požáru kontejneru, neboť se sníží dojezdová doba hasičů.
Druhým rozšířením je pak využití technologie RFID (rádiové komunikace používající tzv. tagy, tj. viněty s integrovaným obvodem používané běžně například pro identifikaci zboží v obchodech). Každý kontejner lze osadit takovou vinětou. Viněta (pasivní tag) může obsahovat například tato data: souřadnice GPS, typ a barva kontejneru, poslední údržba kontejneru či datum instalace kontejneru.
Viněta může ale také být aktivní a může aktivovat například mechanismus pro otevření víka kontejneru těm, kteří nemohou dosáhnout patřičné výšky, tj. hendikepovaným. Každý hendikepovaný ovládá tuto funkci skrze čip, dnes běžný například pro vstup do zabezpečeného domu nebo pro výdej oběda ve školní jídelně. Čip může být v plastovém kroužku pro připnutí například ke svazku klíčů, nebo v náramku. Zde je nutné uvést, že distribuce takových identifikátorů by mohla směrem k hendikepovaným přinést i jiné služby města; například pro cestu veřejnou dopravou či při autorizaci pro bezplatné parkování.
Hodnocení programu chytrého třídění odpadu a jeho cena
Každý občan chytrého města činí aktivní kroky směrem ke třídění odpadu, pokud to má přímý vztah na jeho platby za svoz odpadu. Ukázněné chování však může být motivováno ze strany města i uveřejněním informací o tom, jak si jednotlivé městské čtvrti či ulice vedou v objemu vytříděného odpadu a jakou má vytříděný odpad finanční hodnotu pro další recyklaci. Chytrý městský program pak stanoví i další nástroj pro motivaci občanů třídit odpad – investice do veřejného prostoru. Podobně jako solární program ve Vídni i program na svoz odpadů může kromě snížení paušálních plateb motivovat občana tím, že se vzniklá finanční hodnota pramenící z druhotného použití vytříděného odpadu promítne do podpory projektů, které souvisejí s místem třídění.
Jednotlivá ulice tak díky vytříděnému množství odpadu za celý rok může získat od města určitou část finančních prostředků na realizaci projektů místního významu – rekultivace zelených ploch, oprav chodníků, umístění elektrického vedení pod zem atp. Podobný model funguje například i v modelu výkonového zpoplatnění parkování, jež je vysvětlen v jiném článku v rubrice CITY PARK. Finanční prostředky takto získané se mohou spojit, čímž lze dosáhnout vyšších částek na potřebné investice.
Občan se tak sám může rozhodnout, jak ukázněně a uvědoměle se bude chovat, neboť dopady jeho chování mají souvislost i s jeho peněženkou a prostředím, ve kterém žije.