HNED NA PRVNÍM JEDNÁNÍ O MOŽNÉ NOVÉ KRAJSKÉ KOALICI JSME SE S KOLEGY DOHODLI, ŽE CHCEME BÝT PRVNÍ KRAJ 4.0. SPUSTILI JSME PROTO KONCEPT „SMART REGION“ A ZAMĚŘILI SE HLAVNĚ NA DOPRAVU. DŮVOD JE JASNÝ, Z KRAJE UTÍKAJÍ PRYČ MLADÍ LIDÉ – DO PRAHY, BRNA, LIBERCE, DO ZAHRANIČÍ, A JE JICH DOCELA HODNĚ, CCA 4 TIS. ZA ROK, COŽ JE TREND POSLEDNÍCH 10 LET.
ŘÍKAJÍ, ŽE UTÍKAJÍ ZEJMÉNA KVŮLI EKOLOGII, ŽE JE TU ŠPATNÝ VZDUCH, ALE TO JE ZÁSTUPNÝ PROBLÉM, UTÍKAJÍ KVŮLI PENĚZŮM A KVŮLI OMEZENÝM MOŽNOSTEM VYŽITÍ NA OSTRAVSKU.
Věřím, že pokud dáme lidem nové digitální nástroje, různé aplikace, jak se chovat chytřeji, tj. lépe se rozhodovat, plánovat a být informován, pak bychom mohli jejich rozhodnutí z kraje odejít zvrátit. Tou druhou polovinou úspěchu je udělat z digitálních nástrojů nové průmyslové odvětví, což je v době utlumování těžby a zavírání dolů důležitý impuls, který veřejný sektor má iniciovat. A to, že je to možné, dokazuje finská firma Tieto, která zde zaměstnává tisíce lidí, kteří určitě neberou průměrný plat. Zabývají se totiž věcmi, které před 20 lety byly ještě sci-fi, jako jsou aplikace pro mobilní telefony nebo virtuální servery. I proto jsem přesvědčen, že za deset až patnáct let budou na Ostravsku desetitisíce lidí, kteří se budou zabývat programováním nových čidel či různých aplikací Internetu věcí, a my tomu chceme jít naproti.
Proto jsme spustili program Chytrý region, abychom tuto novou vlnu pomohli vytvořit a abychom všem mladým vzkázali, že tady je ta líheň, že my jsme ti nejlepší a že se mohou stát nejen uživateli nových věcí, ale i jejich tvůrci. A daří se nám zastavovat trend odcházení mladých. Navíc dle průzkumu Ostravské univerzity vnímají lidé koncept Smart City pozitivně, přes 80 % to považuje za důležité. Většina z nich si pod pojmem smart představuje něco, co jim pomůže dobře naplánovat jejich volný čas, a stejných 80 % chce, aby jim smart věci zpříjemňovaly život ve městě. Lidé tak pozitivně vnímají aktivity kraje a já to považuji za první úspěch, že se mění povědomí lidí, že zde není všechno špatně, a na tom lze stavět.
Role kraje
Poučeni z předchozích nezdarů chytrých laviček třeba na Praze 6 jsme přemýšleli, jak koncept smart city lidem podat. Dospěli jsme k tomu, že jim chceme ušetřit čas a peníze. A rádi bychom i zdraví, i když to je těžké, nicméně nejvíce peněz směřuje právě do telemedicíny a eHealth, více viz https://www.msk-ehealth.cz/telemedicina/.
Jako první věc jsme vyhlásili soutěž pro firmy, aby se přihlásily se svými inovacemi s tím, že vybraným zaplatíme pilotní instalaci. S jednou firmou jsme v domovech důchodců nabídli 400 seniorům chytré medicínské měřicí sady a výsledky jsou velmi pozitivní – významně narostla efektivita práce lékaře, který se dokázal věnovat násobně většímu počtu seniorů a zároveň se posílila jejich důvěra v péči a pocit bezpečí. Díky úspěchu pilotu jsme se rozhodli jít do většího projektu s partnerskou pojišťovnou ve výši 50mil. Kč a naším dlouhodobým cílem je, že se telemedicína stane standardní součástí zdravotního pojištění, a to i pro domácí péči, a že tak uvedená efektivita a kvalita péče bude plošná.
Rolí kraje je nastartovat inovace, nikoliv je provozovat. Nechceme vlastnit flotilu železničních vozů, necpeme se do role firem; víme, že dané věci budou lépe provozovat firmy, než kraj. Podobně jsme chtěli podpořit elektromobilitu skrze dostupnost nabíjecích stanic a zprostředkovali instalaci několika desítek wallboxů na krajských budovách. Rolí chytrého kraje je vyvolání poptávky po investicích do inovací.
Protože jsem byl místostarostou malé obce (4tis. obyvatel), vím, že koncepce smart village je hloupost, že starosta nemá ani lidi, ani potřebné finance, aby inovace rozvíjel; je potřeba spravovat území a v něm nabízet služby koncepčně, smysl tak dává maximálně ORP. Starosta vesnice si tak může koupit „chytrou lampu“, ale nemůže dělat žádný širší koncept…
Vodík
Podobný princip chceme uplatnit i ve vodíkové ekonomice. Kraj spolu s městem hodlá nakoupit pár autobusů a vlaků na vodík a podpořit tak rozvoj celého oboru. Osobně si myslím, že elektromobilita je slepá ulička, neboť nemáme dost elektřiny a potřebných rozvodů a vybudování nové infrastruktury by stálo biliony. Hledali jsme možnosti umístění pro naše nabíječky a naráželi na fakt, že na vhodných místech není potřebný příkon, fyzicky to prostě nejde. Mám na kraji na starosti i bezuhelnou energetiku a vidím, jak moc energie pouštíme do země nebo do vzduchu. A proto sázím na vodík.
S trochou nadsázky téměř kdekoliv na Ostravsku strčíte trubku do země, narazíte na metan, který je z 75 % tvořen vodíkem. Polovina kopců tady jsou haldy plné plynu. Navíc pro výrobu oceli stále potřebujeme koksovny (použití jiného zdroje např. vodíku není ekonomicky rentabilní) a při výrobě koksu vzniká koksárenský vodík. Prvním krokem je tak sehnat dostatečné množství vodíku a rozjet v malém provoz autobusů a vlaků. I když tento vodík bude zatím vyráběn z uhlí nebo plynu. Dále se zaměříme na šedý vodík, tj. jeho získání z veškerého možného odpadu, a následně vyrábějme zelený vodík ze solární energie v lokalitách po těžbě, kde bychom mohli mít rovnou i plničku vodíku pro vlaky. Zelený vodík má budoucnost, už nyní kdybychom přepočítali výkon solární energie v Česku, dokázala by vyrobit vodík pro 11,5 tisíce autobusů pro roční provoz. Protože nám jde o programový rozvoj celého regionu, chceme podpořit i zaměstnanost a adaptaci stávajícího hutního a důlního průmyslu, tj. rozvoj celých technologických celků, od výroby vodíku, čistících jednotek, stlačovacích jednotek, transportních jednotek, vodíkových motorů až po celé stroje. Řešíme tak jak ekologickou stránku věci, tak i tu ekonomickou.
Spolu s VŠB dáváme dohromady „vodíkový hub“, kde se v malém odzkouší všechny technologie na čištění a výrobu vodíku. Tam si vyzkoušíme, jaká technologie je nejvhodnější pro masivní nasazení. Do roku 2022 chceme mít jasno, zda lze vodík vyrobit z metanu, zda jej lze vyčistit na požadovanou kvalitu, a následně tuto informaci sdílet s partnery. Ti by měli do roku 2025 začít vyrábět vodík ve velkém objemu. Jsme součástí evropské Platformy uhelných regionů, na kterou má EU připraveno 6mld Euro investic. Pokud přijdeme s myšlenkou „vodíkového údolí“, pak by tu prvotní investici do technologií mohla zaplatit právě EU. Bez evropských peněz by to bylo nereálné. My máme nejen pro vodíkovou ekonomiku obrovský potenciál v šachtách, kdy např. z dolu Jeremenko jsme dnes schopni pro tepelná čerpadla získávat 25l/s vody o teplotě 30 °C. Navíc by ideální rekultivaci území pomohlo nechat ležet území ladem a využívat jej pro solární parky. Namísto prostého „zavřeme doly“ tak můžeme o celém území uvažovat jako o velké příležitosti. Proto jsme v roce 2018 podepsali i „Vodíkové memorandum“ s městem Ostravou.
Na počátku město Ostrava koupí 5 vodíkových autobusů, v budoucnu kraj 10, a k tomu 2 vlaky, což vytvoří poptávku na 3 vodíkové plničky. První chceme realizovat v roce 2021. Další vznikne v Havířově, protože budeme soutěžit dopravce, který bude jezdit vodíkovými autobusy. V roce 2025 bude plnička v Opavě, neboť podobně budeme soutěžit vlakového dopravce mezi Opavou a Bruntálem, případně Opavou a Jeseníkem. Jsem si vědom, že krajských autobusů je 1000, zatímco kamionové a osobní dopravy je 46 000 denně, ale je to první příspěvek ke zlepšení, neboť hlavním znečišťovatelem už je v kraji doprava, nikoliv průmysl či lokální topeniště. Jen pro ilustraci průmysl dnes vypouští asi 1,5 % toho, co vypouštěl v roce 1989. Cílem je tak snížení počtu aut na našich cestách.
Dynamický dopravní dispečink
Chceme lidem nabídnout úplně jinou dimenzi veřejné dopravy, aby měli jistotu, že touto dopravou dojedou stejně jako autem, tj. součástí lístku na vlak z Prahy bude v budoucnu i třeba taxi na poslední míli. Kromě služeb nabídneme i informace o nejvhodnějším spojení v blízce reálném čase. Vysoutěžili jsme 800 velkých autobusů a další soutěž tak bude až za 8 let. Tehdy už budeme soutěžit tak, že polovina z počtu budou mikrobusy, které budou cestující vozit „až domů“. Kraj bude chytrý, pokud bude existovat dynamický dopravní dispečink, které všechny tyto nabídky a informace cestujícím vypočítá a poskytne. I proto máme ve výběrových řízení požadavky na V2X komunikaci.
Pro řízení dopravy potřebujeme data a momentálně děláme inventuru, jaká data a v jaké kvalitě vlastně kraj má, jaká potřebujeme a jak si je efektivně pořídit. Chceme informovat o průjezdnosti silnic, pracích na silnici či dočasných uzavírkách. Chceme definovat, jaká data jsou krajská a jak mají vypadat, a tedy jaká data budeme validovat. Tím vznikne i množina dat, která kraj opravdu potřebuje, a to nejen pro veřejnou dopravu. Proto chceme podporovat i získávání dat ze senzorů internetu věcí a postavit datovou platformu. V současné době tak došlo ke schválení přípravy velkého projektu ve výši 316mil. Kč, který spojí datovou platformu a dynamický dopravní dispečink; financování však ještě hledáme, nejspíše až v rámci příštího programovacího období.
Vzdělávání a zaměstnanost
Již třetím rokem vždy v listopadu pořádá kraj středoškolský hackathon. Pravidelně se zúčastňuje kolem 30 středoškoláků, kteří se zajímají o IT obory. Kromě práce s reálnými daty jsou studenti vedeni mentory, zkušenými odborníky či vlastníky IT firem, kteří zároveň vyhledávají talenty či zaměstnance. Tím přirozeně podporujeme digitální gramotnost i zaměstnanost. Kraj pořádá i „velký“ dvoudenní hackathon; letos byl národní a příští rok chceme evropský (vždy v červnu), jehož výsledkem jsou již řešení velmi blízká praxi, např. analýza zdraví stromů s ohledem na kůrovcovou kalamitu pomocí snímků z dronů.
Chytrá myšlenka, chytrá idea
Chytrá myšlenka je program kraje a Impact Hub Ostrava na podporu dobrých nápadů; nabízí profesionální mentory, vyladění business plánů s ekonomickou analýzou či pomoc s marketingem a propagací. Takto jsme podpořili například dnes již národní cenou oceněný projekt „Chytrá bota MIOMOVE“. Smyslem je jednoduché sdělení mladým podnikavcům, že nemusí chodit zakládat start-upy do Prahy. Také chceme změnit stávající praxi podpůrných programů, ve kterých se učí start-upy spíše získávat dotace, než inovovat. Kraj proto spolupracuje s místním Impact Hubem na lepším propojení stávajících a nových firem a vytváření synergie mezi subjekty, což je ta správná cesta. Chytrá myšlenka oslovila na 50 aspirantů s nápady, ze kterých jsme vybrali 10 a ti dostali půlroční intenzívní výcvik od mentorů a nakonec jsme 4 z nich podpořili 100tisíci Kč na rozjezd a 2 z těchto firem se již „chytly“; jedna z nich již má zakázky v USA a druhá, se zaměřením na kontrolu „pravopisu“ pro programátory, se na čas stěhuje do Londýna.
Letos jsme rozběhli druhý ročník soutěže „Chytrá myšlenka Moravskoslezského kraje“, která se zaměřuje na podporu projektů, po kterých je v regionu poptávka. Oslovili jsme odborníky vybraných obcí, aby v rámci fokusních skupin definovali jejich potřeby a směr inovací. O důležitosti definovaných oblastí pak rozhodovala veřejnost, zároveň tak díky dotazníkům vznikl prostor pro nové náměty. Ucelené oblasti pak zpřístupníme inovativním firmám, abychom je nasměřovali k praktickým řešením reálných problémů. Výstup slouží i pro identifikaci perspektivních řešení a následné podpory jejich akcelerací. Nyní probíhá intenzivní mentoring 14 takových inovativních a společenských projektů. I letos finančně podpoříme ty nejperspektivnější z nich.
V mém pojetí má veřejná správa spravovat své agendy, ale měla by i „nakopávat“ inovace ze strany soukromého sektoru. Pro mě je špatně, když veřejný sektor přebírá služby soukromého sektoru, například investice 5 miliard do železničního vozového parku ze strany Jihomoravského kraje či že Ústecký kraj plní i roli dopravce. Soukromý sektor to vždy udělá levněji a kvalitněji. A kvalitu služeb lze ze strany kraje ovlivnit požadavky ve výběrových řízeních.