Město Pardubice díky institucionální a drobné finanční podpoře organizace festivalu Automatické mlýny nastoupilo směr k chytrému městu. Chytré město využívá aktivit svých občanů, dává jim prostor k seberealizaci, využívá dostupného prostoru a majetku, a snaží se dlouhodobé plány vytvářet na základě diskuze s odbornou i neodbornou veřejností. Chytré město se prezentuje s ohledem na svoji historii, historické památky, kulturní vyžití, neobvyklé prožitky, skrze veřejně organizované aktivity apod. Pardubický festival však kromě skvěle zvolené lokality s historickým duchem a kulturními akcemi přinesl i další rozměr „chytrých“ veřejných akcí – veřejnou diskuzi nad aktuálním problémem či výzvou města, která aktivizuje jak občany, tak i vlastní samosprávu.
Město Pardubice na úspěšnou akci příkladně reagovalo založením pracovní skupiny, která má za cíl organizačně zastřešit vznikající aktivity, připravit konkrétní projekty k dalšímu rozvoji města a odborně zaštítit potřebné kroky.
Festival Automatické kulturní mlýny
Festivalu se podařilo naplnit všechny hlavní cíle, které si vytkl. Nejvýznamnějším přínosem je otevření tématu budoucnosti Automatických mlýnů a pokračování diskuse o této jedinečné průmyslové památce. Podařilo se aktivovat laickou i odbornou veřejnost včetně orgánů místní samosprávy a téma dalšího osudu Automatických mlýnů se stalo důležitým tématem města. Aktivity v rámci festivalu daly impuls k založení občanské iniciativy Mlýny městu!, která se stala platformou ke vzniku mezioborové pracovní skupiny složené z odborníků z kulturní sféry, uměleckých manažerů, zástupců místních neziskových organizací a pracovníků odborů magistrátu města. Tato pracovní skupina pokračuje v procesu hledání nových funkcí areálu Automatických mlýnů pro město a připravuje projekt jeho využití, který by tuto mimořádnou průmyslovou památku zachránil a umožnil její zachování pro další rozvoj města.
Vždyť je přirozené a i dlouhodobě ekonomicky zajímavější investovat do již stojících areálů s významnou historickou či funkční hodnotou, než stavět moderní stavby, které na svého ducha mnohdy marně čekají. Některé hodnoty za peníze nelze pořídit. A brand města mezi ně dozajista patří.
Festival v datech
V rámci obou částí festivalu se odehrálo 15 divadelních představení, 6 tanečních a divadelních performancí, 12 koncertů, 6 výstav, 7 přednášek, 6 filmových projekcí, 1 konference a několik workshopů. Tyto akce navštívilo téměř 4 500 návštěvníků. Náklady na festival, které činily cca 350 000 Kč, byly pokryty z dotace statutárního města Pardubice (150 000 Kč), dotace od Elektráren Opatovice (40 000 Kč), z příjmů ze vstupného (75 000 Kč) a partnerským kofinancováním (Divadlo 29, o.s. Terra Madoda, o.s. Offcity a další). Zcela zásadní a nezastupitelná byla práce skupiny dobrovolníků, která čítala 38 osob. Dobrovolníci pomáhali s přípravami prostor a jednotlivých aktivit, úklidem i s pořadatelskou službou. V průběhu obou částí festivalu bylo odpracováno 1 450 dobrovolnických hodin.
Na festivalu se partnersky podílely tyto subjekty: Kulturní centrum ubice, o. s. Terra Madoda, o. s. Offcity, Odbor hlavního architekta MmP, Oddělení kultury a cest. ruchu MmP, ZUŠ Pardubice Polabiny, VCPD ČVUT, Péče pro duševní zdraví o. s. a knihkupectví Kosmas.
Festival z pohledu organizátorů aneb zpráva o konverzi areálu Automatických mlýnů v Pardubicích během 36 dní
„Myšlenka na přetvoření Gočárových mlýnů v dočasné multižánrové kulturní centrum se zrodila na přelomu října a listopadu 2012, kdy jsme se dozvěděli, že Automatické mlýny definitivně ukončily činnost, a že během prvního čtvrtletí následujícího roku bude z budovy mlýna demontována veškerá technologie. Celý areál tak, po téměř 102 letech mlýnského provozu, patrně navždy pozbyl svou původní funkci.“ uvedl genezi festivalu programový ředitel Divadla 29 Zdeněk Závodný.
Duch stmeluje
„V té době jsme absolvovali několik návštěv a prohlídek areálu. V mlýnici se ještě nacházela kompletní technologie včetně mlýnských stolic, korečkových dopravníků a obřích dřevěných vysévačů zavěšených na svazcích bambusových tyčí. Mlýnice byla protkána hustou soustavou skleněných a plechových moukovodných trubic diagonálně procházejících napříč čtyřmi podlažími. Dřevěné a parketové podlahy vyleštěné mnohaletým stíráním jutovými pytli napuštěnými petrolejem, vůně mouky, prostory prosvětlené velkými okny, ticho opuštěných prostor, světelné odrazy hladiny Chrudimky procházející okny a promítající se na stěny a stropy, úžasná vyhlídka ze střechy mlýna na město a okolí, stopy nedávné přítomnosti posledních zaměstnanců, moučný prach, Gočárův hrad… fluidum a duch Automatických mlýnů nás jednoduše dostaly.
Vedle okouzlení samotnou budovou a jejími prostorami přišly ještě dva důležité impulsy zvnějšku, které nás motivovaly ve snaze proměnit mlýny v kulturní prostor a zabývat se úvahami o jejich další budoucnosti. Tím prvním byla prosincová premiéra představení Divadlo Gočár Miloše Orsona Štědroně v Divadle Komedie. Tento muzikál, v němž se Gočár, Plečnik a Janák předhánějí, přou a provokují, kdo z nich je významnějším architektem, se stal první položkou programu festivalu ještě předtím, než jsme věděli, že nám společnost GoodMills Česko a. s. vlastnící mlýny jeho realizaci umožní. Pravděpodobně bychom asi nenašli lepší program pro zahájení festivalu. Druhým impulsem bylo to, že nás počátkem února kontaktoval tým Výzkumného centra průmyslového dědictví s tím, že hodlá pro studenty Fakulty architektury ČVUT realizovat workshop na téma Hledání nového využití pro Winternitzovy mlýny v Pardubicích. Mimoto zde byla i silná podpora ze strany občanských sdružení Offcity a Terra Madoda, která s námi od počátku sdílela myšlenku otevřít areál mlýnů pro veřejnost a realizovat zde festival.
Koncem prosince a začátkem ledna 2013 jsme vstoupili do oficiálního jednání se společností GoodMills o možném pronájmu Automatických mlýnů. Od počátku těchto jednání se GoodMills stavěli k našim záměrům velmi vstřícně a v druhé polovině ledna nás vyzvali k odeslání návrhu nájemní smlouvy vedení společnosti. Mezitím se začal scházet festivalový štáb složený z týmu Divadla 29 a členů pardubických kulturních neziskovek Offcity a Terra Madoda, aby začal připravovat koncepci a program festivalu. Koncem března jsme od společnosti GoodMills obdrželi podepsanou smlouvu o pronájmu mlýna s platností od 29. 4. a měli jistotu, že festival bude možné uskutečnit. Zároveň to ale znamenalo, že máme pouhé dva měsíce na přípravu festivalu po dramaturgické, finanční, produkční a personální stránce.“
Těžko vyčíslitelný pozitivní dopad festivalu
Osvícená podpora společnosti GoodMills Česko a. s. přiměla festivalový štáb usilovně pracovat na přípravě koncepce a programu festivalu. Během schůzek festivalového štábu postupně vykrystalizovaly tři hlavní cíle festivalu.
Prvním cílem bylo otevření a zpřístupnění Gočárových mlýnů a umožnění široké veřejnosti podívat se do míst, kam měli doposud přístup jen zaměstnanci mlýnů. Po 102 letech mlýnského provozu se tak mohli jejich návštěvníci setkat s výjimečnou architekturou a zažít mlýny krátce po tom, co ukončily činnost.
Druhým cílem bylo oživit prostor mlýnů prostřednictvím uměleckých, kulturních a společenských aktivit a proměnit je v kulturní a společenské centrum města. Tento cíl, který dával návštěvníkům možnost zažít mlýny jinak, i setkat se s kulturními aktivitami v jiném, neobvyklém prostoru, se promítal do programu festivalu ve dvou dramaturgických liniích. Jedna byla přímo zaměřená na umělecké akce pracující s danými prostory mlýnů a reagující na ně formou výtvarných instalací, vizuálních, tanečních, zvukových a hudebních performancí. Druhá linie spočívala v přenesení a uvádění multižánrových kulturních aktivit (divadlo, koncerty, výstavy atd.) do netradičních prostor mlýna a poukazování na mimořádnou variabilitu a potenciál tohoto místa. Velký důraz zde byl kladen i na komunitní aktivity (součástí programu byly alternativní tržiště s bleším trhem, bazarem, gastrospecialitami cizinců žijících v Pardubicích, knihkupectvím, sportovními a herními aktivitami i akcemi pro rodiny s dětmi).
Konečně třetím cílem festivalu se stalo otevření otázky budoucnosti areálu Automatických mlýnů a zahájení diskuse o dalším možném využití a funkci mlýnů, o jejich potenciálu pro rozvoj města a zapojení se do jeho struktury a života. Podstatnou součástí programu tedy byly od samého počátku přednášky a veřejné debaty na téma rekonverze průmyslové architektury, které pak vyvrcholily závěrečnou konferencí hledající odpovědi na otázku budoucího osudu mlýnů. Konference se vedle široké veřejnosti účastnili historikové architektury, developeři, architekti, umělci i zástupci města.
Závěr
Zastupitelé města Pardubic, ať už vědomě, či nevědomě, nastartovali důležitý směr rozvoje svého města – k budování signifikantních ikon, které dělají Pardubice městem, do nějž stojí za to přijet. Pořádání festivalu na tak vhodném místě splnilo své tři vytčené cíle, které jednoznačně korelují s konceptem chytrého města, a činí tak logické pokračovat v podpoře podobných aktivit včetně promování areálu. Příklad Pardubic jsem vybral právě z důvodu, že dokládá přínosy, které město podobnou podporou získává, a lze bez nadsázky konstatovat, že se jedná o přínosy k nezaplacení. Identifikované tři cíle festivalu totiž v kontextu chytrých měst odpovídají jejich třem základním pilířům.
Sáhnout si na historii
Chuť ztotožnit se se svým městem, chápat jeho cíle budoucího vývoje a podporovat je svou aktivitou, tu chce vzbudit každé chytré město u svých občanů. Možnost dotknout se výjimečné práce našich předků přímo či nepřímo stimuluje snahy o kvalitu, která nás svou velikostí přesahuje.
Chytrá města staví na svých občanech, kteří vědí, proč daná rozhodnutí ze strany vedení města podporují, neboť se s nimi dokáží ztotožnit. Právě identifikace jednotlivce s místem, s rolí ve společnosti, životní rolí je největším sociologickým problémem člověka 21. století.
Oživení opomenutých hodnot města
Podporou festivalu město Pardubice ukázalo, že je jeho záměrem postupně rozvíjet spolupráci s aktivními uskupeními občanů, s odborníky z mnoha oborů i s jednotlivými aktivními občany. Chytré město dokáže s minimální počáteční investicí přinést nové možnosti kulturního a občanského rozvoje, a významně tak přispět k celkovému dojmu, jímž město působí na okolní svět. Právě oživení míst, která dosud stojí stranou, dokáže pověsti města v dlouhodobém horizontu pomocí více, než úspěšný hokejový klub.
Otevření debaty o budoucnosti
Asi nejcennější hodnotou, se kterou pracují úspěšná chytrá města, například Vídeň či Amsterdam, je občanská veřejnost. Z jiných článků publikovaných v tomto čísle jednoznačně vyplývá, že pokud město uvede občana do středu svého zájmu, a to jak věcně, tak i mediálně, pak získává jasný náhled na své dlouhodobé priority, investice, rozpočty i atraktivnost. To vše se následně odráží v tvorbě inovativních programů „zatahujících občany do společného díla“ a město samo získává přitažlivost reflektující jak vyšší kvalitu života, tak i zájem turistů i nových obyvatel. Město tak začíná žít a růst!
Žádný sportovec však nedokáže uběhnout maraton bez řádné zásoby cukrů a budování chytrého města je takovým maratonem. Tímto příměrem apeluji na kritickou hodnotu budoucího úspěchu – nastartované aktivity dobrovolníků nelze udržovat nízkotučnými pamlsky, je nutné jim dodat jasnou dlouhodobou energetickou podporu. Vždyť nechat oživující aktivity města zemřít či vyhnít je největší škodou, kterou může představitel města ve své kariéře způsobit. Osvícený starosta města Vídně to pochopil již v devadesátých letech, a právě proto je to jeden z nejoblíbenějších politiků, se kterým se počítá na nejvyšší post i pro jeho páté funkční období.
Iniciativa Mlýny městu!
vznikla v březnu 2013, v souběhu událostí, kdy se začal plánovat festival a začala se otevírat diskuse na téma budoucnosti Automatických mlýnů. U vzniku iniciativy stálo o. s. Offcity a Divadlo 29.
Automatické mlýny
Multižánrový festival Automatické kulturní mlýny se konal ve dvou etapách (květen/červen a září/říjen 2013) v areálu Automatických mlýnů Pardubice.
Realizovalo jej Divadlo 29, multižánrové kulturní centrum zaměřené na prezentaci a podporu umění různých žánrů (www.divadlo29.cz), které je součástí Kulturního centra Pardubice, příspěvkové organizace města.
Budova Automatických mlýnů byla postavena v roce 1910 podle návrhu Josefa Gočára – jednoho z nejvýznamnějších českých architektů 20. století. Tato budova se nachází v těsné blízkosti historického centra Pardubic a představuje jednu z ikonických staveb na území města. Současně je jednou z nejvýznamnějších architektonických památek průmyslového dědictví nejen v Pardubickém kraji, ale i v kontextu celé České republiky.
Automatické mlýny byly v provozu od roku 1911 do konce roku 2012, kdy jejich vlastník ukončil mlýnský provoz a rozhodl o prodeji celého areálu mlýnů o rozloze 1,1 hektaru.
Kam to pardubické Automatické mlýny domelou?
Šárka Zahálková za iniciativu Mlýny městu! a pracovní skupinu Mlýny popisuje vývoj situace posledních několika měsíců, včetně role města Pardubic a taktéž role nezávislé iniciativy Mlýny městu, jež vznikla v březnu 2013 s cílem vést otevřenou diskusi nad budoucností Automatických mlýnů s vědomím jejich potenciálu, který je shrnut na stránkách www.mlynymestu.cz.
O dění v souvislosti s pardubickými Automatickými mlýny psala za poslední měsíce řada místních i celonárodních novin a časopisů, televizí proběhlo několik reportáží, téma je mezi lidmi stále živé. Situace kolem mlýnů, významné stavby zbudované v letech 1910–1925 podle návrhů architekta Josefa Gočára, je však velmi spletitá a nejasná, proto není divu, že informace kolující médii i veřejností jsou často nekompletní, polovičaté, někdy i matoucí.
Provoz v areálu Automatických mlýnů, jehož stávajícím majitelem je společnost GoodMills Česko a.s., se začal postupně utlumovat v druhé polovině roku 2012, částečně mlýn fungoval přibližně do března 2013. Následně byly jeho prostory majitelem bezplatně zapůjčeny Kulturnímu centru Pardubice – Divadlu 29, které zde ve spolupráci se čtrnácti dalšími subjekty (neziskovými i ziskovými, kulturními, vzdělávacími, uměleckými organizacemi i hnutími pohybujícími se např. v oblasti sociálních služeb) uspořádalo dva multižánrové festivaly s cílem poukázat na potenciál stavby a areál otevřít široké veřejnosti. Festivaly navštívily tisíce lidí, a potvrdily tak zájem veřejnosti o budoucnost Gočárových Automatických mlýnů a zároveň prokázaly, že tato jedinečná stavba není jen jednou z mnoha památek, ale že jsou skutečně jedinečnou dominantou města situovanou v samém centru, samy o sobě jsou turistickým cílem, místem, se kterým se obyvatelé ztotožňují.
Nutno dodat, že objekt mlýna a sila je nemovitou kulturní památkou, před schválením je současně navíc prohlášení objektu mlýna, sila a části areálu za národní kulturní památku.
Třebaže diskuse o možném odkupu areálu mlýnů probíhaly již dříve a Rada města Pardubic dne 23. dubna 2013 vzala na vědomí prohlášení areálu Automatických mlýnů za objekt veřejného zájmu, oficiální nabídku od společnosti GoodMills Česko a.s. na prodej areálu Automatických mlýnů za částku 40 mil. Kč obdrželo město Pardubice až v září 2013. V tu dobu byl bod „Automatické mlýny“ také poprvé oficiálně na programu zasedání zastupitelstva města Pardubic, kdy se zastupitelstvo vyjadřovalo ke zprávě koordinátora, kterou vzalo na vědomí, a nabídce společnosti Delloitte na zpracování studie využitelnosti, kterou odmítlo. Osoba koordinátora pověřeného na dobu tří měsíců městem Pardubice vzešla z řad iniciativy Mlýny městu. Stal se jím architekt Ondřej Teplý. Jeho zpráva obsahovala mimo jiné výstupy z otevřené konference (think tanku) nad budoucností Automatických mlýnů, která se konala přímo v budově mlýna a která uzavřela první část zmiňovaného festivalu. Kompletní znění zprávy koordinátora je dostupné na této adrese: www.mlynymestu.cz.
Dne 5. listopadu 2013 schválila Rada města Pardubic vznik pracovní skupiny s názvem Mlýny, složené ze zástupců Divadla 29, iniciativy Mlýny městu!, občanského sdružení Offcity, Odboru hlavního architekta Magistrátu města Pardubic (MmP), z Odboru školství, kultury a sportu MmP a Odboru kanceláře primátora MmP. Všechny další odbory byly náměstkem Františkem Brendlem vyzvány k maximální součinnosti s touto pracovní skupinou. Skupina byla Radou města pověřena zpracováním vize a strategie využití areálu Automatických mlýnů pro projekt „kulturfabrik“. Tímto usnesením město Pardubice vyjádřilo svou vůli účastnit se, spolu s aktivní občanskou společností, hledání budoucí funkční náplně areálu mlýnů a hrát aktivní roli v komunikaci se stávajícím majitelem areálu a případným kupcem.
Zmiňovaná skupina Mlýny představila na pracovním semináři Zastupitelstva města na Seči, které proběhlo 31. října 2013, svou vizi konverze areálu na „kultur fabrik“. Jde o celosvětově používaný termín pro průmyslové objekty přetvořené na víceúčelové zóny, které nově získávají funkci veřejného prostoru s kulturním, společenským i komerčním využitím. Pracovní skupina předběžně definovala 10 možných funkcí, které by v Pardubicích mohly Automatické mlýny naplňovat (veřejný prostor, cestovní ruch, vzdělávací, kulturní, komunitní, komerční, volnočasová, obytná, ubytovací a administrativní funkce).
Skupina Mlýny od svého pověření intenzivně pracuje na shromažďování podkladů pro stanovení strategie využití mlýnů pro projekt „kulturfabrik“. V současnosti probíhají řízené rozhovory s možnými budoucími uživateli areálu. Zástupci skupiny se spolu s náměstkem primátorky Františkem Brendlem také sešli s potencionálním zájemcem o partnerství v projektu, soukromým investorem.
V úterý 17. prosince 2013 zastupitelstvo města Pardubic na svém zasedání opět projednávalo téma budoucnosti Automatických mlýnů. Dá se říci, že toto jednání bylo klíčové z hlediska budoucího faktického vlivu města Pardubice na jeho další vývoj.
Zastupitelé byli na svém zasedání seznámeni s výsledkem nezávislého odhadu ceny areálu Automatických mlýnů provedeného firmou Jošt. Zatímco nabídková cena na odkup areálu od společnosti GoodMills Česko a. s. zněla 40 mil. Kč, odhadní cena klesla na částku 17 mil. Kč. Zastupitelstvo tuto nabídku oficiálně vzalo na vědomí, avšak pověřilo náměstky Františka Brendla a Michala Koláčka vyjednáváním o ceně, hledáním strategického partnera a definováním optimálního podílu města na procesu konverze průmyslového areálu na objekty sloužící veřejnému zájmu. Dále byl Odbor hlavního architekta MmP pověřen zpracováním regulativů zástavby areálu Automatických mlýnů.
Pracovní skupinu Mlýny, jakožto i náměstky Brendla a Koláčka, čeká v novém roce 2014 mnoho zásadních úkonů, z nichž ani jeden není zanedbatelný a každý z nich vyžaduje náležitou pozornost. Skupina Mlýny bude i nadále pokračovat ve sběru podkladů pro strategii využití areálu Automatických mlýnů následovaném jejich analýzou, důležitá bude komunikace se všemi zájmovými skupinami, tzv. stakeholdery. Souběžně bude probíhat zmiňované hledání případného investora či spoluinvestora. V neposlední řadě skupina plánuje sérii diskusí a aktivit, které budou do celého dění zapojovat také širší veřejnost. Věříme, že veškeré snahy povedou k tomu, že se Automatické mlýny stanou veřejným prostorem a jejich historická, kulturní i společenská hodnota tak bude nejen zachována, ale i znásobena.