Volební účast je v našich zemích stále nižší a nižší. Zavést povinnost občanů volit, jak ji zmínil prezident Zeman, je utopistickým názorem zavánějícím totalitním režimem. Právo volit je v demokratickém režimu občanskou výsadou, nikoliv povinností. Příčinu nízké účasti ve volbách je nutno hledat jinde; je to nedůvěra občanů v účinnost účasti ve volbách na změnu klientelistických mechanismů místních samospráv, viz obrázek 1, pramenící z dlouhodobého neplnění volebních slibů. Příkladné řešení pro budování opětovné důvěry v občanskou společnost dnes nabízí Polsko. Zavedení participativního rozpočtu jako nedílné součásti místní správy otevírá novou kapitolu postkomunistické demokracie a dává naději, že se civilizačně posouváme od autoritářské, oligarchické společnosti k otevřené demokracii.
1. Atributy participativního rozpočtu
Participativní rozpočet (dále PR) je velmi populární, ale přitom často nejasný termín. Je formou společenské aktivity, v rámci které mohou obyvatelé určitého města nebo obce navrhovat, jakým způsobem bude využita část městského rozpočtu. Jde o nástroj zapojení veřejnosti do procesu rozhodování.
Stěžejní atributy participativního rozpočtu:
- umožňuje vytvoření místa pro veřejnou diskusi
- vede k motivaci a zapojení občanů
- jedná se o dlouhodobý záměr
- finanční objem je rozumně vysoký
- rozhodnutí obyvatel je pro orgány obce nebo města závazné
2. Motivace
Participativní rozpočet byl v Polsku podpořen ze strany státu a polská města a obce získaly na tento záměr extra finanční prostředky. Ke konci roku 2013 tak již téměř 70 polským měst a obcí zavedlo participativní rozpočet.
Mezi důvody popularity PR patří:
- rostoucí ambice a aktivita občanů, a populárnost formálních a neformálních občanských spolků:
- Poznań – Prawo do miasta (http://prawodomiasta.org/)
- Katowice – Napraw sobie miasto (http://naprawsobiemiasto.eu/)
- Gdańsk – Wrzesz.info (http://wrzeszcz.info.pl/)
- blížící se komunální volby 2014 (stav 2013)
Výhoda pro vývoj města nebo obce:
- výchova k aktivnímu občanství
- lepší znalost potřeb občanů
- začlenění vyloučených skupin
- budování důvěry mezi veřejností a volenými zástupci
- mediální zájem
- porovnávání s ostatními městy – popularita PR vytvořila určitou konkurenci mezi starosty, kdo bude jako první mít PR ve svém městě.
3. Příprava
Proces přípravy byl mezi městy velmi různorodý. Tato fáze nastavování pravidel je v celém procesu nejdůležitější, poněvadž ovlivňuje dlouhodobou funkcionalitu i akceptovatelnost procesu. V mnoha městech vznikly týmy skládající se z radních a úředníků, někdy byly doplněny o skupiny zástupců občanských spolků. Úkoly těchto týmů byly diverzifikované. Důležitá je taky další koordinace procesu; koncept musí být prezentován široké veřejnosti a vyřešena by měla být otázka způsobu zapojení jednotlivých částí populace; např. seniorů, mládeže, žen, etnických a kulturních minorit apod. Zásadní je vytvořit takové prostředí, které umožní všem potenciálním účastníkům podílet se na procesu rovnou měrou. Zapojení občanů bude podporovat důvěru mezi veřejností a volenými zástupci.
4. Právní aspekty – administrativní reformy
Úspěšné zavádění PR musí být doprovázeno mimo jiné také administrativní reformou. V Polsku je proces PR prováděn podle zákona o samosprávě. Ve většině měst byly procesy PR zavedeny usnesením rady obce. Podle dostupných zdrojů je správný způsob jak o PR rozhodnout, v kompetenci výkonného orgánu města, což znamená městské rady nebo primátora.
5. Jak dostat PR do povědomí lidí?
Aby bylo možné získat podporu veřejnosti, je potřeba uspořádat veřejnou programovou diskuzi o PR, která by vysvětlila, jak PR funguje, kde je již zaveden a jaké přínosy může poskytnout celé komunitě. Je nezbytné, aby propagační materiály byly distribuovány různými způsoby. Pomocí internetu, pošty, veřejných setkání a happeningů.
Vytvoření projektu PR pomůže nalézt vhodné přednášející a potřebné materiály. V tomto procesu je důležitá transparentnost a zpřístupnění informací ze všech pořádaných akcí. Takový kontakt s veřejností může postupně vykřesat „jiskru lokálního zájmu“.
6. Jak získat nápady a jak rozlišit ty vhodné k nasazení?
Je důležité zvážit, zda existují myšlenky, které nemohou být implementovány pomocí PR. Podle zákona o samosprávě v Polsku jsou pro participativní rozpočet vhodné tyto oblasti:
- uspořádání veřejného prostoru
- podoba místních komunikací a ulic
- otázky týkající se dodávky vody, plynu, elektřiny a tepla
- aktivity v oblasti komunikace města a občanů
- místní veřejná doprava
- zdravotnická péče
- sociální pomoc
- výstavba obecních bytů
- veřejné školství
- kultura a památková péče
- propagace obcí a měst
- přeshraniční spolupráce
V praxi však dochází ke zbytečnému omezování; v některých obcích orgány vedení definují úzké kategorie, jako například: kultura, sport a rekreace.
7. Ověření nápadů
Prvotní otázkou je, zda vůbec nápady nějak ověřovat; zda posuzování nápadu nezabije cennou myšlenku. Technická analýza nápadu, během níž dochází k odborné analýze návrhů veřejnosti, jinými slovy se posuzuje přijatelnost projektů z hlediska základních kritérií stanovených na začátku procesu, může bohužel skýtat nebezpečí v tom, že některé dobré nápady mohou být kvůli lidskému faktoru odmítnuty. Proto se doporučuje provést pouze formální ověření, zda je nápad realizovatelný nyní či v blízké budoucnosti, případně s doplněním o překážky, které posuzující ze své pozice a odbornosti vnímají jako možné.
8. Volba navržených projektů
Výběr projektů k realizaci je vyvrcholením procesu PR. Minimální standardy, které musí hlasování splňovat, jsou:
- univerzálnost
- možnost volit přes internet a tradičním způsobem
- delší období pro hlasování – alespoň 7 dnů
Důležitým aspektem je také podoba hlasovacích lístků, jejich jednoduchost a srozumitelnost.
9. Zapojení občanů
Podle míry zapojení občanů lze koncept rozdělit do tří úrovní:
- U1 – Zapojení občanů v první fázi realizace procesu fáze přípravy PR
- U2 – Zapojení občanů v druhé fázi realizace procesu fáze sběru a výběru nápadů
- U3 – Zapojení občanů v druhé fázi realizace procesu fáze výběrového řízení
10. Shrnutí: Výzvy a doporučení
Tento článek popisuje zavedení procesů a jeho realizace v obcích a městech v Polsku, které se rozhodly systém PR aplikovat. Samozřejmě neexistuje jeden „správný“ model systému PR. Důležitá je transparentnost procesu. Když o veřejných výdajích rozhodují členové občanských či jiných komunit ve veřejném hlasování, zůstává méně možností pro korupci.
Existující výzvy:
- zajištění udržitelnosti procesu PR
- systémově podchycené zapojení občanů a spolků do veřejné diskuze
- nastavení cílů a priorit
- legitimita procesu PR
- roční vyhodnocení a trvalejší vývoj procesu
- úspěch nasazení možných řešení v závislosti na struktuře „pomocných jednotek města“
Doporučení pro města a obce:
- ustanovte realizační tým(y)
- zaveďte mechanismy pro sběr a klasifikaci nápadů
- neomezujte spektrum nápadů
- sestavte skupinu odborných konzultantů pro přípravu, realizaci i komunikaci s veřejností
- zaveďte vzdělávání dětí a mladých lidí s ohledem na PR
Participativní rozpočet není kouzelným řešením, které změní fungování našich obcí a měst. Způsoby, jakými bude tento nástroj fungovat, závisí nejen na orgánech samosprávy, ale i občanech. Zkušenosti z mnoha měst ve světě odhalují, že tento proces stimuluje sociální aktivity obyvatel a prospívá ke zvýšení jejich odpovědnosti a identifikaci s místem, ve kterém žijí.