Důležitou součást nové dopravní strategie tvoří trolejbusy. Nová generace trolejbusů IMC (In Motion Charging) je vybavena bateriemi, takže mohou jezdit i mimo trolejové vedení a navíc se dají dobíjet během jízdy na troleji. (Plánované tendry na tyto trolejbusy by mohly být zajímavé i pro podnik Škoda, která dnes IMC trolejbusy dodává například do města Limoges.) Lyon plánuje šest nových linek, z nichž většina využije existující troleje, po kterých dnes jezdí tramvaje. Do roku 2020 má být linek celkem dvanáct, což by bylo nejvíc ve střední Evropě.
V Lyonu chtějí do hromadné dopravy zahrnout také elektrické autobusy. Možný bude dvojí způsob napájení: noční nabíjení baterií pro třináct linek plánovaných do roku 2025, zbylých 53 linek bude kombinovat noční a příležitostné nabíjení. První linka plně vybavena elektrobusy má fungovat do roku 2020. SYTRAL testoval dvě trasy: jednu, která vede do kopce a další, která se shoduje s průměrným denním počtem kilometrů v provozu, aby nalezl nejvhodnější autobaterie.
Zatímco centrum Lyonu odbaví trolejbusy, na předměstí se počítá s autobusy na stlačený plyn (CNG), které už jezdí i u nás. Energie se uvolňuje spalováním metanového plynu; metan je nejčistší hořící uhlovodík. SYTRAL považuje čtyři ze svých dep vhodné pro výstavbu plynové čerpací stanice.
A poslední lyonskou alternativou je vodík. Ten by mohl výhledově nahradit spalovací motory na benzínový či naftový pohon. Dopravní prostředky s vodíkovým pohonem se nepodílejí na zvyšování emisí skleníkových plynů, protože odchází jen vodní pára.
Se všemi uvedenými opatřeními bude provoz lyonské hromadné dopravy plně v souladu s cílem, který si Francouzi stanovili v roce 2015. Jde o zákon o přechodu na zelenou energii nazývaný „akce a mobilizace“ a kromě dopravy zahrnuje podniky, obce i občany. Francouzi si od něj slibují posílení energetické nezávislosti, snížení emisí skleníkových plynů a přechod na zelenou infrastrukturu. Vyhláška z roku 2016 pak stanovuje cíl zvýšit do roku 2023 objem obnovitelné energie o 50 %. Potřebná investice na rozběhnutí uvedených strategií se bude mezi lety 2020 a 2025 pohybovat okolo 200 milionů eur, což je asi 5,5 miliard korun. Pro srovnání: Tunel Blanka stál Pražany 43 miliard.