Podpůrný zdroj: Zalmi Duchman, zakladatel Fresh diet, 20. 7. 2015
On-demand economy, tj. ekonomika postavená na přímé poptávce od zákazníka ukazuje, jakým směrem a způsobem se diversifikuje trh, jedná se o přirozenou nadstavbu ekonomiky sdílení (sharing economy), o které jsme již psali.
Je těžké uvěřit, že před pouhými dvěma roky většina lidí nikdy neslyšela o Uber, „novém“ způsobu cestování v taxi. „Pokud nyní existuje někdo, kdo stále ještě neví, co je Uber nebo on-demand economy, musí žít v nějakém velmi odlehlé oblasti vesmíru“, alespoň to si Zalmi Duchman, zakladatel firmy Fresh Diet, fungující na stejném principu, myslí a Česká a Slovenská republika se do těchto odlehlých končin jistě řadí.
Start-upové firmy jako Uber dosáhly obrovského úspěchu tím, že nevymyslely nové produkty nebo typy produktů, ale že narušily způsob, jakým fungují celá odvětví s cílem učinit životy koncových zákazníků pohodlnější. Uspěly díky tomu, že poskytly informace a služby „na dosah ruky“, které nám dávají to, co chceme: okamžité uspokojení. Ekonomika přímé poptávky je postavena na „teď“ a „transparentně“; chci svézt, chci levnější taxi, nechci nikam volat či mávat na projíždějící vozidlo. Neříkejte mi, kdy taxi přijede, ale ukažte mi na mapě, kde je a dejte mi možnost si ho zarezervovat či s výhodou sdílet ještě s někým jiným.
Uber existuje 5 let a provází ho těžké boje s regulací, která v oblasti poskytování taxislužeb ve městech či státech funguje a platí. Je však dokladem, jak rychle a globálně dokáží inovativní koncepty on-demand ekonomiky urazit cestu od nápadu po velký byznys.
Služby postavené na on-demand ekonomice
V současné době existuje přehršel firem, které v daném oblasti fungují jako Uber. Například služba buddytruk.com zprostředkovává převoz čehokoliv, tj. stačí daný objekt vyfotit a zaslat poptávku a aplikace zprostředkuje lokálního drobného přepravce, který je Vám nejblíže a danou věc Vám přestěhuje. Dalším příkladem je start-up Zeel.com, kterým si objednáte lokálního maséra s patřičnou licencí až do domu. Podobně funguje i Swifto.com, kterým si objednáte lokální službu venčení Vašeho psa s možností dokonce sledovat trasu jeho venčení. Další službou využívající stejný koncept je StyleBee.com, Uber pro kosmetické služby, kterým si objednáte kosmetické služby až do Vašeho domu.
Uber se napojil na několik klíčových lidských potřeb, a proto se stal jednou z nejúspěšnějších společností na světě. Růst sektoru on-demand ukazuje, že zákazníci mají o služby přímého objednání zájem. A díky společnostem, jako je Dispatch.me, je podnikání mnohem jednodušší. Pokud máte nápad, můžete ho nyní velmi rychle realizovat.
Dispatch je společností nabízející softwarovou platformu, která umožňuje podnikatelům, aby se se svým nápadem či již rozběhnutým byznysem rychle a levně přesunuli do světa on-demand. Tato služba, a jistě existuje mnoho dalších, jasně ukazují, že pryč jsou dny, kdy rozběhnutí technologické společnosti jako Uber skrze vybudování technologické platformy trvalo tisíce hodin a stálo stovky tisíc dolarů. Využitím např. softwaru Dispatch lze své on-demand podnikání rozběhnout v řádu týdnů a za méně než 10 000 USD. Tento model, nazývaný as a service (poskytování produktu v podobě služby) je již zavedeným a vyhledávaným modelem. Nemá téměř žádné investiční náklady; za službu se platí provize za transakci až při získání zákazníků přes takovou platformu.
On-demand a město
Představené inovativní způsoby poskytování služeb mají ilustrovat potenciál využití komunikačních platforem 21. století. Mít vhled a umět využít podobného principu fungování bude mít pro města při boji o vyrovnaný rozpočet klíčovou úlohu. Vždyť si lze představit, že po zavedení crowdsourcingových platforem (web či mobilní aplikace pro sběr nápadů a připomínek od občanů) bude mít město schopnost zmapovat aktuální potřeby (například spadlý strom) a následně monitorovat i jejich plnění ze strany městských servisních organizací. Právě městské firmy tak budou čelit podobné konkurenci nabízených služeb a bude na zvážení města, zda se některé činnosti nevyplatí outsourcovat.
Dalším rozměrem nové role měst je ochrana a podpora lokálního trhu, prodeje lokálních produktů, které nebudou schopny konkurovat levné záplavě především z Číny a Indie. Čínské aplikace/e-commerce platformy jako jsou Mogujie a Meilishuo.com nabízejí levné zboží přímo od výrobců, například oblečení, dětské zboží a vybavení domácností. Jasným příkladem trendu je start-up Wish.com (přání), nákupní platforma skrze chytrý telefon nabízející výrobky přímo z Číny či jiných zemí, které se evropští a američtí obchodníci rychle chytají (existuje již i česká verze). Dalšími podobnými platformami zaměřující se na širokou populaci nakupujících v globálním měřítku jsou například Geek, Mama, Cute, Flipkart, Snapdeal atp. Tento nový styl nakupování bude mít silný dopad na rentabilitu fungování obchodních řetězců a ohrozí provozuschopnost mnoha supermarketů a kamenných obchodů, neboť konkurovat podobným komerčním kanálům majícím minimální marži, ale miliony zákazníků, bude pro malý tuzemský trh likvidační.
Rychlost
Všechny on-demand koncepty staví na rychlosti, jakou lze inovaci dostat na globální trh a k velkému množství zákazníků. Podpora ze strany státu a měst, jak ji vidíme například ve Spojeném Království, je pro nosné domácí inovace klíčovou. Konkurovat masivní asijské produkci „mnoha milionů mravenců“ bude možné jen změnou kultury našeho občanského chování (již nekupovat levné věci, ale domácí kvalitu) a nabídkou propracovaných konceptů, jejichž vznik podpoří města tím, že jim dají prostor (městská laboratoř) a finanční podporu (grantová schémata). Naše konkurenceschopnost postavená na znalostní ekonomice tak závisí i na městech, jakým způsobem lokální produkci podpoří a dokáží ji skrze podobné on-demand lokální služby nabídnout lokálním koncovým zákazníkům.