Základním pilířem úspěchu je snaha o to, aby města byla lokálně produktivní a aby využívala nové, udržitelné výrobní technologie dostupné v centrech měst. Tomas Diez z iniciativy Fab City tvrdí, že odpojení spotřeby od výroby je jádrem problémů současných měst. Tím, že je společnost oddělená od výroby předmětů každodenní potřeby, stává se závislou na dovozu skrze dodavatelské řetězce. Jednotlivé části potřebné pro výrobu našeho oblečení, vybavení domácnosti, ale třeba i jídla jsou získávány a zpracovávány v různých koutech světa. Chytrá města by měla usilovat o to, aby občané získali výrobní prostředky k soběstačnému obstarání si čehokoli, co potřebují – s využitím udržitelné energie a nástrojů.
Právě k tomu jsou určeny dílny pro veřejnost vybavené špičkovými technologiemi včetně 3D tisku, tzv. Fab Lab. V Praze funguje hodinová dílna nebo nábytková dílna z pokoje do pokoje, v Brně mají digitální dílnu hobbylab a nově vznikla veřejná dílna také v Olomouci. Kromě toho různé workshopy pro veřejnost pořádají drobné šicí dílny apod. Největším přínosem těchto „laboratoří“ pro společnost je fakt, že se zde navrhují a vytvářejí inovativní a udržitelná řešení lokálních problémů.
Iniciativa Fab City si všímá rostoucí politické chuti zabývat se udržitelností. Politická vůle je potřebná, pokud se má myšlenka globálně uchytit. Bylo by snadné tuto skutečnost zavrhnout jako vágní politické gesto; iniciativa se musí stát něčím víc než jen cestou, jak učinit města víc „cool“. Dynamika těchto změn míří zezdola nahoru – teprve poté se jich ujímají městské rady. Aktivita vychází z místních komunit lidí, kterým záleží na budoucnosti jejich měst.
Jak podle Fab City vypadá město budoucnosti? Nemá konkrétní podobu, ale stojí na procesu experimentování. Ukázkou takového fungování může být barcelonská čtvrť výrobců Poble Nou. Místní nadšenci chtějí ve spolupráci s magistrátem ze své čtvrti udělat experimentální hřiště pro testování nových systémů produkce a interakce. Podobné programy probíhají v Paříži či v Amsterdamu. Prvotní fáze experimentu se soustředí hlavně na tři oblasti: výrobu materiálu, potravin a energie. Na té nejzákladnější úrovni se jedná o výrobu zboží ve výrobních prostorách, pěstování potravin na střechách a skladování energie ze solárních panelů v domácích bateriích. Pokud se zapojí dost lidí a ze spotřebitelů se stanou výrobci, mohou vzniknout úplně nové typy vztahů a transakcí. Můžete například směnit uloženou solární energii za rajčata ze sousedovy zahrádky.
Iniciativa Fab City doufá právě v takovou změnu vztahů a tudíž se považuje za víc než ekologické hnutí: oběhové hospodářství, lokální měna nebo sdílená ekonomika do filosofie Fab City také patří. Nicméně budoucnost tohoto „soběstačného občanství“ je zatím na úrovni diskuse. Sám Tomas Diez připouští, že aby se model opravdu rozšířil, je zapotřebí dostat myšlenku do politiky a do velkých společností. Teprve tehdy se může zvýšit dopad technicky zdatných jedinců na zbytek obyvatelstva.
Podpis iniciativy Fab City znamená pokrok v oblasti politiky, Fab City přitahuje také pozornost některých velkých hráčů zpracovatelského průmyslu. Členové týmu IKEA se nedávno přijeli podívat do Barcelony, aby experimentovali s novými modely výroby a distribuce v oblasti designu, výroby a udržitelnosti. Tomas je přesvědčen o potenciálu lokální produkce za účelem posílení stávajících obchodních modelů. „Než aby měla IKEA sklady za městem, kde skladuje zboží, které má za sebou tisíce kilometrů a lidé kupovali výrobky ještě předtím, než se dostanou na montážní linku, IKEA bude mít obchody v sousedství, kde se budou produkty vyrábět na základě poptávky, případně přímo ve spolupráci se zákazníky a jejich nápady,“ vysvětluje Tomas.
První report o spolupráci IKEA a Fab City bude zveřejněn v prosinci. Pokud se však dočasné IKEA obchody v centru Madridu a Barcelony ujmou, společnost by mohla začít vážně uvažovat, jak může být její výrobní model v budoucnu přizpůsoben novým, lokalizovaným výrobním technikám. Toto zapojení současnosti do budoucnosti je jádrem vize společnosti Fab City. „Fab City není město plné Fab Labs. Naším cílem je laboratoře postupně rozpustit, aby místní produkce zakořenila v každodenním životě," doplňuje Tomas.
Výzvy
Co je zapotřebí, aby iniciativa Fab City úspěšně naplnila své cíle? Seznam výzev je platný pro jakoukoli iniciativu zdola.
1) Zacílení a nadšení
Jak se Fab City může rozšířit nad rámec komunity technologicky zdatných lidí? Ne každý sní o nahrazení supermarketu 3D tiskárnou. Přesvědčit běžného uživatele chce jiné argumenty než přesvědčit nadšence.
2) Financování
Vzhledem k tomu, že rozpočty jsou snižovány ve městech po celém světě, programy udržitelnosti budou muset bojovat, aby získaly přístup k finančním prostředkům, které by zajistily nástroje potřebné pro každého producenta/výrobce. Bude také nutné prokázat, že projekt má výsledky.
3) Politická kontinuita
Bude slib podepsaný politickými představiteli v roce 2016 dodržen i za čtyřicet let? V prostředí proměnlivé městské politiky jsou dlouhodobé projekty obtížně zvládnutelné. Barcelona se pod iniciativu Fab City podepsala v roce 2014, v roce 2015 přišel nový starosta. Závazku se sice nevzdal, ale hledá nové podmínky pro jeho naplnění. V jiných městech to bude podobné.
4) Neznámé proměnné
U každého projektu založeného na experimentu a hledání řešení existuje řada nepředvídatelných problémů. Co to znamená pro dovednosti a vzdělání? Jak tento model funguje v rozvojových ekonomikách? Co udělá s venkovskými komunitami? Zástupci Fab City musí být pozorní ve svém nadšení a zajistit, aby se potenciální problémy staly příležitostmi pro dosažení širších udržitelných změn.