Ačkoli populace lidí žijících ve městech se neustále zvyšuje, ne všude se chovají tak, aby zdroje vody a potřeba čerstvého vzduchu stačily i pro budoucí generace. (U nás například bývá environmentalismus označován za „aktivismus“, a tudíž něco provokativního, radikálního a zbytečného.) Ačkoli města zabírají pouhá 3 % zemského povrchu, produkují 75 % uhlíkových emisí a spotřebují 60 – 80 % dostupné energie. Proto ve Švédsku zavedli Agendu 2030, která reflektuje naléhavost situace a hlavně: testuje nástroje udržitelné budoucnosti, jimiž se můžeme inspirovat i my (hlavně poznáním, co vše je možné).
Stručná švédská historie
- v 60. letech založili agenturu na ochranu prostředí (Swedish Environmental Protection Agency)
- v roce 1969 jako první představili závazek, který činí firmy zodpovědné za emise. Zahrnoval mj. pobídky pro šetrné technologie nebo financování průmyslových výzkumných programů pro řešení problémů životního prostředí. (Pro srovnání: u nás se začalo téma životního prostředí „veřejně“ reflektovat v období Charty 77, která se k němu v rámci mírového hnutí vyjadřovala; v roce 1987 vznikla Nezávislá ekologická skupina, která na toto téma psala texty.)
- v 80. letech v rámci boje proti emisi skleníkových plynů z domácností zavedli centrální dálkové vytápění
- v 90. letech přenesli odpovědnost za recyklaci odpadu ze samospráv na soukromé subjekty
- zavedli uhlíkovou daň, aby podpořili biopaliva a obnovitelné zdroje
- s nástupem milénia zakázali pálit odpady na skládkách a naopak zavedli daňové pobídky ke spalování směsného domácího odpadu
- nabídli daňové úlevy průmyslovým odvětvím s vysokou spotřebou energie výměnou za opatření ke snížení spotřeby
- zavedli daňové úlevy majitelům ekologičtějších vozů
- ve Stockholmu zavedli vůbec první poplatky za „dopravní špičku“, aby zkrotili dopravní zácpy
Výstava na Urban Future Conference ukázala současnost švédských snah o udržitelný životní styl.
Nová generace městského bydlení
Pro udržitelnost budoucích měst je třeba dbát jak na materiály nových staveb, tak na chování a interakce jejich obyvatel. V Göteborgu založili HSB Living Lab („živou laboratoř“): vědci zde 24 hodin denně sledují způsob života ubytovaných studentů. V domě jsou umístěny senzory, které zaznamenávají činnost obyvatel v reálném čase. Cílem je najít možnosti udržitelnějšího životního stylu a na jejich základě vytvořit nové inovativní bydlení, které zvýší kvalitu života svých obyvatel, ať už jde o nakládání s jídlem, využití solárních článků nebo návyky (například používání sdílené prádelny).
Voňavý domov ze dřeva
Řešení bytové situace je výzva ve všech městech, která nepřestávají růst. Ve Stockholmu se staví víc a víc domů ze dřeva. Zvýšený zájem o dřevo je pozitivní trend. Dřevo je surový obnovitelný materiál, jeho opracování, přeprava a montáž způsobuje nesrovnatelně nižší emise oxidu uhličitého než jakýkoli jiný materiál. Navíc je dřevo lehké, snadno se s ním manipuluje, má dobrou nosnost, je praktické na údržbu – a působí živě a hřejivě. Díky těmto vlastnostem dřevěné stavby „dýchají“ a vyvažují vlhkost. Další výhodou dřevěných staveb je schopnost dřeva zachycovat oxid uhličitý po celou dobu své životnosti. Čtyřpodlažní budova Vallastaden ve městě Linköping staví na ideji stabilní struktury, která se dá snadno měnit. Díky technologii lepených/vrstvených nebo křížených dřevěných konstrukcí se dají stěhovat stěny, okna i balkonové dveře. Sítě jsou instalované ve zvýšené podlaze a mohou být jednoduše přidávány nebo stěhovány – takže se dá bez potíží „hýbat“ i s kuchyní nebo koupelnou. Díky tomu se potrubí i kabely snadno kontrolují, udržují i opravují. Zvýšená podlaha navíc poskytuje úložný prostor.
Inteligentní spotřeba energie
Naše závislost na elektrické energii se stoupající digitalizací se zvyšuje, což má negativní dopad na životní prostředí. Jednou z možností je přechod na energii z obnovitelných zdrojů; ve Švédsku ji dnes využívají z 50 %, čímž naplnili cíl stanovený Evropskou unií – a rozhodli se stanovit si cíl vlastní. Do roku 2040 plánují produkovat veškerou energii z obnovitelných zdrojů. Jednou z cest k tomuto cíli je změna návyků obyvatel, které se snaží dosáhnout prostřednictvím osvěty a pobídek. Ve čtvrti Stockholm Royal Seaport žije 150 rodin v bytech s řízenou spotřebou energie. Obyvatelé mohou díky monitoru v reálném čase sledovat svou spotřebu, náklady a dopady svého chování na klima. Monitor „spolupracuje“ s mobilní aplikací, která spotřebu energií a pitné vody hlídá: vypne topení, pokud v bytě nikdo není, zapne pračku nebo nabíjení auta ve fázi, kdy je elektřina čistší a levnější. „Viditelná“ spotřeba energie motivuje obyvatele ke změně jejich návyků směrem k šetrnější spotřebě.
Tichá, zelená a pohodlná doprava
Automobilová doprava ve městech způsobuje zácpy, znečištění vzduchu a hluk. Hledání alternativních způsobů dopravy je pro zachování udržitelného rozvoje zásadním krokem (toto tvrzení jakožto politikum platí ve městech na Západě; u nás ho zatím sdílí málokdo). Chytrým řešením je hromadná doprava, protože snižuje zácpy i emise; ještě chytřejším je hromadná doprava na elektrický pohon, která neškodí ovzduší a nedělá randál. V Göteborgu založili Route 55, silnici pro hybridní a elektrické autobusy, což je tichá a bezemisní alternativní zóna. Cestující v autobusech mohou využít wi-fi připojení a zásuvky pro nabíjení telefonů a tabletů, mohou zde sledovat aktuální dopravní informace, zprávy a počasí. Baterie se na konečných zastávkách dobíjí 3 – 4 minuty. Celá silnice Route 55 je poháněna pouze obnovitelnou energií z větru a vody, což umožnila spolupráce soukromého sektoru, městské správy a akademie.
Zhodnocení odpadů
Ve městech žije vysoká koncentrace lidí na malém prostoru. Jednu z největších výzev současnosti představuje nakládání s odpady. Ve Švédsku po generace třídí odpad, prospěšnost recyklace je vštěpována dětem od útlého věku. Z veškerých odpadů vyprodukovaných domácnostmi končí pouze 1 % na skládkách. Z recyklovaných materiálů se 35 % znovu použije, něco okolo 15 % skončí na kompostu a zbytek se přemění na energii (palivo). Energie z odpadů se ve Švédsku využívá na lokální vytápění pro milion domácností a elektřinu pro 600 tisíc domácností. Systém chytrého nakládání s odpady funguje v mnoha švédských městech. Ve Stockholmu tento systém zahrnuje podzemní přepravu, technologie optického třídění včetně chytrých měření, senzorů a softwaru. Obyvatelé třídí odpad podle druhu do barevných pytlů; barva a hmotnost je registrována v odběrném bodě. Odpad se následně pneumaticky přesune do sběrného kontejneru; když je plný, přemístí se na třídící linku, kde se pytle rozdělí podle barev. Zbytky potravin se mění na bioplyn, který pohání veřejnou dopravu. Z recyklovatelných materiálů vznikají nové produkty a zbylý odpad se mění na energii. Obyvatelé jsou do procesu zapojeni a poskytují tak zpětnou vazbu ohledně svého nakládání s odpady.
Spolupráce je klíč
Řešení problémů měst a zvyšování kvality života městských obyvatel vyžaduje celostní přístup. Ten se dá realizovat pouze prostřednictvím spolupráce. Hammarby Sjöstad v uplynulých letech přitáhl výraznou mezinárodní pozornost. Byl to první projekt městského rozvoje s přísnými environmentálními požadavky. Vznikla celá nová městská čtvrť s cílem snížit environmentální stopu o polovinu díky cirkulárnímu systému vody, odpadu a energie. To vyžadovalo úplně nová řešení a nové přístupy k práci. Na začátku byl sestaven tým manažerů, který zahrnuje příslušnou správu, developery a majitele pozemků. Ti se pak dohodli na společných environmentálních cílech pro celou městskou čtvrť. Toto partnerství vyústilo ve vytvoření nových řešení, kde se například odpad mění v energii. Tento pilotní proces plánování se stal modelem pro ostatní projekty. Je to důležitá součást ekologického řízení, spolu s vládními pobídkami a ambiciózním plánem na udržitelnou budoucnost. Díky možnostem digitalizace mohou být stávající systémy optimalizovány tak, aby tvořily ještě chytřejší města – a udržitelnou budoucnost.