Odpadem se stává vše, co nám odpadává z ruky nebo ze života. Prostě vše, čeho se zbavujeme. Nakládání s odpady zrcadlí úroveň naší kultury. Kultura se projevuje chováním k věcem denní spotřeby i k lidem samotným. Téma odpadů tak silně vyvěrá z aktuálního vztahu, který máme jak ke starým a nepotřebným věcem, tak i starým a sociálně slabým lidem.
Jedno z hlavních společenských témat 21. století je udržitelnost našeho způsobu života, kterým generujeme obrovské množství odpadu, ale i ztráta vztahu, tedy odcizení. Odložené věci mizí z našeho života, a my se netrápíme, co se s nimi stalo. Podobně se netrápíme s lidmi, které odkládáme kamsi bokem, mimo náš aktuální život, nepřipouštíme si, že bychom i my mohli jednou odpadnout.
Příklad nakládání s odpadem z Vídně je vzorovým přístupem. Ve Vídni nepovažují obsah sběrných kontejnerů za odpad, ale za surovinu, kterou je nutné řádně vytěžit a znovu použít ku prospěchu občanů. Efektivitu podmiňuje kromě dobře fungujícího systému uvědomělost a kulturní vyspělost občanů. Uvědomění je otázkou úcty k prostředí, ve kterém žijeme a k životu jako takovému, tedy i sebeúcty. Žádná sebechytřejší technologie to za nás nevyřeší, změna přístupu k vlastnímu okolí a potažmo i k vlastnímu životu je průvodním jevem chytrých měst. Apel je tak vznesen na změnu přístupu k našemu životu.
V uspěchané době postavené na osobním pracovním výkonu nemáme čas věnovat se odpadům, proto je rolí města odstranit veškeré překážky, které občana od dovezení odpadu na příslušnou skládku či sběrný dvůr dělí. Pokud nejsme dostatečně kultivovaní, a pro některé z nás vyvézt odpad do lesa není morálním problémem, pak jediným možným řešením, jak tomuto neblahému jevu předejít, je aktivní přístup ze strany města – komunikace s občany skrze pravidelné mediálně podporované kampaně, město přichází za občanem, nikoliv občan za městem, odložení jakéhokoliv odpadu je vždy zdarma, a mnohdy si město pro odpad přijede samo, neboť je to ve finále levnější, než odklízet černé skládky atp.
Pokud máme ambici nastartovat chytré město, pak je poskytování takového servisu jedním ze základů našeho postupného kulturního vzdělávání o hodnotě veřejného prostoru, životního prostředí, zdravého životního stylu a uvědomělého chování. Jedná se o postupný proces tvorby vztahu a úcty, jehož ovoce bude patrné až v další generaci. Britové například podporují program pro získání vztahu lidí k jídlu (vizte rubriku PUNK). Lidé jsou seznamováni s tím, kde se jídlo vůbec bere, kolik stojí jeho vytvoření námahy či jakou odměnu zemědělec za své snažení dostane. Jedná se o příklad zpětné kultivace, znovunalezení něčeho, co jsme díky průmyslové výrobě ztratili někde v nablýskaných bludištích supermarketů. Program cílí na snížení plýtvání jídlem i uvědomění si kvality jednotlivých potravin a ekologického dopadu při jejich pěstování a sklizni, chovu a zabíjení a následnému zpracování a distribuci.
Chytré město se o své občany stará a investuje do nich, protože se mu to bohatě vrátí. Chytré město buduje vztah.