Každé chytré město, i malá obec, začíná u map, digitální správa majetku a co vše lze z leteckého snímkování získat představil zástupce společnosti TOPGIS.
Každá malá obec profituje z digitální komunikace s občany, která umožňuje přehledně vyhodnotit reálnou ochotu zapojení občanů, vhodné komunikační kanály, hlasování a přehledné zpracování rozdílů v názorech atp.; to vše řeší především čas starostovi či širšímu vedení obce a zároveň dává do rukou objektivní argumenty pro další rozhodování. Taková řešení představili společnosti Neogenia a Urbitech.
Obecní rozhlas může fungovat nejen jako informační kanál pro vyhlášení událostí v obci, ale i jako budoucí přístupový bod internetu věcí. Inovací obecního rozhlasu je určitě vzdálená správa, kdy starosta může vyhlásit zprávu, i když zrovna není v obci. Nicméně mít možnost vybudovat obecní síť internetu věcí bude klíčovým rozvojovým prvkem malých obcí. Skrze síť půjde sbírat data o naplněnosti či váze kontejnerů na odpad, odběru veřejného osvětlení, ale i varovat před smogovou situací na základě údajů z lokálně umístěných senzorů. Také kontinuální informace o dopravní zátěži v obci mohou sloužit jako argumentace pro dopravní opatření či stavby. Řešení představil zástupce společnosti Perymont.
Klimatické změny již viditelně dopadají na Českou republiku a jedním z klíčových problémů je slabá schopnost zadržování vody v krajině a hospodaření s vodou jako takové. O chytrých řešeních hovořil zástupce společnosti Asio, např. o možnostech, jak dešťovou vodu zachytávat a dále ji využívat v provozu budov, ale i jak nakládat s odpadní vodou, a to především s ohledem na usnadnění zpracování oddělením moči od ostatních složek instalací bezvodých pisoárů.
Další klíčovou oblastí chytrých řešení malých obcí je energetická soběstačnost a kvalita ovzduší. Obě lze významně řešit vznikem obecních nejlépe komunitních tepláren a elektráren. O možné technickém řešení referoval zástupce společnosti B:POWER. O dalším trendu v oblasti energetiky hovořil zástupce společnosti E.ON. Vyzdvihnul zejména potenciál úspor v oblasti chytrého veřejného osvětlení, navazující elektromobilitu a podtrhnul důležitost zapojení veřejnosti do chytrých projektů.
Seminář zakončila prezentace společnosti Ingénico. Ta představila zcela nový typ platebního terminálu, který kromě platby umožňuje poskytovat širokou škálu služeb postavených na HTML5 s cílem co nejvíce zjednodušit život občanů. V blízké budoucnosti tak bude možné vyřídit si všechny úřední záležitosti kdekoliv ve městě, koupit si v obchodě kromě rohlíků i lístky na večerní koncert či tamtéž zaplatit poplatky za psa.
Odpolední program se věnoval tématu chytré správy. Po úvodní prezentaci vystoupil zástupce společnosti MasterCard, který představil světový trend ve správě města – standardní a jednotný přístupový bod pro občany k veškerým službám města, jednotná identifikace skrze různá uživatelská média a jednotná správa systému. Takové řešení významně zjednoduší občanům komunikaci s úřady či organizacemi města a městu dokáže poskytnout aktuální přehled o fungování jednotlivých organizací, jejich výkonu a efektivitě. O podobném přístupu k přehledu o efektivitě správy města hovořil zástupce společnosti Gordic, který se dotknul nových možností odečtu energií a vody a vyhodnocení těchto dat pro lepší rozhodování o investicích.
O tom, jak město vlastně s občany hovoří a jak se mění komunikační nástroje s ohledem na věk občanů a jejich potřeby hovořil odborník na marketing Petr Sameš. Ukázal, jak cenné jsou plochy veřejných služeb pro prezentaci města, jak funguje jednotný vizuální styl pokročilých měst i to, jak města pracují s vlastním brandem. Jak úspešnost brandu číselně vyhodnotit, představil Josef Vojta, který ukázal výsledky různých výzkumů.
Úspěšnost brandu lze také hodnotit z hlediska schopnosti města komunikovat s občanem a šetřit jeho čas. Patrik Sýkora představil zásady pro tvorbu moderních městských webů, kde občan nalézá věci, které ho zajímají, bez hledání. Personalizované weby, které řeší i zpětnou vazbu od uživatelů a nastavují se dle jejich potřeb jsou v 21. století základem.
Michal Zimmerman následně představil fenomén otevřených dat na základě poznání, získaného při sestavování letošního žebříčku českých statutárních měst v otevřenosti dat. Vyzdvihnul především Plzeň pro její koncept otevřeného datového portálu postaveného na open source řešení.
Poslední tématickou skupinou bylo představení nových platforem pro Smart City. Platforma city:one je webem pro chytrá města poskytující zpravodajství, ale i prvky síťování s cíle propojit inovace ve středoevropském regionu. Na Slovensku vzniknul nový Smart City klub, který má za cíl pomoci vybraným slovenským městům organizovat jejich smart city aktivity postavené na filosofii sdílení příkladů dobré praxe mezi městy. Jeho zástupce Vladimír Jurík představil cíle této platformy, které spočívají ve větší časové i finanční efektivitě při výběru a realizaci těch chytrých řešení, která daná slovenská města opravdu potřebují. S poslední prezentací pak vystoupil Pavel Nácovský, který představil novou vzdělávací platformu RASC. Největším problémem zavedení chytrých městských řešení do praxe je vzdělání dotčených organizací a úředníků a představa o možnostech dnešních technologií a konceptů. Protože je koncept chytrého města multioborový, má platforma RASC za cíl shromáždit odborníky v klíčových oblastech a skrze organizaci školení pomoci městům, krajům i jednotlivým organizacím sestavit dlouhodobější vizi a specifikovat konkrétní investiční projekty s největší přidanou hodnotou.