Konference probíhala v jednom ze skvělých příkladů oživené stavby: v kasárnách Karlín, které před rokem získal do užívání „kulturní developer“ Matěj Velek. Se svým týmem, sehraným z oživení Nákladového nádraží Žižkov, z něj vybudoval důležitý bod na kulturní mapě Prahy. Do kasáren se chodí jen tak na kafe nebo pivo, rozlehlé nádvoří v létě funguje zahrádka, letní kino, volejbalové hřiště a hřiště pro děti. V garážích a v kinosále probíhají koncerty, performance a přednášky.
Prázdný dům nemusí být prázdný. Pronájmy nakrátko
Problematika prázdných domů se na konferenci probírala jak z pohledu institucí (Nadace Via, Refill Ostrava, Prázdné domy), tak z pohledu přímých účastníků oživování. Díky tomu zazněly různé přístupy k využití prázdných domů i praktické rady, jak a co zlepšit, aby spolu s domy ožila i města. Nejčastěji skloňovaným požadavkem na zjednodušení možnosti oživování domů, jak v majetku měst, tak soukromníků, byly krátkodobé pronájmy. „Snažíme se rozšířit myšlenku, že dočasné využívání prázdných domů je nástroj, z něhož ve výsledku benefitují všechny strany,“ řekla ve své prezentaci Zuzana Vinklárková z ostravské kanceláře Refill. Jinými slovy, nejde o to, kolik vlastník vydělá, ale kolik ušetří. Prázdný dům chátrá rychleji, než když je pravidelně vytápěný; ti, kdo dům využívají, ho obvykle upraví do obyvatelné podoby; díky jejich přítomnosti v domě není nutné platit ostrahu atd.
Mnoho účastníků konference se setkalo s nedůvěrou ze strany vlastníků nemovitostí. Ti se v mnoha případech oháněli špatným příkladem pražské Kliniky (aktivisté nelegálně obsadili nevyužitou budovu, na niž pak sice podepsali smlouvu u výpůjčce, nicméně po jejím vypršení odmítli objekt opustit). V této souvislosti je nutné zmínit doporučení Tomáše Kozelského z brněnského projektu Distillery: „Toto je náš právník. Právník je velmi důležitá osoba. Zajistěte si dobrého a kreativního právníka. Budete ho potřebovat, až budete s vlastníky ladit smlouvy,“ řekl na konferenci. Obvyklá doba vyjednávání o krátkodobém nájmu je jeden rok. „Zatím nám chybí legislativa, která by umožnila možnost dočasného pronájmu. Bylo by například možné zřídit správce, který by objekt pronajímal například po dobu trvání soudního sporu o budovu. Zisk by šel vítězi soudu.“
Naopak příkladů, kdy nájemci po uplynutí smlouvy respektují pravidla, je víc. „Matěj Velek oživil Nákladové nádraží Žižkov, ale České dráhy se po třech letech provozu rozhodly objekt pronajímat někomu jinému. I když Matěj odejít nechtěl, udělal to bez problémů. I díky tomu se později podařilo přesvědčit ministerstvo vnitra, aby podepsalo smlouvu na užívání objektu karlínských Kasáren,“ zavzpomínal Petr Vilgus, publicista, pedagog a politik Prahy 8, na vyjednávání.
Vejce, nebo slepice? Dům, nebo nápad?
Lidi, kteří oživují prázdné domy, to dělají z různých pohnutek. Někteří se zamilovali do určité stavby (Zauhlovačka, Prostor 39, Nová Perla) a rozhodli se ji zachránit před zánikem; jinde naopak hledali prostor pro svůj záměr (Distillery, Petrohradská kolektiv), někde to byla kombinace obojího. Ať je to jakkoli, majitel nemovitosti by měl mít představu o tom, co s domem plánuje. „Hrozí, že se udělá nákladná rekonstrukce a teprve potom se hledá, co by se v domě mohlo dít – a zjistí se, že prostor nevyhovuje. Podle mě je lepší nevyužité objekty postupně uvádět do života,“ svěřil svou zkušenost David Oplatek z káznice v brněnském Cejlu.
Najděte se, propojte se: pomohou neziskovky
S tím souvisí také další otázka: jak najít zájemce o oživení, pakliže za vámi sami nepřijdou? V republice existují různé typy iniciativ, které mohou pomoci. Jednou z nich je nadace Via, která přes dvacet let podporuje lidi, co oživují chátrající objekty. Svoje spolupracovníky mají po celé republice a propojování těch, co mají zájem něco podniknout s těmi, co si nevědí rady s prázdným domem, je jednou z jejich aktivit. Jinou cestou, a to platí hlavně pro města, je cesta zpřístupnění objektu pro veřejnost. Dny otevřených dveří nebo komentované prohlídky nepřístupných objektů bývají spouštěčem oživujících aktivit: „Takhle jsme to udělali s budovou bývalého sanatoria v Legerově ulici, kde zemřel Jan Palach nebo kněz Josef Toufar. Špatný stav historické památky v lidech vzbuzuje zdravé naštvání – začnou se ptát a časem se třeba rozhodnou sami aktivně něco dělat,“ řekl Petr Zeman, zakladatel platformy Prázdné domy, který pořádá prohlídky nevyužitých objektů pravidelně, mj. jakožto zdroj příjmů pro projekt.
Naštvat se. Začít. A sdílet s ostatními
Město pak může udělat ještě další věc: pomoci aktivním lidem, kteří usilují o záchranu či oživení nějakého domu. A nejde jen o finance. „Radní pro kulturu, sport a volný čas Jana Solomonová nám třeba pomohla tím, že nám poskytla kontakty na lidi, které jsme pro projekt potřebovali. Díky ní jsme tak v areálu kasáren mohli umístit Suškovy sochy. Nebo jsme získali kontakt na lidi, kteří nám pomohli s realizací kluziště,“ vyjmenovává Matěj Velek. Kromě toho je důležité samotné šíření myšlenky: „Postavený dům nemá být prázdný. Dlouhodobě prázdný dům představuje pro svou lokalitu potíže, přitahuje negativní sociální jevy a snižuje hodnotu okolních nemovitostí. Zastavují se nové a nové plochy, přitom v centrech měst čekají na své využití prázdné nemovitosti,“ jak se píše na stránkách Prázdných domů.