Tento článek je výběrem informací z 22stránkového plánu SIP, který spatřil světlo EU 14. 10. 2013. Snažil jsem se vybrat informace relevantní a v budoucnu využitelné, byť jejich čtení vyžaduje jistou míru soustředění, a někdy i sebezapření, neboť se jedná o dokument EU. Pro plánování úspěšných projektů s čerpáním evropských dotací v oblasti chytrých měst a společenství podává tento plán rámcové informace o možných předmětech projektů, o potřebných údajích, jež je vhodné v žádostech zmínit apod. Právě včasné seznámení se s prioritními oblastmi budoucích EU investic dává šanci aktivním zástupcům našich měst, aby již nyní začali připravovat možné konkrétní plány pro budoucí financování. Vzhledem k ekonomické krizi je zřejmé, že se podobnou cestou vydají řádově stovky evropských měst, proto více než jindy budou platit rčení o tom, kdo dřív mele a komu přeje štěstí.
Ještě než začneme s informacemi o vlastním plánu, je vhodné se seznámit se slovy, které by v žádné z Vašich projektových žádostí neměly chybět. Jedná se o slova z evropské definice chytrého města: Chytrá města (smart cities) jsou společenství lidí komunikující a používající toky energie, materiálů, služeb a financování s cílem urychlit udržitelný hospodářský rozvoj, stabilitu a vysokou kvalitu života; tyto toky a interakce se stávají chytrými prostřednictvím strategického využívání informačních a komunikačních infrastruktur a služeb v procesu transparentního územního plánování a řízení, které je citlivé vůči sociálním a ekonomickým potřebám společnosti.
Evropské inovační partnerství (EIP)Evropské inovační partnerství (EIP) v oblasti chytrých měst a společenství se snaží výrazně urychlit zavádění inteligentních městských řešení integračních technologií z oblasti energetiky, dopravy a informačních a komunikačních technologií (ICT) v průmyslovém měřítku. Zaměřuje se na města, neboť to jsou místa, kde je nejméně využitý inovační potenciál, nejvíce poškozováno životní prostředí a kde lze získat významné společenské výhody. Partnerství EIP bylo zahájeno v červenci 2012 (vizte PDF) a jeho základní cíle jsou formulovány takto: Partnerství usiluje o aktivity schopné přinést Evropě hned tři výhody: významné zlepšení kvality života občanů, zvýšení konkurenceschopnosti evropského průmyslu a inovativních malých a středních podniků spolu s výrazným příspěvkem k udržitelnosti, a splnění cílů EU 20/20/20 energetické a klimatické udržitelnosti. Toho lze dosáhnout nasazením integrovaných, škálovatelných a trvale udržitelných řešení Smart City – zejména v oblastech, kde jsou úzce propojeny výroba, distribuce a používání energie, mobilita a doprava, a informační a komunikační technologie. Jako první výstup partnerství EIP je dohoda o tomto strategickém prováděcím plánu (SIP), který je výsledkem práce řídící skupiny, jejich technické podpory a příspěvků platforem pro inteligentní města (vizte www.eu-smartcities.eu). S cílem úzce koncentrovat energii na konkrétní výsledky, se plán v současné době zaměřuje na tři oblasti: * udržitelnou městskou mobilitu – Alternativní energie, veřejná doprava, efektivní logistika, plánování; * udržitelné městské čtvrtě a zastavěné prostředí – zlepšení energetické účinnosti budov a čtvrtí, zvýšení podílu obnovitelných zdrojů energie a zlepšení obyvatelnosti našich komunit; * integrované infrastruktury a procesy napříč energetikou, informačními a komunikačními technologiemi a dopravou – propojení vybavení infrastruktury ke zlepšení účinnosti a udržitelnosti měst. ###Schéma napomáhající pochopení plánu SIP
Plán předkládá osm klíčových horizontálních předpokladů, seskupených do kategorií rozhodování-řízení (decisions), odborný vhled (insight) a financování (funds), vizte obrázek. Chcete-li úspěšně implementovat tento SIP a nadcházející operační program a rozvíjet tyto tři prioritní oblasti a osm klíčových horizontálních předpokladů, je zde navržena řada příkladů:
1. Vytvořit řadu „Ukázkových iniciativ“, které sdružují skupiny měst s průmyslem a inovativními malými a středními podniky z odvětví informačních a komunikačních technologií, energetiky, mobility a dopravy s cílem dodávat společná řešení pro chytrá města a vytvářet tak dostatečné měřítko pro demonstraci, snižovat riziko politických činitelů, jakož i investorů, a postupně podporovat širší uplatňování v celé EU. Tímto se zvýší konkurenceschopnost evropského průmyslu a ukáže se inovativní potenciál malých a středních podniků.Chcete-li plně využít potenciál inovací a co nejlépe využívat infrastrukturních a jiných synergií musí se „ukázkové iniciativy“ zaměřit na integraci technologií v oblasti ICT, energetiky a odvětví dopravy a mobility tak, aby bylo dosaženo např. pokroku v dosahování nulové energetické potřeby (soběstačnosti) či přímo aktivní výrobě energií městskými částmi, ve větším využívání alternativních zdrojů energie, veřejné dopravy a efektivní logistiky, nebo zelené dopravě, široce dostupných informačních a komunikačních technologií a efektivnějším používání infrastruktury. Musí však být zajištěna kontinuita rozvoje a jeho monitorování. 2. Použít nové obchodní a finanční modely spolupráce veřejného a soukromého sektoru, které spojují průmysl s veřejnými investicemi na evropské, národní, regionální a místní úrovni, a v tomto duchu nové evropské programy pro zadávání veřejných zakázek tak, aby mohlo být zlepšení v daných třech oblastech maximálně urychleno. 3. Pokročit v tvorbě otevřených norem na Smart City prostřednictvím koordinační skupiny Smart City evropských normalizačních orgánů CEN-CENELEC-ETSI ve formě společné technické komise, vytvořit společnou bázi a strategický program pro normy na inteligentní města. 4. Rozvoj infrastrukturních platforem a společných architektur pro informovanost o chytrých městech. 5. Otevřít široké veřejnosti relevantní data v městské oblasti prostřednictvím změny kultury jako „otevřená data jsou standardním požadavkem“ u veřejných i soukromých subjektů. 6. Vyvinout nástroje pro škálovatelné integrovaného navrhování, simulaci a multikriteriální optimalizace umožňující zainteresovaným stranám analýzy různých prostorových a odvětvových hledisek (tj. hodnocení funkčních charakteristik a životního cyklu, posuzování udržitelnosti a vizualizace dopadů). 7. Vytvořit společný rámec pro srozumitelné vysvětlení občanům a rychlého sdílení mezi městy EU. 8. Vyvinout strategii chytrého města na politické úrovni, která umožňuje vytváření „inovačních zón“, které uvolňují stávající (omezující) regulace města nebo oblasti ve vybraných oborech a na omezenou dobu, aby bylo možné je nechat působit jako inkubátor na testování řešení. Také zvýšit měřítko a dostupnost nabytých zkušeností. 9. Připravit roční program 100 krátkodobých výměn pracovníků měst, soukromého sektoru a příslušných nevládních organizací pro sběr nejlepších nápadů. Začátek v roce 2014. 10. Realizovat kooperativní integrované plánování chytrého města (fóra pro městské plánování) a provoz města, které maximalizují využití celoměstských dat pro vytvoření agilnějších řídicích procesů, využívajících moderní multikriteriální simulace a vizualizační nástroje. 11. Dohodnout se na společném rámci indikátorů chytrého města, který by sloužil k sebehodnocení měst, sledování pokroku a spolehlivějšímu srovnání s jinými městy a k motivaci dlouhodobých investic do inovací ze strany průmyslu.
Pokud jste dočetli až sem, pak je Váš zájem o budoucí čerpání prostředků z EU fondu třeba podpořit ještě několika důležitými informacemi. Vlastní dokument podrobněji rozebírá jednotlivé oblasti, a lze se v něm dobrat dodatečných informací k oblasti Vašeho zájmu. Nicméně pro dobrý projekt je důležité se držet těchto zásad, doporučovaných na závěr celého dokumentu:
Ambicí EIP partnerství je přilákat investory, průmysl, Evropskou komisi, národní, regionální a městské samosprávy, aby tyto iniciativy podpořily – jak ze standardních, tak i nových zdrojů. V zásadě jsou hledána ta „připravená“ řešení, u kterých je riziko malé a finance mohou pomoci zvýšit rozsah a urychlit efekt. V podstatě lze říci, že pilotní instalace chytrého systému, kterou české či slovenské město samo provede, významně zvyšuje možnost čerpání evropských peněz na jeho následné významné rozšíření, neboť město může doložit očekávané přínosy, zkušenost se systémem apod., a tedy je investicí s velmi nízkým rizikem a významným přínosem.
Druhou silnou možností jsou evropské projekty, kde se město účastní jako demonstrátor dané technologie, či posléze i jako přenašeč znalosti do jiného města. Několik takových projektů již probíhá (např. projekt TIDE, který nabízel malý příspěvek, cca 15 tis. eur, na nastartování řešení určitého vybraného problému města s podporou zkušenějšího města). Tuto možnost však žádné naše město nevyužilo.
Podstatné je začít, v malém, s jednou či několika agendami, v úzkém agilním týmu, s podporou nejvyššího vedení města, s očekáváním dlouhodobého přínosu, a ne okamžitých převratných změn. Šancí, jak tyto činnosti financovat, se v Evropě rodí několik, nicméně každé město musí začít nejdříve u sebe.