Spojené království je pro naše republiky opravdovým vzorem. Britové jsou pragmatici, nedělají efektní gesta jako třeba Španělé. Britové v historii ovládli polovinu světa, a to především díky skvělé organizaci, odvaze k novým věcem a promyšlené přípravě.
V konceptu smart cities Britové spatřují obrovský ekonomický potenciál a svou národní strategii založili na jednoduché myšlence: „Peníze přinesou akceschopné domácí firmy se skvělými produkty, které si vyzkouší v našich městech, čímž se naše města naučí s technologiemi pracovat a dosáhnout tak slibovaných provozních úspor.“ Britská města se stanou chytřejšími, a britské firmy úspěšnějšími. Úspěšný bude ten, kdo nové technologie ovládne rychle, kdo si je řádně vyzkouší a vychytá mouchy. Města tak podpoří konkurenceschopnost domácích firem.
Podle několika studií dosáhnou celosvětové investice do chytrých měst v roce 2020 výše 408 miliard amerických dolarů a Britové pokukují po získání celých 10 % z nich. V konkurenci s pracovitými a dobře organizovanými Asiaty, např. Japonci či Jihokorejci, se jedná o ambiciózní cíl. Sedm let před tímto datem tak Britové bubnují na poplach a programově organizují svůj domácí trh a investice, burcují svá města a připravují programy pro rozjetí této agendy v širokém měřítku.
Jedním z programů je i Future cities demonstrator, program mající za cíl v různých britských městech vyzkoušet různé technologie a postupy, následně je vyhodnotit a doporučené postupy posléze podpořit dotačním programem. Zde je nutné ještě sdělit, že tento program je zaštítěn národním centrem pro chytrá města (Future cities catapult), které vzniklo vládním rozhodnutím a bylo podpořeno 50 miliony liber (zmínili jsme se o něm v minulém čísle).
Výbor pro strategii technologií (Technology strategy board, TSB) investuje 24 milionů liber do projektu Future cities demonstrator ve městě Glasgow, které by mělo integrovat městské služby v dostatečném měřítku a v úrovni, kterou ještě nikdo nedosáhnul, a tím prokázat přínosy celého konceptu a přesvědčit ostatní města, aby se také zapojila. V roce 2012 tým Future cities uspořádal soutěž a vybral 30 měst, kterým věnoval po 50 tis. librách na vypracování vlastního plánu, jak dramaticky zlepšit fungování svého města.
Pravidla soutěže
Klíčovými parametry úspěchu celého programu je VOLNOST, ZAPOJENÍ MALÝCH FIREM A ÚČAST MĚSTA. Právě svazující všudypřítomná kontrola rozšířená v našich zemích by takový typ programu naprosto znehybnila.
„Mezi hlavní systémy města patří zdraví, energie, voda, odpady, telekomunikace, budovy a doprava.
Ocenili jsme návrhy:
- nových způsobů integrace systémů;
- řešení specifických problémů v daném městě;
- s potenciálem velkého dopadu na hospodářství, kvalitu života a vliv na životní prostředí města;
- kombinující nedávné nebo současné investice do městské infrastruktury s financováním demonstrátoru s cílem vytvořit efektivnější testovací prostředí;
- poskytující platformu, která umožňuje inovativním podnikům, zejména malého a středního měřítka, aby své nápady otestovaly;
- nabízející potenciál pro inovace ve způsobech, jakými jsou existující služby dodávány;
- mající potenciál pro další rozvoj a využívání nad rámec prvních dvou let financovaných programem.
Výslovně jsme vyloučili návrhy:
- zaměřené na zlepšování výkonnosti jednotlivých městských systémů více než na integraci systémů;
- vyvádějící finanční prostředky k překlenutí mezery zdrojů ve stávajících projektech;
- neřízené městem nebo jeho společností.
Průběh soutěže
Celý proces soutěže je dvoustupňový. V první fázi byla města vyzvána, aby se ucházela o financování vypracování studie proveditelnosti a rozvíjení jejich návrhu do podoby demonstračního projektu. Více než 50 měst předložilo své návrhy na studie proveditelnosti, a zatímco se původně očekávalo, že bude k financování vybráno pouze 20, kvalita přihlášených prací byla tak působivá, že byly uděleny granty ve výši 50 000 liber hned 30 městům.
Ve druhé fázi města dokončila své studie proveditelnosti a předložila návrh na demonstrátor většího rozsahu, na který je k dispozici až 24 milionů liber na projekt. Ze 30 měst, kterým byl udělen grant, dokončilo své zprávy o studiích proveditelnosti 29 měst a 26 předložilo návrhy na rozsáhlé demonstrátory.
Studie proveditelnosti byly financovány z veřejných prostředků ve výši 100 % způsobilých nákladů, a proto byl uplatněn požadavek na vypracování zprávy o výsledcích studie, která byla následně veřejně publikována. Vlastní studie proveditelnosti jsou publikovány na stránkách Výboru pro strategii technologií (TSB) a jsou šířeny mezi obecními úřady, komerční sférou a akademickou obcí.
**Jedná se o Belfast, Londýn, Birmingham, Manchester, Brighton a Hove, Milton Keynes, Bristol, Newcastle, Cambridge, Nottingham, Camden, Peterborough, Cardiff, Plymouth, Coventry, Salford, Derby, Sheffield, Dundee, Southampton, Enfield, Southend-On-Sea, Glasgow, Stoke-On-Trent, Ipswich, Swindon, Leeds a Bradford, Warrington a Leicester.**
Jak takové shrnutí cílů studie proveditelnosti vypadá? Vybral jsem na ukázku Birmingham.
BIRMINGHAM
„Naše studie ukázala, že Birmingham je vhodné město pro demonstrátor velkého rozsahu, že má velkou etnickou populaci široké socioekonomické rozmanitosti, je obklopen širokou frontou akademiků, vědců, inovátorů a podnikatelů, kteří mají chuť využívat příležitosti komerčního i veřejného sektoru plynoucí z demonstrátoru, který Birmingham nazval „Citi-sense“. Tak popsali primární přednosti města předkladatelé žádosti o dotační podporu.
Birmingham je město orientované na budoucnost. Je to nejmladší, etnicky velmi různorodé město ve Velké Británii, jeho inovátoři z veřejného, soukromého sektoru a sociálních organizací již vytvořili unikátní spolupráci veřejného a soukromého sektoru pro provozování silniční infrastruktury města Birmingham, provoz místní společnosti prodávající elektrickou energii, program komunitních inovací skrze sociální média (Big Society Award), či platby lokální měnou skrze aplikaci chytrého telefonu. Jeho dobrá dopravní infrastruktura, ekonomická schopnost v široké škále různých technologií a výroby, silně podporovaná oblast kreativních médií, zdravotní péče vysoké úrovně a kulturní rozmanitost přispívají k národnímu a mezinárodnímu exportnímu potenciálu služeb a produktových inovací města.
Perspektivní budoucnost Birminghamu jako předního globálního města má zajistit již probíhající bezprecedentní program s více než 6 miliardami liber veřejných a soukromých regeneračních investic. „V příštích několika letech se dokončí transformace našeho zastavěného prostředí, vybuduje se dopravní síť světové úrovně a udržitelné energetické systémy, radikálně se zlepší naše veřejné služby, nasadíme prvotřídní superrychlou digitální infrastrukturu a vytvoříme město v podobě globálního lídra v oblasti inovací a znalostní ekonomiky.“
Máme cíl, že zvýšíme do roku 2020 ekonomiku Birminghamu o 30 %, nebo-li na 8,25 miliardy liber ročně.
Demonstrátor Birminghamu bude stavět na tomto základu stávajících inovací a budoucích masivních investicích. Podstata našeho návrhu na demonstrátor, který jsme připravili v úzké spolupráci se všemi zájmovými skupinami ve městě, je transformace. Cílem je učinit z města Birmingham, které pohotově reaguje na přicházející problémy, město, které je schopno systematicky předvídat a řešit problémy předem aktivním a udržitelným způsobem.
Náš demonstrační projekt ”Citi-Sense“ poskytne městské údaje – a prostředky k jejich využití – do rukou občanů Birminghamu, podnikatelů, poskytovatelů veřejných služeb, sociálních organizací, plánovačů a obchodníků. Naše ambice jdou mnohem dál, než je tradiční "datová platforma města“. Citi-Sense bude poskytovat distribuovanou obchodní infrastrukturu pro městská data Birminghamu, která umožní:
- motivovat vlastníky a poskytovatele dat, aby je dali k dispozici otevřené (nebo se souvisejícími podmínkami v závislosti na jejich citlivosti) a publikovat je;
- jakékoliv organizaci ve městě přístup k datům bez ohledu na to, kde jsou skladována, nástrojům a odborným znalostem potřebným k jejich využití;
- plánovanou transformaci se zapojením všech aktérů v ekosystému města, včetně komunit, podnikatelů a sociálních organizací, které již nyní prokazují svou schopnost vytvořit inovativní městské služby.
Naším cílem není prostřednictvím této transformace dosáhnout skokové změny, ale trvale dosáhnout jakousi schopnost inteligentního a udržitelného rozvoje města skrze adaptivní způsoby, kterými je město organizováno a jimiž jsou vytvářena nová pole pro podnikání.
Zatímco přístup Citi-Sense je dlouhodobým programem, v prvních dvou letech chceme demonstrovat tento transformační přístup ve třech konkrétních pilotních komunitách:
- práce s více než 40 000 místními malými a středními podniky a vysokými školami na tvorbě nového obchodního sektoru řízeného dostupnými daty v hodnotě 126 000 000 liber ročně do roku 2020;
- lepší naplnění informačních potřeb 33 milionů lidí ročně (Birmingham je jako Brno, pozn. redakce), kteří cestují a pracují v Birminghamu s cílem snížit o 3 % dopravní zácpy do roku 2015, s významným ekonomickými a ekologickými přínosy;
- propojení roztříštěných služeb pro naše mladé občany se speciálními vzdělávacími potřebami nebo postižením – dosažení lepší integrace těchto mladých lidí do naší ekonomiky, ukončení prohlubujícího se ekonomického propadu jejich rodin a dosažení impulsu 50 milionů liber investic do ekonomiky prostřednictvím snížených nákladů na život ve veřejném sektoru.
Tyto pilotní demonstrace budou prokazovat udržitelné modely na podporu rychlého rozšíření do dalších měst a obcí. Citi-Sense bude přispívat k tvorbě otevřených globální standardů pro technickou i obchodní úroveň. Tím se podpoří přenositelnost výsledků jak mezi městy, tak i komerčními subjekty a to i na mezinárodní úrovni.
Citi-Sense bude iniciativou pro spolupráci napříč odvětvími. Partneři, kteří již s námi pracují na dodávkách, investují do demonstrátoru své vlastní prostředky v hodnotě 105 000 000 liber. Investice 24 milionů liber od TSB nám umožní přidat více než úměrně přidanou hodnotu díky integraci těchto systémů. Konzervativní výsledky modelování předpokládaných přínosů ukazují, že Citi-Sense do roku 2020 přinese místnímu hospodářství více než 300 milionů liber ročně HDP. Předpokládá se návratnost celkových investic TSB a Birminghamu v hodnotě 720 % do roku 2020.
Především vidíme možnosti, jak můžeme využít a „odemknout“ přidanou hodnotu v rámci různých systémů, které jsou v současné době řešeny jako samostatné investice (např. Úsporné zářivky v Birminghamu a program Telecare). Jsme si vědomi toho, že existují významné vzájemné vztahy v rámci dodávek služeb i v oblasti návrhů či projektů, které by mohly mít prospěch z integrovaného přístupu, jakož i pochopit dopad užitečných dat, technologií a internetových nástrojů pro urychlení kolektivních cílů a poskytování nových služeb a inovací. A pokud můžeme otevřít naše různé systémy pro místní malé a střední podniky a podnikatele v sociální oblasti, je velkou příležitostí proniknout do jejich inovací s cílem vytvořit nové formy veřejné hodnoty, nové modely poskytování služeb a nové příležitosti pro obchodní růst.
www.bigcityplan.birmingham.gov.uk