„Tento zákon, na jehož přípravě spolupracovali zákonodárci napříč politickým spektrem, naprosto mění vztah mezi občanem a veřejnou správou. Každý, kdo bude chtít komunikovat se státem elektronicky, bude mít právo své věci vyřídit přes internet,“ řekl na tiskové konferenci Zajíček s tím, že výjimku budou tvořit jen věci, které přes internet vyřídit nelze, například technická kontrola vozidla. „Ale i u těchto věcí bude samozřejmostí činit některé úkony elektronicky, například se objednat přes internet,“ dodal Zajíček.
Zákon také v dohledné budoucnosti zbaví občany nutnosti nosit u sebe všechny možné průkazy a doklady a prokazovat svá práva a povinnosti veřejnými listinami. Podle zákona by do pěti let mělo stačit prokázání totožnosti elektronickou občankou nebo třeba identitními prostředky bank. Všechny ostatní skutečnosti, stav, či událost si budou občané moci nechat zaznamenat do Registru práv a povinností a již je nebudou muset prokazovat veřejnými listinami, doklady, či průkazy,“ říká Zajíček.
ICT Unie i všechny poslanecké kluby ve sněmovně také chtějí dát občanům silnou zbraň pro případ, že by stát odmítal poskytnout službu digitálně. Občané by díky zákonu získali možnost domáhat se svých práv před soudem.
Vznik zákona o právu na digitální služby iniciovala ICT Unie ve spolupráci s Hospodářskou komorou, Svazem průmyslu a dopravy, Českou bankovní asociací, Českou asociací pojišťoven, Českou asociací elektronických komunikací, Asociací provozovatelů mobilních sítí, CACIO, NIC.CZ a Sdružením pro internetovou reklamu. Na přípravě nového zákona se podíleli zákonodárci napříč politickým spektrem. „Rád bych ocenil, že se společně s námi na přípravě zákona podílel od samého počátku JUDr. František Korbel, dlouholetý člen legislativní rady vlády“, dodává Zdeněk Zajíček.
Kromě tohoto tzv. střechového zákona míří do sněmovny i balík změn dalších osmi zákonů, které tvoří základní rámec českého eGovernmentu. Nyní balíček míří do Rady vlády pro informační společnost, kde se k němu vyjádří jednotlivé resorty. „Očekáváme, že jednání budou místy složitá, ale jsme na ně dobře připraveni a chceme poskytnout poslancům a senátorům maximální součinnost i nezbytné argumenty. Jelikož návrh přináší zásadní změnu v chování veřejné správy a zároveň zvýšení její transparentnosti a efektivity, věříme, že se jej nakonec díky podpoře všech parlamentních stran podaří uvést v život,“ říká Zajíček.
Pro více informací o zákonu navštivte web: https://202020.cz
Zde naleznete důvody členů jednotlivých poslaneckých klubů a dalších subjektů, proč podporují vznik zákona:
Ivan Bartoš (Piráti)
„Je to zásadní legislativa, protože mění pohled na digitalizaci státu. Podle tohoto zákona je totiž digitalizace službou občanům, což je pohled, který v Česku dosud chyběl.“
Vladimír Dzurilla (vládní zmocněnec pro IT a digitalizaci)
„Hlavním cílem digitalizace státu je zjednodušit život jeho občanům. Zákon o právu na digitální služby podporuji proto, že dá občanům možnost po státu digitalizaci přímo vyžadovat a uplatnit v praxi předpoklad, že stát je tu pro lidi a ne lidi pro stát.“
Barbora Kořanová (ANO)
Digitalizace od vzniku ANO 2011 patří mezi jednu z našich hlavních priorit. Mezi naše hlavní cíle patří usnadnění komunikace občana s úřady s využitím vhodných nástrojů digitalizace, snižování administrativní zátěže jak na straně občanů i podnikatelů, tak také na straně veřejné správy. Zkrátka chceme moderní, efektivní a rychlou veřejnou službu a díky tomu spokojené občany. Nikdo z moderně myslících lidí nechce ztrácet svůj čas obíháním úřadů. Pro dosažení těchto cílů jsme již vytvořili několik nezbytných předpokladů. Zřídili jsme funkci digitálního zmocněnce, který celou oblast nadresortně řídí, připravili jsme základní strategický dokument, jak postupně plnit jednotlivé cíle. Klíčem k úspěchu je digitálně přívětivá legislativa. Proto od začátku podporujeme vznik zákona o právu na digitální služby. Jsme totiž přesvědčeni, že právě posílení práv občanů na digitální služby vytvoří tlak na odpovědné úředníky, aby nesetrvali na vrchnostenském, nadřazeném a dnes již ve většině případů nemoderním výkonu veřejné správy a začali svoji činnost vnímat jako veřejnou službu.
Martin Kupka (ODS)
„Chceme moderní stát a ODS vždy byla motorem digitalizace. Proto od začátku stojíme u přípravy zákona, který významně urychlí zavádění elektronických služeb státu pro občany. Je to krok ke skutečnému odstranění škodlivého rezortismu a konec výmluv, že digitalizovat nejde. Zákon přímo ukládá, že stát musí vytvořit katalog služeb, které do pěti let bude poskytovat elektronickou formou. Zároveň tak proběhne reálná inventura všech agend státu. To potřebujeme také jako sůl. Takže za nás jednoznačně správný a potřebný krok.“
Jiří Běhounek (ČSSD)
„Asociace krajů je od začátku jedním z iniciátorů vzniku Iniciativy 202020, která stojí za vznikem dnes představeného návrhu zákona o právu na digitální služby. Dlouhodobě usilujeme o intenzivnější rozvoj digitalizace české veřejné správy a také podporujeme posílení práv občanů pro přístup k digitálním službám. Jsem rád nejen jako hejtman a reprezentant Asociace krajů, ale také jako poslanec ČSSD, že můžeme podpořit tento návrh, neboť jsme přesvědčeni, že je správným krokem ke zlepšení podmínek života občanů i modernizací samotné veřejné správy.“
Helena Langšádlová (TOP 09)
„Za TOP09 vítáme snahu Iniciativy 202020, která ve spolupráci se všemi experty poslaneckých klubů připravila dnes představený návrh zákona, který zajistí skokové zlepšení přístupu občanů k digitálním službám státu. I když jsme si vědomi toho, že Parlament by neměl nahrazovat exekutivu, tak jsou momenty a témata, kde už dál jako zákonodárci nechceme a nemůžeme čekat. Proto jsme si osvojili tento návrh zákona a učiníme veškeré kroky k tomu, abychom ho s podporou napříč politickým spektrem prosadili.“
Věra Kovářová (STAN)
„Za STAN mohu předloženému návrhu vyjádřit plnou podporu obzvláště poté, kdy byly vyslyšeny připomínky starostů především z menších obcí, aby nebyly v tuto chvíli do Katalogu služeb zařazeny územní samosprávy při výkonu samosprávných činností. Rozvoj digitálních služeb je nezadržitelným trendem a úřady se tomu musí přizpůsobit. První krok by však měli udělat centrální úřady a sama vím, jak těžké bylo prosadit využití fotografie z občanského průkazu i na řidičské průkazy. I proto tento parlamentní tlak na exekutivu vítám.“
Pavel Jelínek (SPD)
„Klub SPD podporuje právo občanů na digitální služby. Zjednodušování veškeré agendy pro občany a možnost vyřídit úřední záležitosti z pohodlí bydliště je důležitou součástí našeho programu. Návrh tohoto zákona je po dlouhé době příspěvek k modernímu způsobu fungování společnosti odpovídající třetímu tisíciletí, který umožní plně využívat elektronického občanského průkazu. Pro uvedení tohoto zákona do života je samozřejmě nutné rozšíření dostupnosti rychlého internetu po celém území republiky a také jasné stanovení zodpovědnosti za jeho realizaci kompetentnímu orgánu, který je potřeba upřesnit. Jako předseda komise pro kontrolu činnosti NÚKIB taktéž zdůrazňuji, že podmínkou podpory tohoto zákona ze strany SPD je jednoznačné dodržení vysoké úrovně kybernetické bezpečnosti a zajištění ochrany osobních údajů občanů, aby nemohlo dojít k úniku těchto údajů nebo jejich zneužití.“
Jiří Valenta (KSČM)
Tento zákon je nevyhnutelným výsledkem vývoje společnosti směrem k digitalizaci. Poslanecký klub KSČM tuto iniciativu vítá. Pouze doufáme, že právo na digitální služby nijak neomezí i dosavadní „papírovou“ variantu. To je pro nás velice důležité, neboť z pohledu KSČM musí být vlastnictví počítače a schopnost s ním zacházet pr