ZÓNA 101
„Právě opouštíte Zónu 101.“ Bajkonur. Černobyl. Napadlo mě, kde všude na světě bych mohl čekat podobné hlášení. Já jsem byl ovšem v brněnské tramvaji na cestě z Modřic do centra Brna. Co to je, Zóna 101? Když jsem dorazil do Brna, chystal jsem se koupit jízdenku na MHD. V trafice jsem byl dotázán, zda chci jízdenku na 15 min nebo 60 minut. Nevěděl jsem, kterou variantu zvolit, když tramvaj jede 14 minut, ale projíždí ze Zóny 100 do Zóny 101. Zvolil jsem raději dražší verzi jízdenky. Ale dodnes netuším, zda jsem to koupil správně. Situace je ale mnohem složitější (vizte tabulku). Nevím, jaký je rozdíl mezi jízdným a dovozným. Termín Zóna 575 nebo Zóna 800 je první informací, kterou lze v ceníku spatřit a ještě má index12. Od řádku sedm se situace vyjasňuje: 2 až 10 zón. Aha.
Hned za východem z vlakového nádraží mě čekala zeď. Zábradlí s plnými zábranami a několik nástupišť s odjezdy tramvají. Ale jakým směrem a kam která míří, bylo možné zjistit pouze z miniaturních jízdních řádů umístěných u odjezdu jednotlivých vozů elektrické dráhy. Takže mě čekalo cestování od označníku k označníku. Kufr na kolečkách neumožňoval přesun podzemními příchody na nástupiště; s invalidním vozíkem nebo kočárkem bych neměl šanci, nejspíš bych stejně jako všichni kličkoval mezi zábradlím ohlížeje se, zda mě porazí tramvaj z jedné či druhé strany. Navíc je to velmi dobrodružné, protože směr, odkud potenciální srážka může přijít, není vůbec jasný. Problém členění MHD na zóny, resp. pásma, není přítomný pouze v Brně. Třeba v Praze je stejný problém s odhadem času, který cestování zabere. Jakoby mě dopravní podnik chtěl donutit, abych dojel autem co nejblíže jedné zóně, abych ušetřil. Není ale cílem využít naopak MHD co nejvíce a na co nejdelší vzdálenost?
Rozumné by bylo také vymýtit prapodivnou inzerci uvnitř vozů. Nabídky na jógu nebo půjčení peněz ještě dnes nechci číst. Není to prostor pro rozumné PR dopravního podniku? Soutěž pro děti, které MHD často využívají, formou gamifikace? Z cestování se stane zábava. Zatím by ale stačilo to odstranit, vyčistit a nezahlcovat veřejný prostor dalšími informacemi. Ekonomický prospěch tuto estetickou hrůzu nemůže vynahradit. Pohybujeme se ve veřejném, nikoliv soukromém prostoru. Jistě by bylo ekonomicky velmi výhodné třeba polepit fasády veřejných budov, ale to se doufám nestane. Proč se ale trpí toto? Ještě jedna fantaskní věc, logotyp integrovaného dopravního systému: Zkratka k hádání ke krácení dlouhé chvíle. Označník s logotypem tramvaje nebo autobusu nebo je to průnik obojího? Není to rozhodně nic, co by bylo alespoň trochu sympatické. Z logistického systému příjezdů, odjezdů, propojení mám velmi dobrý pocit. Není třeba čekat ve špičce nijak dlouho a i mezi špičkami jezdí doprava v rozumných intervalech. Jistě se najde spousta lidí, kterým něco z toho nevyhovuje, ale to bude v tomto případě vždy. Nerozumím plánování grafikonů, ale rozhodně na mě nepůsobí hromadná doprava v Brně chaoticky nebo nefunkčně. Samozřejmě by bylo fajn nakoupit nové vozy apod., ale v tom to také není. Myslím si, že z dopravního pohledu vše funguje správně.
Nefunguje marketing
Nefunguje prostě marketing. A nemyslím tím vysoutěžení nového loga. Marketing jako přístup k lidem, pochopení toho, jak se potřebují orientovat, maximálně zjednodušit jízdní řády, odjezdy, příjezdy, označníky. Aby hromadná doprava nebyla „socka“ či nejnověji „ponižovák“, ale jediný možný správný způsob každodenního pohybu po městě. Je totiž jednoznačně nejrychlejší a může být i nejlevnější. A pokud si připočteme problémy s parkováním osobních aut, kterých z principu bude vždy víc než stání, mohla by být i nejméně stresující formou cestování.Představme si zapojit do cestování MHD děti, které ji velmi často využívají, tak, aby je cestování bavilo. Čím více „projedou“, tím budou mít cestování levnější. Nebo dostanou jiný benefit jako například vstup do bazénu nebo sportoviště. Nebo lístky na hokej. Je v tom jistá nadsázka, ale MHD se nemusí tvářit tak strašně vážně a zastarale. Co dnešním mladým lidem vysvětlíme, pochopí a budou moci dál v životě uplatňovat. Dnes už není největší hit mít svoje auto. Jsou zcela jiné priority, zejména městských dětí. A není to ani myšleno striktně zeleně či ekologicky, je to prostě jen velmi logické. Dokonce je potřeba jít ještě mnohem dál a autům to ve městě „komplikovat“ zvýšením parkovného, omezením vjezdu, vykázáním aut z pouličního prostoru. Tato nepopulární akce je naprosto nezbytná. Aut bude přibývat, a proto míst k parkování nebude nikdy dost. Časově spojit tuto nepopulární akci s populárními kroky ve veřejné dopravě je pro marketingový úspěch klíčové. Správnou cestou je využívat hromadnou dopravu co nejvíce. Přitáhnout do ní lidi, kteří se ji nyní stydí používat pro její zastaralost, neosobitost, komplikovanost. Stačilo by v první fázi odstranit ty nejkřiklavější překážky.
Co by tedy mohlo pomoci?
Podívat se na cestování očima cestujících. Cestování městskou hromadnou dopravou je služba jako každá jiná a je potřeba ji podat tak, aby bylo cestování nejen v rámci možností pohodlné, ale hlavně „uživatelsky přívětivé“.
Zjednodušit orientaci na zastávkách. Zavést přehledné piktogramy, které mohou pracovat dokonce i s humorem a nadsázkou. Zbavit ji nálepky nemoderního a zastaralého dopravního prostředku.
Odstranit všechny možné zóny a sjednotit je do jednoho pásma. Rozdíl 2 Kč v ceně jízdenek na 60 nebo 90 minut nedává ekonomicky smysl. Pokud se cena sjednotí, nemusí cestující přemýšlet o tom, jak dlouho cesta trvá. Ale hlavně ji bude využívat maximálně. Městská hromadná doprava by měla být vnímána v novém atraktivním hávu. A nemusí to ani být běh na dlouhou nebo drahou trať.